Pape? v Kanadě: Kdy? gesta znamenají poselství
Alessandro Gisotti – Vatican News
"Ú?inný proces uzdravení vy?aduje konkrétní kroky." Franti?ek to zd?raznil v závěru své promluvy k delegacím p?vodních obyvatel Kanady, které p?ijal na ja?e ve Vatikánu. Cesta na kanadskou p?du, kterou pape? s radostí podnikl navzdory svým potí?ím s ch?zí, se vyzna?ovala právě těmito "konkrétními ?iny", které jsou gestem. Skutkem, který p?edcházel nebo doprovázel pape?ova slova pronesená ve velkém severoamerickém státě, a zejména jeho výzvou ke spravedlnosti a odpu?tění jako p?edpokladu pro autentickou cestu smí?ení. Svým zp?sobem lze ?íci, ?e samotná cesta byla konkrétním po?inem "s obrovským dopadem", jak ?ekl premiér Justin Trudeau. Dokonce i kanadské noviny v posledních dnech zve?ejnily na titulních stranách velké fotografie zvě?ňující tato významná gesta. V?dy? jen několik minut po p?íletu do Edmontonu, první zastávky náv?těvy, pape? ji? u?inil gesto, které bylo stejně prosté jako ú?inné, aby dalo smysl termínu "kající pou?", který pro tuto apo?tolskou cestu ozna?il: během uvítacího ceremoniálu na leti?ti políbil ruku star?í domorodé paní.
O ka?dé pape?ské cestě lze vyprávět (také) obrazem. Tentokrát to platí snad je?tě více, tak silná byla symbolická hodnota akcí a setkání, po?ínaje tím v pondělí v Maskwacisu, které mělo souvislost se závěre?ným setkáním v Iqaluitu s mladými a star?ími Inuity. Pape? se ti?e modlil na invalidním vozíku na h?bitově komunity Ermineskin. Pape? políbil ?ervený prapor se jmény dětí, které zem?ely v internátních ?kolách, a pak se bez pomoci hole postavil p?ed domorodého ná?elníka "Zlatého orla", který mu na znamení úcty a uznání autority nasadil na hlavu ?elenku. A je?tě ono gesto vrácení ?ervených mokasín?, symbolu bolesti tolika domorodých chlapc?, které mu byly p?edány ve Vatikánu p?ed ?ty?mi měsíci. Zvlá?tě sugestivní byl obraz Franti?ka pohrou?eného do meditace na b?ehu Jezera sv. Anny, místa, které spojuje domorodé obyvatelstvo a katolické vě?ící ve zbo?nosti. Snímek s evangelijní p?íchutí, který nás vrací k pramen?m víry a který, jak zd?raznil ve své homilii, nás nutí p?edstavit si jiné, tisíce kilometr? vzdálené jezero, Galilejské, neoddělitelně spjaté s Je?í?ovým ?ivotem a kázáním.
I tak "oby?ejné" gesto, jako je po?ehnání posvátného obrazu, zde nabývá "mimo?ádné" hodnoty. Kdy? pape? v kostele Nejsvětěj?ího srdce Páně ?ehná so?e Kateri Tekakwithy, první severoamerické domorodé ?eny, která byla prohlá?ena za svatou, ?íká nám vlastně, ?e kvas evangelia m??e, nebo spí?e musí, r?st a obohacovat národy, s nimi? se setkává, ani? by zru?il jejich identitu a kulturní a duchovní dědictví, proto?e víra je hlásána, nikoli vnucována. Pak je tu gesto, které se nedostalo na titulní stránky novin, ale které svěd?í nejen o hlubokém smyslu této cesty, ale také o jedné z hlavních zásad petrovské slu?by, "revoluce něhy". Ve ?tvrtek na konci m?e svaté ve svatyni svaté Anny z Beaupré p?inesla matka pape?i k po?ehnání své dítě, které trpí vá?nou vývojovou vadou. Byl to velmi dojemný okam?ik s pape?em, který dítěti nejen po?ehnal, ale také ho dr?el v náru?í vedle matky. Ani p?i této p?íle?itosti, stejně jako p?i mnoha dal?ích během cesty, mu invalidní vozík nebránil v blízkosti lidí. Naopak, tento stav k?ehkosti pape?e je?tě více p?iblí?il – nakolik to bylo mo?né – těm, kte?í trpí.
Franti?ek se nikdy nevzdálil od bolesti lidí, které potkával. Aby ?lověk naslouchal, aby naslouchal srdcem – jak mnohokrát dosvěd?il –, musí být blízký svému bli?nímu. Tento postoj byl velmi dob?e vidět na v?erej?ím setkání s bývalými ?áky internátní ?koly v Iqaluitu, "na okraji světa". Franti?ek se posadil mezi ně do ?ady ?idlí ve tvaru kruhu, ?ím? se postavil "na roveň". Tímto gestem konkrétně potvrdil, ?e pastý? musí vonět po ovcích, zejména po těch nejvzdáleněj?ích a nejzraněněj?ích: p?i jel za nimi a? na místo vzdálené pouhých t?i sta kilometr? od polárního kruhu.
Byla to tedy cesta, na ní? se harmonicky proplétala gesta a slova, projevy a konkrétní ?iny – jako vlákna barevných pruh? na rouchu domorodého obyvatelstva. Gesto, parafrázující známého masmediologa Marshalla McLuhana (Kana?ana a katolíka), se tak stalo poselstvím. Poselstvím lásky a smí?ení.
