P?vodn¨ª obyvatel¨¦ Kanady po setk¨¢n¨ª s pape?em: Vyslechl na?i bolest
Salvatore Cernuzio ¨C Vatican News
B¨§hem modlitby And¨§l Pán¨§ 6. ?ervna 2021 se pape? pod¨§lil se sv¨§tem o své zd¨§?ení nad dramatickou zprávou, která vy?la najevo o n¨§kolik týdn? p?edtím: v Kanad¨§ byl ve ?kole Kamloops Indian Residential School objeven masový hrob s více ne? 200 lidskými ostatky p?vodních obyvatel Kanady. Hr?zný objev, symbol minulosti krutého zacházení s Aborigenejci, kdy od roku 1880 a? do posledních desetiletí 20. století bylo cílem systematického zneu?ívání ve státem financovaných za?ízeních vedených p?evá?n¨§ k?es?anskými organizacemi vychovávat a obracet na víru mladé p?vodní obyvatele a asimilovat je do v¨§t?inové spole?nosti. Lo¨¾ské ?ervnové zji?t¨§ní (po n¨§m? následovala dal?í) p?im¨§lo kanadský episkopát k okam?itému ?mea culpa¡° a k zahájení ?ady projekt? na podporu p?vodních komunit v rámci procesu smí?ení, jeho? vrchol nyní p?edstavuje pape?ova ochota p?ijmout tyto komunity ve Vatikánu, a to i s ohledem na budoucí apo?tolskou cestu do Kanady, ohlá?enou, av?ak zatím nepotvrzenou. Namísto této cesty pape? Franti?ek 1. dubna p?ijme na audienci v Klementinském sále Apo?tolského paláce r?zné delegace p?vodních národ? a kanadskou biskupskou konferenci.
?lenové Národní rady Métis? u sv. Petra
V pond¨§lí dopoledne pape? Franti?ek p?ijal ?leny Národní rady Métis?, tedy mí?enc? evropských p?ist¨§hovalc? a p?vodních obyvatel. Po odchodu z Apo?tolského paláce za zvuku dvou houslí, které jsou symbolem jejich kultury a identity, se Métisové setkali s mezinárodním tiskem p?ed Svatopetrským nám¨§stím, aby si popovídali o podrobnostech pape?ské audience. Cassidy Caronová, mladá p?edsedkyn¨§ Métis?, p?e?etla prohlá?ení o ?nes?etných lidech, kte?í nás opustili, ani? by byla vysly?ena jejich pravda nebo uznána jejich bolest. Ani? by se jim dostalo základní lidskosti a uzdravení, které si zaslou?ili. Omluva a uznání p?ichází velmi pozd¨§, ale nikdy není pozd¨§ ud¨§lat správnou v¨§c¡°, vyzdvihla.
Franti?k?v zármutek
Ze strany národa Métis? byla vykonána ?obtí?ná, ale zásadní práce¡° spo?ívající v naslouchání a porozum¨§ní ob¨§tem a jejich rodinám. Shromá?d¨§ná sv¨§dectví byla p?edána pape?i Franti?kovi: ?Sed¨§l a naslouchal, p?ikyvoval, kdy? na?i p?e?iv?í vypráv¨§li své p?íb¨§hy. V jeho reakcích jsem cítila bolest, kdy? se zmi¨¾ovali o d¨§tech. Ti, kte?í p?e?ili, odvedli neuv¨§?itelnou práci, kdy? vypráv¨§li svou pravdu, byli opravdu state?ní. P?íprava na cestu a setkání s pape?em byly náro?né. P?elo?ili jsme mu na?e slova tak, aby jim rozum¨§l¡°, vysv¨§tlila Caronová. ?Doufáme, ?e pape? a celosv¨§tová církev nyní také p?istoupí k ?p?ekladu¡°: tedy k p?etlumo?ení vyslechnutého do konkrétních ?in? vedoucích k odhalení pravdy. Kdy? jsme pozvali pape?e Franti?ka, aby se k nám p?ipojil, odpov¨§d¨§l nám anglickým slovem 'truth, justice, healing, reconciliation'. Bereme to jako osobní závazek¡°.
P?edsedkyn¨§ Národní rady Métis? n¨§kolikrát zopakovala slovo ?hrdost¡°: "Jsme hrdí na to, ?e jsme zde spole?n¨§ s Inuity a Prvními národy. Jsme hrdí na svou historii a kulturu¡°. Informovala také o tom, ?e podala ?ádost o p?ístup k dokument?m týkajícím se reziden?ních ?kol, které jsou ulo?eny ve Vatikánu: ?Nadále podporujeme a budeme podporovat v?e, co národ Métis? pot?ebuje, aby pochopil celou pravdu. O dokumentech budeme s pape?em hovo?it p?i páte?ní audienci¡°.
Ve skupin¨§ na Svatopetrském nám¨§stí byla i p¨§taosmdesátiletá Angie Carerová. Krátké vlasy, tmavé brýle, pestrobarevná ?erpa p?es ?erné ?aty. P?ijela na invalidním vozíku, ale kdy? se pod¨§lila o útr?ky svého p?íb¨§hu, vstala. Ten samý p?íb¨§h p?edtím vypráv¨§la pape?i. Popisoval více ne? deset let, která se svými malými sestrami strávila od roku 1947 v internátní ?kole v Severozápadních teritoriích, kde, jak ?ekla, ?ztratily v?echno, v?echno, krom¨§ svého jazyka¡°. ?Kdy? jsme ode?ly, trvalo mi více ne? 45 let, ne? jsem získala zp¨§t to, co jsem ztratila¡°. Angie v?ak zd?raznila, ?e ji neskli?ují vzpomínky na minulost, ale hledí do p?ítomnosti: ?Te? jsme siln¨§j?í. Nezlomili nás, po?ád jsme tady. ?ekali jsme dlouho, ale zdá se, ?e te? s námi v?ichni spolupracují. Pro m¨§ je to vít¨§zství, vít¨§zství na?eho národa za v?echny roky, které jsme ztratili¡°.
O pond¨§lní pape?ské audienci prozradila, ?e do Vatikánu p?ijela ?velmi nervózní¡°, ale na?la p?ed sebou ?nejmilej?ího a nejlaskav¨§j?ího ?lov¨§ka, jakého kdy potkala¡°. Pape? ji dokonce objal, co? podle jejích slov vymazalo desetiletí utrpení: ?Stála jsem vedle n¨§j, museli m¨§ dr?et stranou (smích). Bylo to ú?asné. Byl jsem velmi nervózní, ale poté, co se mnou promluvil, i kdy? jsem nerozum¨§la v?emu, co ?íkal, jeho úsm¨§v, reakce a ?e? t¨§la ve mn¨§ vyvolaly pocit, ?e je to p?ítel¡°.
(jag)
