杏MAP导航

Hledejte

Maskwacis, první setkání pape?e s ná?elníky p?vodních národ? na kanadské p?dě Maskwacis, první setkání pape?e s ná?elníky p?vodních národ? na kanadské p?dě 

Prosba o odpu?tění za postoje neslu?itelné s evangeliem

EDITORIAL. ?etba gest a slov pape?e Franti?ka z prvního dne jeho cesty do Kanady a ze setkání s p?vodními obyvateli.

ANDREA TORNIELLI – Vatican News

Bylo to první setkání na cestě: v prvních slovech, která Franti?ek pronesl na kanadské p?dě, je ji? obsa?eno jádro jeho poselství a d?vody, které ho p?ivedly a? sem, navzdory jeho stále patrným problém?m s ch?zí. Po tiché modlitbě na h?bitově p?vodních obyvatel  Maskwacis v kostele Panny Marie Sedmibolestné promluvil pape? na h?i?ti Bear Park Pow-Wow p?ed delegací domorodých v?dc? z celé země.

"Jsem zde," ?ekl, "proto?e prvním krokem této kající pouti mezi vámi je obnovit svou prosbu o odpu?tění a ze srdce vám ?íci, ?e jsem hluboce zarmoucen: ?ádám o odpu?tění za to, jak mnozí k?es?ané bohu?el podporovali koloniza?ní mentalitu mocností, které utla?ovaly p?vodní obyvatelstvo. Jsem zarmoucený. Prosím o odpu?tění zejména za to, jak mnozí ?lenové církve a nábo?enských spole?enství spolupracovali, t?eba i lhostejností, na projektech kulturní destrukce a násilné asimilace ze strany tehdej?ích vlád, které vyvrcholily systémem reziden?ních ?kol.

Byly to ?koly, které chtěla a financovala vláda, ale mnohé z nich provozovaly k?es?anské církve. Tisíce dětí, které byly odtr?eny od svých rodin, v nich trpěly "fyzickým a slovním, psychickým a duchovním týráním". Mnoho lidí tam na?lo smrt kv?li ?patným hygienickým podmínkám a nemocem.

Ve slovech ?ímského biskupa, která p?ivítaly p?vodní národy, je? na něj tak dlouho ?ekaly, zaznívá jednozna?ný soud: "K?es?anská víra nám ?íká, ?e to byl zni?ující omyl, neslu?itelný s evangeliem Je?í?e Krista. Dokonce i v době vlastního kolonialismu, stejně jako později, kdy koloniální my?lení nadále ovlivňovalo politiku a postoje, jejich? p?íkladem byly reziden?ní ?koly, bylo mo?né pochopit, co je cesta evangelia. Ji? tehdy, navzdory historické a kulturní podmíněnosti, bylo mo?né rozpoznat a pochopit, ?e tradice p?vodních obyvatel je t?eba p?ijmout, nikoliv zni?it; ?e víru je t?eba navrhnout v rámci r?zných p?vodních kultur, nikoliv ji vnucovat jejich ni?ením.

Násilí, za které jsou k?es?ané v pr?běhu staletí zodpovědní, bylo ji? odsouzeno svědectvím Je?í?e, který u?il milovat, nikoli nenávidět, a z?stal bezmocný na k?í?i jako nevinná obě?, sdílející bolest v?ech obětí dějin. I v době, kdy docházelo ke kulturní destrukci a asimilaci, byl mo?ný jiný p?ístup: sta?í si vzpomenout na dávné p?íklady evangelizace, která respektovala p?vodní kultury, o ?em? svěd?í "reducciones" v Paraguayi nebo postoj otce Mattea Ricciho SJ v ?íně. Proto je správné prosit o odpu?tění a ?init tak - jak nám ukazuje pape? - s postojem pokory a naslouchání, s vědomím, ?e existují rány, které nelze zacelit ani během staletí, jak ukazují slova p?vodních obyvatel Kanady.

Bylo by ov?em chybou, kdybychom se nezabývali také dobrem, které v těchto zemích v tichosti vykonalo v pr?běhu staletí mnoho misioná??. Jedinou pravou k?es?anskou odpovědí na to, co se stalo, v?ak není rozli?ování nebo historická analýza. Tvá?í v tvá? těm, kte?í tvrdí, ?e ve svém těle stále nosí bolest z toho, co se stalo, těm, kte?í ztratili své blízké, ani? by věděli, kde jsou poh?beni, nezbývá ne? ml?et, modlit se, naslouchat, objímat a prosit o odpu?tění. Jak nás u?í postar?í pape? na vozíku.

26. ?ervence 2022, 11:50