Pape? v Iráku: Den první
Krátce p?ed osmou hodinou ranní za?ala 33. mezinárodní cesta Franti?kova pontifikátu, která jej pod mottem “V?ichni jste brat?i” zavede do Irácké republiky. Naposledy pape? nav?tívil Thajsko a Japonsko v listopadu 2019. Jak se ji? stalo tradicí, v p?edve?er odletu pape? svě?il t?ídenní setkání s iráckým národem do rukou Matky Bo?í, v modlitbě p?ed mariánskou ikonou Salus Populi Romani v ?ímské bazilice Panny Marie Vět?í.
Jak informoval Svatý stolec, pape? Franti?ek brzy ráno je?tě p?ed odjezdem z domu sv. Marty pozdravil skupinu iráckých uprchlík?, kte?í se v posledních letech usadili v Itálii díky komunitě Sant´Egidio. Doprovázel je pape?ský almu?ník, kard. Konrad Krajewski. Pape?ský speciál italských aerolinek s pape?em na palubě poté vzlétl z ?ímského leti?tě Fiumicino v 7.45, aby p?istál na mezinárodním leti?ti v Bagdádu o zhruba ?ty?i a p?l hodiny později. Pape?ové vyu?ívají slu?eb italského vlajkového dopravce od za?átku novodobých cest (první z nich pape? Pavel VI. vykonal do Jordánska a Izraele v dubnu 1964), a proto je dne?ní let ji? 150. v po?adí.
Kromě delegace Svatého stolce (kard. Parolin, Filoni jako někdej?í apo?tolský nuncius v Iráku a Jordánsku, Sandri a Ayuso) a noviná?ského doprovodu s pape?em cestuje jeden vatikánský zaměstnanec (zdravotník vatikánské polikliniky za ocenění práce během pandemie) a také zástupkyně Sdru?ení děl na pomoc východním církvím (ROACO), paní Regina Lynch, mana?erka pape?ské nadace Kirche in Not. Právě p?i p?edloňské audienci pro národní agentury, které poskytují pomoc k?es?an?m na Blízkém východě, pape? Franti?ek oznámil, ?e by rád nav?tívil Irák. Cesta p?vodně plánovaná na loňský rok poté musela být odlo?ena kv?li pandemii koronaviru. Na palubě pape?ského letadla bychom nicméně na?li i jednoho zvlá?tního hosta – ikonu Panny Marie Loretánské, patronky letectví, a to vzhledem k probíhajícímu loretánskému jubileu, které Franti?ek prodlou?il do 10. prosince leto?ního roku.
Na palubě letadla pape? oslovil 74 p?ítomných noviná?? z patnácti zemí, ze kterých 14 se poprvé ú?astní obdobné události. Poznamenal, ?e jej tě?í návrat k cestám a náv?těvu Iráku ozna?il za symbolickou a za povinnost v??i této trýzněné zemi. Poté vyslovil p?ání osobně noviná?e pozdravit, i kdy? bez stisku ruky, a pro?el uli?kou letadla, aby tak u?inil.
Pape?e p?ivítal irácký premiér, poté Franti?ek nav?tívil prezidenta
Franti?ek je prvním pape?em, který dnes v poledne (na?eho ?asu) za zvuk? Ódy na radost ze závěre?né věty Beethovenovy Deváté symfonie vstoupil na p?du Irácké republiky, jediné země v blízkovýchodním regionu, která dosud neza?ila pape?skou náv?těvu, vzhledem k tomu, ?e cesta Jana Pavla II., plánovaná v jubilejním roce 2000, se nikdy neuskute?nila. Na bagdádském leti?ti jej o?ekával irácký premiér Mustafa Kázimí, který nastoupil do funkce v květnu loňského roku. Krátká sch?zka v leti?tním VIP salónku (kde se hudební doprovod radikálně změnil a projevila se etnická pestrost země) se obe?la bez ve?ejných projev?, které zazněly a? o dvě hodiny později p?i setkání se zhruba sto padesáti zástupci státu, ob?anské spole?nosti a diplomatického sboru v bagdádském prezidentském paláci. P?edcházel jim uvítací ceremoniál a soukromé setkání s hlavou státu – iráckým prezidentem Barhamem Sálihem – a jeho rodinou.
?Ve jménu Boha milosrdného, ve jménu v?ech p?ítomných, dam a pán?, ve jménu v?ech Irá?an? v jejich r?znorodosti a starobylé p?inále?itosti. Vítáme vás, Svatý ot?e, a tě?íme se z Va?í p?ítomnosti mezi námi tady v Iráku, v Mezopotamii, v zemi prorok? a nebeských nábo?enství,“ p?ivítal prezident Barham Ahmed Salih Quassim. Ceníme si historické, nábo?enské a lidské dimenze va?í náv?těvy, která je d?kazem va?í starostlivosti o Irák, ?ekl dále a zd?raznil, ?e mimo?ádné okolnosti hodnotu náv?těvy je?tě násobí. P?ítomnost k?es?an? ozna?il irácký prezident za ?s?l“ své země a celého Blízkého východu, p?ipomněl dlouhou tradici pokojného sou?ití zako?eněnou v Mezopotámii a nezbytnost vymýtit extrémistické ideologie ?ivící terorismus a nenávist. Varoval také p?ed “katastrofálními následky“ masivního odchodu k?es?an? pro ?hodnoty pluralismu a tolerance“ a vybízel k návratu uprchlík? – jak dodal - ?k?es?an? a Jezíd? na prvním místě“. Na závěr vybídl k ustanovení fóra ?Abrahám?v d?m pro nábo?enský dialog“ pod patronátem Vatikánu, ?íitského centra v Nad?afu, sunnitské univerzity Al-Azhar a Zaytuny, centra sunnitského islámu v Tunisku. Prezident Salih pak p?edal slovo pape?i Franti?kovi.
P?icházím jako kajícník prosící nebesa a bratry o odpu?tění za tolik krutosti, p?icházím jako poutník pokoje v Kristově jménu, ?ekl pape? ve své první promluvě na irácké p?dě. Obracel se v ní nejen ke státním autoritám a diplomatickému sboru, ale také k p?edstavitel?m k?es?anských komunit, islámu a dal?ích nábo?enských tradic. Pape? p?ipomněl hr?zy války, terorismu a sektá?ských konflikt?, kterými země v minulých desetiletích pro?la a které naru?ily staletí pokojného sou?ití v r?znosti.
?To v?echno p?ineslo smrt, ni?ení a stále je?tě viditelné trosky nejen na materiální úrovni. Je?tě hlub?í ?kody nejdeme ve zraněných srdcích mnoha lidí a komunit, které budou pot?ebovat k uzdravení dlouhá léta. A na tomto místě mezi těmi, kdo trpěli, nemohu nep?ipomenout Jezídy, nevinné oběti nesmyslných a nelidských barbarství, pronásledované a zabíjené kv?li své nábo?enské p?íslu?nosti, jejich? identita a p?e?ití byly ohro?eny.“
Irák je dnes povolán, aby celému Blízkému východu ukázal, ?e rozdílnosti jsou vzácným zdrojem, z něho? lze ?erpat a nikoli p?eká?kou, kterou je t?eba eliminovat, zd?raznil pape?. Bratrská soudr?nost pot?ebuje trpělivý a up?ímný dialog, vedený v úctě ke spravedlnosti a právu. P?i té p?íle?itosti také apeloval na plnoprávné uznání v?ech nábo?enských komunit.
?Není to snadný úkol. Vy?aduje, aby v?echny strany usilovaly a nasazovaly se v p?ekonání rivalit a spor?, p?istupovali k rozhovoru vycházejícímu z na?í nejhlub?í identity, v ní? jsme dětmi jediného Boha a Stvo?itele (srov. Nostra aetate, 5). Na základě tohoto principu nep?estává Svatý stolec vybízet kompetentní autority – v Iráku i kdekoli jinde – aby poskytly v?em nábo?enským komunitám uznání, úctu, práva a ochranu.“
Pape? vybídl ke konkrétním solidárním gest?m k nejvíce zranitelným lidem, mezi které pat?í v irácké situaci zejména oběti pronásledování a terorismu, které p?i?ly o své drahé, ale také o domov a základní ?ivotní pot?eby. Povzbuzoval k vytvá?ení p?íle?itostí v hospodá?ské oblasti a na poli vzdělání. ?Pouhá rekonstrukce nesta?í, je t?eba ji dělat dob?e, aby v?ichni mohli ?ít d?stojným ?ivotem,“ ?ekl pape? p?edtím ne? v p?istoupil k naléhavému shrnutí d?vod? své náv?těvy.
?P?icházím jako kajícník, který prosí nebesa a bratry o odpu?tění za tolik zmaru a krutosti. P?icházím jako poutník míru, ve jménu Krista, Kní?ete pokoje. Kolik jsme se jen v těchto letech modlili za pokoj v Iráku! Svatý Jan Pavel II. ne?et?il iniciativami a p?edev?ím obětoval na tento úmysl modlitby a oběti. A B?h sly?í, v?dycky sly?í! Je na nás, abychom my poslouchali Jeho a krá?eli po Jeho cestách. Nech? zbraně ml?í! Jejich ?í?ení a? se omezí, tady a v?ude! A? ustoupí parciální zájmy, vněj?í zájmy, které se nezajímají o místní obyvatelstvo. Hlas a? je dán těm, kdo staví, tv?rc?m pokoje! Malým, chudým, prostým lidem, kte?í chtějí ?ít, pracovat a modlit se v míru. Dost bylo násilí, extrémismu, stranictví a netolerance! A? je poskytnut prostor v?em ob?an?m, kte?í chtějí spole?ně budovat tuto zemi v dialogu, v ?estném, up?ímném a konstruktivním soutě?ení. Ti kdo usilují o smí?ení a obecné dobro a? jsou p?ipraveni odlo?it stranou své zájmy. V těchto letech Irák usiloval o polo?ení základ? demokratické spole?nosti. V tomto smyslu je nezbytné zajistit ú?ast v?ech politických, sociálních a nábo?enských skupin a zaru?it základní práva v?em ob?an?m. Nikdo nemá být pova?ován za ob?ana druhé kategorie.“
Pape? na závěr p?ipomněl také zásadní roli mezinárodní komunity pro mír na Blízkém východě a p?ipomněl v tom kontextu syrský konflikt, trvající ji? deset let. Vybídl ke globální spolupráci na zmen?ení regionálního napětí a vybídl ke konstruktivní pomoci, která bude spolupracovat s místními autoritami a nebude vnucovat své politické nebo ideologické cíle.
Setkání v bagdádské katedrále
Z prezidentského paláce se pape? odebral do jednoho z největ?ích bagdádských kostel? – syrsko-katolické katedrály Panny Marie, Matky spásy, kde se uskute?nilo setkání s devatenácti iráckými biskupy a zhruba osmi desítkami zástupc? iráckých kně?í, ?eholník? a ?eholnic, seminarist? a katechet?. Z hygienických d?vod? bylo shromá?dění omezeno jen na 100 osob. Irá?tí katoli?tí biskupové se nesdru?ují do biskupské konference, nýbr? utvá?ejí shromá?dění ?ty? r?zných východních a latinského ob?adu. V sou?asné době této instituci p?edsedá kard. Louis Raphaël Sako, patriarcha chaldejské církve, která je v zemi nejpo?etněj?í. U vchodu do katedrály, která byla v minulosti ději?těm dvou atentát?, pape?e nicméně p?ivítal syrsko-katolický patriarcha Ignác Júsif III. Júnan. Po druhém teroristickém útoku o vigilii V?ech svatých v roce 2010 pro?la katedrála obnovou a p?ed devíti lety byla opětovně vysvěcena. Dva kně?í, kte?í p?i útoku zem?eli, jsou pochováni v kryptě katedrály a dal?ích více ne? padesát obětí (k?es?an? i muslim?) p?ipomíná mramorový památník.
?Vítám Vás v zemi Abrahámově, otce vě?ících“, vítal Kardinál Sako pape?e. Ocenil pape?ovu odvahu uskute?nit tuto riskantní a d?le?itou cestu. ?ekl, ?e tato náv?těva Irá?any povzbuzuje ?k upevnění vzájemně bratrských vztah? mezi k?es?any a na?imi krajany muslimy, které milujeme jako své bratry.“ Kardinál zmínil i tragický teroristický útok, který p?ed jedenácti lety usmrtil v této katedrále desítky vě?ících, poukázal v?ak také na to, ?e mnoho minulých generací vytvo?ilo model koexistence, která byla pokojná. ?Va?e Svatosti, tato Va?e náv?těva nám dává sílu p?ekonat nep?átelství (…) a ustanovit hodnoty sou?ití na bázi bratrství, které respektuje rozmanitost a pluralismus,“ zakon?il kardinál Sako.
Pape? Franti?ek pak pronesl sv?j projev. ?V?echny vás objímám s otcovskou náklonností. Jsem Bohu vdě?ný za to, ?e nám ve své proz?etelnosti dovolil se zde takto setkat,“ pozdravil v?echny pape?. P?ipomněl d?le?itost práce v?ech, kdo se anga?ují v pastoraci zvlá?tě ve ztí?ených podmínkách sou?asné pandemie. ?Co se nikdy nesmí zastavit nebo zmen?it, je ná? apo?tolský zápal, který vy ?erpáte z prastarých ko?en?, z nep?etr?ité p?ítomnosti církve v této zemi ji? od prvopo?átk?. Víme, jak je snadné nakazit se se virem rezignace, který se někdy kolem nás ?í?í. B?h nám nicméně dal ú?innou o?kovací látku proti tomuto záke?nému viru. Je to naděje, která roste z neustálé modlitby a ka?dodenní oddanosti na?emu poslání. (…) Nezapomeňme, ?e Kristus se zvěstuje p?edev?ím svědectvím ?ivota proměněného radostí evangelia. Jak m??eme vidět na prastarých dějinách církve v této zemi, ?ivá víra je naka?livá a m??e měnit svět. Láska Kristova si ?íká o to, abychom odlo?ili jakýkoli druh sobectví nebo soupe?ení. Vede nás k univerzálnímu spole?enství a volá nás k tomu, abychom tvo?ili spole?enství brat?í a sester, kte?í se navzájem p?ijímají a pomáhají si.“ Pape? zmínil také etapy dějin, ve kterých docházelo k pronásledování a podpo?il pokra?ování vzdělávacích a charitativních aktivit církve pro dobro v?ech.
?Chtěl bych nyní ?íci několik slov mým spolubratr?m biskup?m. Rád vnímám na?i biskupskou slu?bu jako slu?bu blízkosti. (…) Bu?te zvlá?tě blízcí svým kně?ím. A? vás nevidí jako administrátory nebo mana?ery, nýbr? jako otce, kte?í se starají to, aby se dob?e vedlo jejich dětem, a kte?í jsou v?dy s otev?eným srdcem p?ipraveni nabídnout podporu a povzbuzení. (…) Milí kně?í, ?eholníci a ?eholnice, katecheté a seminaristi, kte?í se p?ipravujete na va?i budoucí slu?bu. Víme, ?e na?e slu?ba obsahuje také administrativní slo?ku. To ale neznamená, ?e máme sedět celou dobu v kancelá?i a na sch?zích. Bu?te pastý?i, slu?ebníci lidu, nikoli státní funkcioná?i. Z?stávejte mezi Bo?ím lidem, nikdy se neoddělujte, jako byste byli nějaká privilegovaná spole?enská t?ída.“
Nakonec svého projevu v bagdádské katedrále Franti?ek poděkoval v?em za jejich práci: ?Chci vám dnes ve?er poděkovat za va?e úsilí v podpo?e smí?ení uvnit? va?ich spole?enství i směrem k vě?ícím ostatních nábo?enských tradic. Rozsévejte semínka smí?ení a bratrského sou?ití, která mohou p?inést obrodu naděje pro v?echny.“
