杏MAP导航

Antonella Palermo – Vatican News

Konflikty, krutost vále?ného násilí, ochrana p?írodního dědictví, zlo?ády církve, sen o Africe: to jsou některá z témat, kterým se pape? Franti?ek věnoval p?i setkáních s jezuity v Kon?ské demokratické republice a v Ji?ním Súdánu.

Celý svět je ve válce, odvá?í se ji lidé zastavit?

Dne 2. února rozmlouvalo se Svatým otcem na nunciatu?e v Kinshase 82 jezuit? p?sobících v Kon?ské demokratické republice v ?ele s provinciálem, otcem Rigobertem Kyungu. Byl mezi nimi také jezuita Donat Bafuidinsoni, biskup z Inonga. Během rozhovoru byla věnována velká pozornost otázce smí?ení a spravedlnosti, jedné z apo?tolských preferencí Tovary?stva Je?í?ova. "Zde je silné téma konfliktu, boje mezi frakcemi. Podívejme se v?ak na celý svět, který vál?í!", poznamenal pape? a p?ipomněl situaci v Sýrii, Jemenu, Myanmaru, Latinské Americe, na Ukrajině. "Bude mít lidstvo odvahu, sílu nebo dokonce mo?nost obrátit se zpět? Jdeme vp?ed, vp?ed směrem k propasti. Nevím: tuto otázku si kladu sám. Je mi líto, ?e to musím ?íct, ale jsem trochu pesimista," p?iznal Franti?ek.

Pokra?ující výroba zbraní je sou?ástí pohanské vále?né kultury

"Dnes se skute?ně zdá, ?e hlavním problémem je výroba zbraní. Na světě je stále tolik hladu a my pokra?ujeme ve výrobě zbraní. Od této katastrofy je tě?ké se odvrátit. A to nemluvím o atomových zbraních! Stále je?tě vě?ím v osvětovou práci, v p?esvěd?ování", pokra?oval pape? v rozhovoru s kon?skými jezuity. P?ipomněl vyprávění obětí násilí z východních kon?ských oblastí, které ho zasáhlo vzhledem k nep?edstavitelné krutosti, kterou tyto oběti popisovaly. I jezuit?m z Ji?ního Súdánu pape? zopakoval: "Dnes je i u nás pohanská kultura války, kde zále?í na tom, kolik máte zbraní. Pohanské hodnoty dnes mají stále vět?í váhu: peníze, pověst, moc. Musíme si uvědomit, ?e svět se pohybuje v pohanské kultu?e, která má své vlastní modly a bohy. Ale pak, prosím, nebu?me tak naivní, abychom si mysleli, ?e k?es?anská kultura je kulturou jedné strany, kde v?ichni spojeni dohromady tvo?í sílu. Pak se toti? církev stává stranou. Nikoli! K?es?anská kultura je naopak schopnost rozli?ovat a ?ít k?es?anské poselství, které na?e pohanství nechce pochopit a p?ijmout. Dospěli jsme k tomu, ?e pokud ?lověk p?emý?lí o po?adavcích k?es?anského ?ivota v dne?ní kultu?e, pova?uje je za formu extremismu. Musíme se u?it pohybovat se vp?ed v pohanském kontextu, který se nijak neli?í od prvních staletí".

Synoda o kon?ském de?tném pralese se neplánuje

Pape? se zastavil u otázky ochrany ?ivotního prost?edí v povodí ?eky Kongo, po Amazonii pova?ovaného za druhé zelené plíce planety, ohro?eného odlesňováním, zne?i?těním a intenzivním, nelegálním vytě?ováním. Na otázku, zda by se mohla konat synoda o této oblasti podobně jako o Amazonii, odpověděl, ?e nikoli, ale ?e by bylo jistě dobré, aby biskupská konference p?ijala takový synodální závazek na místní úrovni, právě proto, ?e rovnováha planety závisí také na zdraví kon?ského biomu.

Církev není multinacionálka na spiritualitu

Pape? dále vyjád?il uznání kon?skému ritu, proto?e je to dle jeho soudu umělecké, mistrovské dílo, realizované nikoli jako adaptace, ale jako "poetická, tv?r?í skute?nost". Poté se vrací k obrazu církve jako polní nemocnice a zd?razňuje, ?e jednou z nejo?klivěj?ích věcí v církvi je autoritá?ství, "zrcadlo spole?nosti, zraněné světskostí a korupcí". A dodává: "Církev není nadnárodní korporací na spiritualitu. Podívejte se na svaté! Uzdravují, pe?ují o rány, které svět pro?ívá! Slou?í lidem! Slovo 'slou?it' je velmi ignaciánské. 'Ve v?em milovat a slou?it' je ignaciánské heslo. P?ál bych si církev slu?ebnou".

Výro?í nicejského koncilu a rezignace na pape?ský ú?ad

Pape? hledí do roku 2025, kdy uplyne 1 700 let od prvního nicejského koncilu. Zmiňuje, ?e probíhají p?ípravy s patriarchou Bartolomějem na jeho bratrskou oslavu v naději, ?e se poda?í dosáhnout dohody o datu Velikonoc. Znovu také otevírá téma rezignace na pape?ský ú?ad. Nemyslí si, ?e by se rezignace pape?? měla stát bě?nou věcí: "Benedikt měl odvahu to udělat, proto?e kv?li zdraví nemohl pokra?ovat. V tuto chvíli to není na po?adu dne. Domnívám se, ?e pape?ova slu?ba je ad vitam. Nevidím d?vod, pro? by tomu tak nemělo být". Stejně smý?lí i o roli generálního p?edstaveného Tovary?stva: "Ano, v tomto jsem konzervativní," ?íká.

Afrika nepot?ebuje zkorumpované politiky

V Ji?ním Súdánu se Franti?ek 4. února setkal v D?ubě s 11 jezuity p?sobícími v této zemi a s otcem Kizitem Kiyimbou, p?edstaveným Východoafrické provincie, která zahrnuje Súdán, Ji?ní Súdán, Etiopii, Ugandu, Keňu a Tanzanii. Afrika musí r?st, ne být vyko?is?ována: to sen, který zde pape? vyjád?il pro tento kontinent a na jeho? téma ji? komunikoval loni v listopadu během onlinového setkání s africkými studenty. Vzpomíná na jejich svědectví, která odhalila brilantní inteligenci. "Afrika pot?ebuje politiky, kte?í jsou takoví: dob?í, inteligentní, díky nim? jejich země rostou. P?edev?ím politiky, kte?í se nenechají zmást korupcí. Politická korupce neponechává prostor pro r?st země, ni?í ji," opakoval pape? p?ed svými spolubratry.

Arrupe, beatifika?ní proces pokra?uje

S jezuity z Ji?ního Súdánu Franti?ek hovo?il také o beatifika?ním procesu otce Pedra Arrupeho, který byl generálním p?edstaveným ?ádu v letech 65-83. "Jeho kauza pokra?uje," ?íká, "proto?e jedna z etap ji? byla dokon?ena. Mluvil jsem o tom s otcem generálem. Největ?í problém se týká spis? otce Arrupeho. Napsal toho hodně a my to musíme v?echno p?e?íst. A to celý proces zpomaluje". P?ipomenutí jeho postavy dává pape?i také p?íle?itost zd?raznit d?le?itost modlitby, modlitby, která je v?dy vtělená do po?adavk? reality, v ní? se nacházíme. "Bojím se kazatel?, kte?í se modlí abstraktně, teoreticky, kte?í hodně mluví, ale prázdnými slovy," upozorňuje Franti?ek. Tuto vtělenou modlitbu spolu s odvahou a něhou si v jezuitech p?ál svatý Ignác. A tuté? výzvu pape? adresuje i svým dne?ním spolubratr?m.