杏MAP导航

Paní generální guvernérko,

Pane premiére,

Ctění ob?an?tí a nábo?en?tí p?edstavitelé,

vá?ení zástupci p?vodních obyvatel,

vá?ení ?lenové diplomatického sboru,

Dámy a pánové,

Srde?ně vás zdravím a děkuji paní Mary Simonové a panu Justinu Trudeauovi za jejich milá slova. Jsem rád, ?e se mohu obrátit právě na vás, kte?í nesete odpovědnost za slu?bu lidem této velké země, která se rozkládá ?od jednoho mo?e k druhému“ a oplývá výjime?ným p?írodním dědictvím. Mezi mnoha krásami mám na mysli obrovské a velkolepé javorové lesy, které ?iní kanadskou krajinu jedine?nou a pestrou. Chtěl bych si vzít p?íklad ze symbolu par excellence těchto kraj?, javorového listu, který se rychle roz?í?il z quebeckých erb? a stal se znakem, který se vyjímá na vlajce této země.

A?koli se tak stalo poměrně nedávno, javor je pamětníkem mnoha minulých generací, a to ji? dávno p?ed p?íchodem osadník? na kanadskou p?du. P?vodní obyvatelé z nich získávali mízu, ze které vyráběli vý?ivné sirupy. To nás vede k zamy?lení nad jejich pracovitostí, v?dy pozornou k ochraně p?dy a ?ivotního prost?edí a věrnou harmonické vizi stvo?ení, které je otev?enou knihou, je? ?lověka u?í milovat Stvo?itele a ?ít v symbióze s ostatními ?ivými bytostmi. Z tohoto jejich postoje se m??eme hodně nau?it: ze schopnosti naslouchat Bohu, lidem a p?írodě. Pot?ebujeme to zvlá?tě v rozví?ené bou?livosti dne?ního světa, který se vyzna?uje neustálým zrychlováním, je? ztě?uje skute?ně lidský, udr?itelný a integrální rozvoj (srov. encyklika Laudato si´, 18), a nakonec vytvá?í ?spole?nost únavy a roz?arování“, která se jen s námahou opětovně sna?í najít potě?ení v kontemplaci, chu? ryzích vztah? a mystiku celku. Jak velice pot?ebujeme naslouchat jeden druhému a vést dialog, abychom se oprostili od p?evládajícího individualismu, ukvapených soud?, bezuzdné agrese, poku?ení rozdělovat svět na dobré a ?patné! Velké javorové listy, které pohlcují zne?i?těný vzduch a obnovují kyslík, nás vyzývají, abychom obdivovali krásu stvo?ení a aby na?i pozornost upoutaly zdravé hodnoty p?ítomné v domorodých kulturách, které nás v?echny podněcují a mohou pomoci vylé?it ?kodlivé návyky, vedoucí k vyko?is?ování. Míním nejen vyko?is?ování stvo?ení, ale té? vztah? a ?asu  tím, ?e se lidská ?innost pomě?uje pouze na základě u?itku a zisku.

Tato ?ivotodárná ponau?ení se v?ak v minulosti setkala s násilným odporem. Mám na mysli zejména asimilia?ní politiku, v?etně systému internátních ?kol, která po?kodila mnoho domorodých rodin a podkopala jejich jazyk, kulturu a pohled na svět. Na tomto politováníhodném systému, který prosazovaly tehdej?í vládní orgány a který oddělil mnoho dětí od jejich rodin, se podílely r?zné místní katolické instituce. Za to vyjad?uji svou hanbu a zármutek a spolu s biskupy této země znovu ?ádám o odpu?tění za zlo, jeho? se tolik k?es?an? dopustilo na domorodém obyvatelstvu. Za to v?e prosím o odpu?tění. Je tragické, kdy? se vě?ící p?izp?sobují vymo?enostem světa, jako se to stalo v té době, a nikoli evangeliu. Jestli?e k?es?anská víra sehrála zásadní roli p?i utvá?ení nejvy??ích ideál? Kanady, které se vyzna?ují touhou vybudovat lep?í zemi pro v?echny její obyvatele, je nutné, abychom se po p?iznání vlastních chyb spole?ně zavázali k tomu, co, jak vím, v?ichni sdílíte: k prosazování legitimních práv p?vodních obyvatel a k podpo?e proces? uzdravení a usmí?ení mezi nimi a nep?vodními obyvateli této země. To se odrá?í ve va?em úsilí o nále?itou reakci na výzvy Komise pro pravdu a usmí?ení a také ve va?í pozornosti v??i uznání práv p?vodních obyvatel.

Svatý stolec a místní katolická spole?enství pěstují konkrétní touhu podporovat p?vodní kultury vhodnými a slu?itelnými duchovními cestami, v?etně pozornosti k jejich kulturním tradicím, zvyk?m, jazyk?m a vzdělávacím proces?m, v duchu Deklarace OSN o právech domorodých národ?. Na?ím p?áním je obnovit vztah mezi církví a p?vodními obyvateli Kanady, vztah poznamenaný na jedné straně láskou, která p?inesla hojné ovoce, ale na druhé straně bohu?el také ranami, které se sna?íme pochopit a uzdravit. Jsem opravdu vdě?ný za to, ?e jsem se v uplynulých měsících v ?ímě setkal s r?znými zástupci p?vodních obyvatel a naslouchal jim a ?e jsem mohl zde v Kanadě posílit krásné vztahy, které jsme s nimi navázali. Chvíle, které jsme spolu pro?ili, ve mně zanechaly stopu a pevnou touhu navázat na na?e rozho??ení a zahanbení nad utrpením p?vodních obyvatel tím, ?e budeme pokra?ovat v bratrské a trpělivé cestě, kterou musíme jít se v?emi Kana?any v souladu s pravdou a spravedlností, pracovat na uzdravení a usmí?ení a v?dy se sna?it o naději.

Tyto dějiny ?bolesti a opovr?ení“, tkvící v kolonizátorské mentalitě, ?není snadné vylé?it“. Zároveň  nás upozorňují na skute?nost, ?e ?kolonizace neskon?ila, spí?e se v některých oblastech proměňuje, maskuje a skrývá“ (Querida Amazonia, 16). To je p?ípad ideologických kolonizací. Jestli?e kdysi kolonialistická mentalita zanedbávala konkrétní ?ivot lidí a vnucovala jim p?edem zavedené kulturní modely, ani dnes není nouze o ideologické kolonizace, které jsou v protikladu k realitě existence, dusí p?irozené p?ilnutí k hodnotám národ? a sna?í se vyko?enit jejich tradice, historii a nábo?enské vazby. Je to mentalita, která v domnění, ?e p?ekonala ?temné stránky dějin“, dává prostor ?kultu?e ru?ení“ (cancel culture), která hodnotí minulost pouze podle ur?itých sou?asných kategorií. Tak se v?těpuje kulturní móda, která standardizuje, uniformuje, netoleruje rozdíly a soust?edí se pouze na p?ítomný okam?ik, na pot?eby a práva jednotlivc?, p?i?em? ?asto zanedbává povinnosti v??i těm nejslab?ím a nejk?eh?ím: chudým, migrant?m, starým, nemocným, nenarozeným... Na ty se v bohatých spole?nostech zapomíná a za v?eobecné lhostejnosti bývají odepisováni jako suché listí ke spálení.

Bohaté pestrobarevné koruny javor? nám naopak p?ipomínají d?le?itost celku, vytvá?ení lidských spole?enství, která nejsou niveliza?ní, ale skute?ně otev?ená a inkluzivní. A jako je ka?dý list nezbytný pro obohacení listoví, tak je t?eba si vá?it ka?dé rodiny, základní buňky spole?nosti, proto?e ?budoucnost lidstva závisí na rodině a je jí utvá?ena“ (Jan Pavel II., Familiaris consortio, 86). Je to první konkrétní sociální realita, kterou v?ak ohro?uje mnoho faktor?: domácí násilí, frenetický pracovní rytmus, individualistická mentalita, bezuzdný kariérismus, nezaměstnanost, osamělost mladých lidí, opu?těnost starých a nemocných... Domorodé národy nás mohou mnohé nau?it o pé?i a ochraně rodiny, kde se u? jako děti u?íme rozpoznávat, co je správné a co ne, ?íkat pravdu, dělit se, napravovat k?ivdy, za?ínat znovu, navzájem se povzbuzovat, usmi?ovat se. Ké? zlo, kterým trpěli domorodí obyvatelé a za které se dnes hluboce stydíme, je nám dnes varováním, abychom ve jménu p?ípadných výrobních pot?eb a individuálních zájm? neodsouvali pé?i o rodinu a její práva na vedlej?í kolej.

Vra?me se k javorovému listu. V dobách války jej vojáci pou?ívali k obvázání a ti?ení ran. Dnes, tvá?í v tvá? nesmyslnému vále?nému ?ílenství, musíme opět mírnit krajní protiklady a zacelit rány nenávisti. Jedna svědkyně minulého tragického násilí nedávno ?ekla, ?e ?mír má své tajemství: nikdy nikoho nenávidět. Chce?-li ?ít, nikdy nesmí? nenávidět“ (rozhovor s Edith Bruckovou, Avvenire, 8. b?ezna 2022). Nepot?ebujeme rozdělovat svět na p?átele a nep?átele, distancovat se a po zuby vyzbrojovat: mír a bezpe?nost nám nep?inesou závody ve zbrojení a odstra?ující strategie. Není t?eba se ptát, jak pokra?ovat ve válkách, ale jak je zastavit a zabránit tomu, aby se národy znovu staly rukojmími děsivých studených válek. Je zapot?ebí kreativní a perspektivní politiky, která umí opustit zajeté koleje, aby poskytla odpovědi na globální výzvy.

Dne?ní velké výzvy, jako je mír, změna klimatu, pandemie a mezinárodní migrace, toti? spojuje jedna konstanta: jsou globální, jsou to celosvětové výzvy, týkají se v?ech. A pokud v?ichni hovo?í o nárocích celku, nem??e politika uvíznout v díl?ích zájmech. Jak u?í moudrost domorodc?, je t?eba hledět na sedm budoucích generací, nikoli na okam?ité výhody, volební termíny nebo lobbistickou podporu. A také docenit touhu mladých generací po bratrství, spravedlnosti a míru. Ano, stejně jako je pro obnovení paměti a moudrosti nutné naslouchat senior?m, tak je pro dynamiku a budoucnost nutné p?ijmout sny mladých lidí. Zaslou?í si lep?í budoucnost, ne? jakou jim p?ipravujeme, zaslou?í si, aby se mohli podílet na rozhodování o budování dne?ka a zít?ka, zejména o zachování spole?ného domova, pro který jsou cenné rovně? hodnoty a u?ení p?vodních obyvatel. V této souvislosti bych chtěl ocenit chvályhodnou anga?ovanost místních obyvatel v oblasti ?ivotního prost?edí. Skoro by se dalo ?íci, ?e p?írodní symboly, jako je lilie na vlajce québecké provincie a javorový list na státní vlajce, potvrzují ekologické poslání Kanady.

Kdy? p?íslu?ná komise vyhodnocovala tisíce obdr?ených návrh? na státní vlajku, z nich? mnohé p?edlo?ili oby?ejní lidé, bylo p?ekvapivé, ?e témě? v?echny obsahovaly vyobrazení javorového listu. Ú?ast na tomto spole?ném symbolu podle mého názoru nazna?uje, ?e je t?eba zd?raznit slovo multikulturalismus, které je pro Kana?any klí?ové. Je základem soudr?nosti spole?nosti, která je tak rozmanitá, jako jsou pestré koruny javor?. Samotný javorový list se svými ?etnými vrcholky a stranami odkazuje k mnohostěnnu a zd?razňuje, ?e jste národem schopným za?leňovat, aby ti, kdo p?icházejí, mohli v této mnohotvárné jednotě najít své místo a p?ispět svým originálním dílem (srov. Evangelii gaudium, 236). Multikulturalismus je trvalou výzvou: znamená to p?ijmout a pojmout r?zné p?ítomné slo?ky a zároveň respektovat rozmanitost jejich tradic a kultur, ani? bychom si mysleli, ?e tento proces je jednou prov?dy ukon?en. V tomto smyslu vyjad?uji své uznání za velkorysost p?i p?ijímání ?etných ukrajinských a afghánských migrant?. Je v?ak také t?eba p?ekonat vyvolávání strachu z migrant? a dát jim podle mo?ností této země reálnou ?anci na zodpovědné zapojení do spole?nosti. K tomu jsou nezbytná práva a demokracie. Je ov?em nutno ?elit individualistické mentalitě a pamatovat na to, ?e spole?ný ?ivot je zalo?en na p?edpokladech, které politický systém sám o sobě nem??e vytvo?it. Domorodá kultura nám i v tomto ohledu velmi pomáhá, kdy? nám p?ipomíná d?le?itost pospolitosti. I katolická církev se svým v?eobecným rozměrem a pé?í o ty nejk?eh?í, se svou legitimní slu?bou ve prospěch lidského ?ivota v ka?dé jeho fázi, od po?etí a? po p?irozenou smrt, ráda poskytne sv?j p?ínos.

V těchto dnech jsem se doslechl o mnoha pot?ebných lidech, kte?í klepají na dve?e místních farností. I v tak vyspělé a rozvinuté zemi, jako je Kanada, která věnuje velkou pozornost sociální pé?i, je nemálo bezdomovc?, kte?í jsou odkázáni na církve a potravinové banky, aby jim poskytly nezbytnou pomoc a pohodlí, které, nezapomínejme, není jen materiální. Tito brat?i a sestry nás vedou k tomu, abychom se naléhavě sna?ili napravit radikální nespravedlnost, která zne?i??uje ná? svět a kv?li ní? je hojnost dar? stvo?ení rozdělována p?íli? nerovnoměrně. Je skandální, ?e z bohatství vytvo?eného hospodá?ským rozvojem nemají prospěch v?echny vrstvy spole?nosti. A je smutné, ?e právě mezi p?vodními obyvateli je ?asto vysoká míra chudoby, s ní? souvisí dal?í negativní ukazatele, jako je nízká úroveň vzdělání, nesnadný p?ístup k bydlení a zdravotní pé?i. Nech? je znak javorového listu, který se bě?ně objevuje na etiketách výrobk? v této zemi, pobídkou pro v?echny, aby se ekonomicky a spole?ensky rozhodovali tak, aby to p?ispívalo ke sdílení a pé?i o pot?ebné lidi.

Naléhavé problémy dne?ka se ?e?í spole?nou prací. Děkuji Vám za Va?i pohostinnost, pozornost a úctu a s up?ímnou láskou vyznávám, ?e Kanada a její obyvatelé jsou mi opravdu blízcí.

P?elo?ila Jana Gruberová