杏MAP导航

Hledejte

Pape? vyjád?il "hlubokou lítost" p?vodním obyvatel?m Kanady

Pape? Franti?ek p?i své první ve?ejné akci v Kanadě promluvil k zástupc?m p?vodních obyvatel z ?ad Prvních národ?, Métis? a Inuit?, kte?í se se?li v parku Maskwacis nedaleko Edmontonu. Ve svém procítěném projevu znovu prosil o odpu?tění za zlo, kterého se mnozí k?es?ané dopustili na p?vodních obyvatelích Kanady v systému reziden?ních ?kol.

Lisa Zengarini – Vatican News

Slova lítost, hanba, bolest a rozho??ení silně zazněla v prvním ve?ejném projevu pape?e Franti?ka na jeho kající pouti do Kanady. V pondělí v parku Maskwacis ("Medvědí kopce", v jazyce Cree), kde pape? promluvil k p?ibli?ně dvěma tisíc?m p?vodních obyvatel, kte?í za?ili reziden?ní ?koly, ná?elník?m, v?dc?m, star?ím, strá?c?m vědomostí a mláde?i z komunit Prvních národ?, Métis? a Inuit?, zopakoval sv?j hluboký pocit "bolesti a lítosti" nad utrpením zp?sobeným p?vodním obyvatel?m Kanady, a to konkrétně nad násilím nucené asimilace, které za?ívali v systému reziden?ních ?kol.

Prosil Boha o odpu?tění, uzdravení a smí?ení

?ekl, ?e p?ijel do jejich rodných zemí, aby jim osobně sdělil sv?j "zármutek", "prosil Boha o odpu?tění, uzdravení a smí?ení", vyjád?il jim svou blízkost a modlil se s nimi a za ně.

Pape? p?ipomněl setkání s delegacemi kanadských p?vodních obyvatel, která se uskute?nila v ?ímě mezi 28. b?eznem a 1. dubnem a p?i nich? vyslechl jejich p?íběhy o ?ivotě v indiánských reziden?ních ?kolách. P?i té p?íle?itosti dostal dva páry mokasín? na znamení utrpení, které tam domorodé děti pro?ívaly, a byl po?ádán, aby je po p?íjezdu do Kanady vrátil. Svatý otec poznamenal, ?e tyto mokasíny vypovídají o cestě "uzdravení a smí?ení", po které je t?eba jít "spole?ně".

"Chceme jít spole?ně, spole?ně se modlit a spole?ně pracovat, aby utrpení minulosti vedlo k budoucnosti spravedlnosti, uzdravení a smí?ení."

Je t?eba vzpomínat

Pape? Franti?ek dále zd?raznil, ?e je d?le?ité p?ipomínat si tuto temnou minulost rozvratu a ni?ení kultur p?edk?. Jakkoli je podle něj bolestné p?ipomínat si "zni?ující zku?enosti", které se odehrály v reziden?ních ?kolách, je nezbytné, proto?e "zapomínání vede k lhostejnosti", a také s ohledem na trvalý dopad tohoto systému na komunity p?vodních obyvatel a? do dne?ních dn?.

"Vzpomínám si na p?íběhy, které jste vyprávěli: jak politika asimilace skon?ila systematickou marginalizací p?vodních obyvatel; jak i prost?ednictvím systému reziden?ních ?kol byly va?e jazyky a kultury o?erňovány a potla?ovány; jak děti trpěly fyzickým, slovním, psychickým a duchovním zneu?íváním; jak byly v útlém věku odebírány ze svých domov? a jak to nesmazatelně ovlivnilo vztahy mezi rodi?i a dětmi, prarodi?i a vnou?aty."

Katastrofální omyl, který je neslu?itelný s evangeliem

Pape? Franti?ek poděkoval p?vodním obyvatel?m Kanady za to, ?e se s ním podělili o tyto ho?ké vzpomínky, a zároveň ?ekl, ?e je mu "hluboce líto" zp?sob?, jakými "bohu?el mnozí k?es?ané podporovali koloniza?ní mentalitu mocností, které utla?ovaly p?vodní obyvatelstvo". "S hanbou a jednozna?ně" znovu prosil o odpu?tění "za zp?soby, jimi? mnozí ?lenové církve a nábo?enských spole?enství spolupracovali na projektech kulturní destrukce a násilné asimilace".

"P?esto?e nechyběla k?es?anská láska a existovalo mnoho vynikajících p?ípad? obětavosti a pé?e o děti, pape? zd?raznil, ?e "celkové dopady politiky spojené s reziden?ními ?kolami byly katastrofální", a poznamenal, ?e tento systém byl "katastrofálním omylem, neslu?itelným s evangeliem Je?í?e Krista".

Prosba o odpu?tění je jen prvním krokem

Pape? Franti?ek nicméně uznal, ?e prosba o odpu?tění nesta?í a je pouze prvním krokem k uzdravení. ?ekl, ?e je t?eba u?init dal?í krok "k vytvo?ení kultury, která bude schopna podobným situacím p?edcházet".

D?le?itou sou?ástí tohoto procesu "bude seriózní vy?et?ování skute?ností, které se odehrály v minulosti, a pomoc těm, kdo pro?ili pobyt v reziden?ních ?kolách", p?i jejich uzdravování z traumat, která utrpěli.

Závazek vytrvat na cestě k uzdravení

Pape? dále vyjád?il naději, ?e k?es?ané a ob?anská spole?nost v Kanadě "rostou ve schopnosti p?ijímat a respektovat identitu a zku?enosti p?vodních obyvatel", a zároveň zopakoval závazek katolické církve v této otázce.

"Hovo?íme o procesech, které musí proniknout do srdcí. Moje p?ítomnost zde a závazek kanadských biskup? jsou svědectvím na?í v?le vytrvat na této cestě."

Pape? Franti?ek up?esnil, ?e a?koli nemohl p?ijmout ?etná pozvání, která obdr?el k náv?těvě dal?ích ?ástí Kanady, jeho slova během této kající cesty "jsou ur?ena ka?dému p?vodnímu spole?enství a ?lověku".

Ticho a modlitba

Na závěr pape? vyzval k tiché modlitbě, která "pom??e zvnit?nit bolest, nebo? na?e vlastní úsilí nesta?í k dosa?ení uzdravení a smí?ení" a "pot?ebujeme Bo?í milost": "Ké? On vede na?e kroky a umo?ní nám spole?ně postupovat na na?í cestě," uzav?el pape?.

Promluva ná?elníka Wiltona Littlechilda

Na za?átku setkání pape?e Franti?ka p?ivítal ná?elník kmene Cree Wilton Littlechild, který jménem komunit Prvních národ?, Métis? a Inuit? vyjád?il hluboké uznání za "velké osobní úsilí", které vynalo?il na setkání s p?vodními obyvateli v jejich domovině. Usow-Kihew ("Zlatý orel"), jak je znám ve své komunitě Cree, je bývalým studentem místní indiánské reziden?ní ?koly Ermineskin a byl ?lenem Komise pro pravdu a usmí?ení, která v roce 2015 zve?ejnila zprávu o historii a dědictví kanadského systému reziden?ních ?kol.

Pape?e Franti?ka p?ivítal ná?elník kmene Cree Wilton Littlechild
Pape?e Franti?ka p?ivítal ná?elník kmene Cree Wilton Littlechild

Ve svém projevu v?ele uvítal, ?e se pape? Franti?ek p?ipojil k p?vodním obyvatel?m Kanady na jejich cestě za uzdravením a usmí?ením, a ?ekl, ?e slova, která pronesl po setkání s delegacemi p?vodních obyvatel v ?ímě a po vyslechnutí jejich p?íběh?, jsou "zdrojem hluboké útěchy a velkého povzbuzení".

 

25. ?ervence 2022, 20:59