杏MAP导航

Pape? Franti?ek 

Svazek, p?ipravený sestrou Ritou Mboshu Kongo, je nástrojem k hlub?ímu poznání r?zných hledisek ?ímského misálu pro zairské diecéze. O loňské první adventní neděli, 1. prosince 2019, jsme slavili eucharistii podle «Missel Romain pour les Diocèses du Zaïre », který Kongregace pro bohoslu?bu schválila 30. dubna 1988. Dosud je to jediný inkulturovaný ob?ad latinské církve schválený po II. Vatikánském koncilu. Zairský ritus je pova?ován za vzor liturgické inkulturace. Lze vnímat, ?e slavností podle zairského ob?adu vibrují kultura a spiritualita o?ivované nábo?enskými zpěvy v africkém rytmu, zvuk bubn? a jiných hudebních nástroj?, které znamenají skute?ný pokrok ve splývání k?es?anského poselství s kon?skou du?í. Je to radostné slavení, které se skute?ně stává místem setkání s Je?í?em. Pro?ívá se to, co bylo napsáno: “Radost evangelia naplňuje srdce i celý ?ivot těch, kdo se setkávají s Je?í?em. Ti, kdo p?ijímají spásu od něj, jsou vysvobozeni z h?íchu, ze smutku, z vnit?ní prázdnoty a z osamění. S Je?í?em Kristem se v?dycky rodí a obnovuje radost”.  (Evangelii gaudium, 1).

Svazek oprávněně poukazuje na nutnost vydat se do vět?í hloubky, k ně?emu, co se dotýká du?e, my?lení, vnímavosti, kulturního obzoru lidí. Liturgie se má dotýkat srdcí ?len? místní církve a být sugestivní. K?es?anství nedisponuje jediným kulturním vzorcem, nýbr? plně z?stává samo sebou ve věrnosti evangeliu a církevní tradici, i kdy? nese tvá? mnoha kultur a národ?, které je p?ijaly a v kterých zakotvilo. V r?zných národech, které zakou?ejí Bo?í dar podle vlastní kultury, církev vyjad?uje svoji autentickou katolicitu a ukazuje ?krásu této mnohotvaré podoby církve“. V k?es?anských projevech evangelizovaného národa Duch svatý zkrá?luje církev, ukazuje jí nové aspekty Zjevení a dává jí novou tvá?. Skrze inkulturaci p?ivádí národy s jejich kulturou do svého spole?enství, proto?e ?pozitivní hodnoty a formy“, které ka?dá kultura nabízí, ?mohou obohatit zp?sob, jakým je evangelium hlásáno, chápáno a ?ito“ (Evangelii gaudium, 116).

Je z?ejmé, ?e ka?dý národ poté, co osobně pro?il proměňující setkání s Kristem, usiluje o vzývání Boha, který se zjevil v Je?í?i Kristu, vlastními slovy, vlastním nábo?enským, poetickým, metaforickým, symbolickým a narativním jazykem, nebo? modlitba vyslaná k Bohu obná?í milost, proměňující lidské pro?itky ve v?ech těchto rozměrech. V této dynamice utvá?ela Kon?ská biskupská konference svou vlastní osobnost a modlila se k Bohu, nikoli v zastoupení ?i slovy vyp?j?enými od jiných, nýbr? za p?ijetí ve?keré duchovní a sociálně-kulturní specifi?nosti kon?ského lidu s jeho proměnami. Tento proces liturgické inkulturace v Kongu je pozvánkou k docenění rozli?ných dar? Ducha svatého, které obohacují celé lidstvo. Ostatně, v posynodální exhortaci Querida Amazonia jsme výslovně uvedli, ?e je ?ádoucí “za?leňovat do liturgie mnohé prvky z vlastní zku?enosti domorodc? s jejich niterným vztahem k p?írodě a podněcovat domorodé vyjad?ování zpěvy, tanci, ob?ady, gesty a symboly. Ji? II. Vatikánský koncil po?adoval toto úsilí o inkulturaci v liturgii domorodých národ?, av?ak uplynulo více ne? padesát let a dosud jsme v tomto směru u?inili jen malý pokrok” (QA 82). P?ípad zairského ob?adu slibně podněcuje také p?ípadné vypracování amazonskéiho ritu, proto?e uznává kulturní nároky ur?ité oblasti v africkém kontextu, ani? by zvrátil ráz ?ímského misálu, a zaru?uje kontinuitu se starobylou a univerzální tradicí církve. Doufejme, ?e p?edkládaná kniha napom??e k cestě tímto směrem.

P?elo?ila Jana Gruberová