Pape?: Soucit je tou nejlep?í vakcínou proti epidemii lhostejnosti
?Soucit je plodem kontemplace“, ?ekl pape? Franti?ek na dopolední audienci pro ?leny Komunit Laudato si´. Toto volné sdru?ení lidí vzniklo p?ed dvěma roky z iniciativy biskupa italského města Rieti, mons. Domenica Pompiliho, a italského noviná?e, zakladatele Slow Food, Carla Petriniho, ?zbo?ného agnostika“, který nedávno publikoval knihu svých rozhovor? s pape?em () a na za?átku audience ú?astníky p?edstavil. existují p?edev?ím v Itálii, ale ?í?í se i do zahrani?í jako?to volné sdru?ení lidí, kte?í praktikují a podporují postoj k ?ivotu, k p?írodě a ke stvo?ení, vyjád?ený sociální encyklikou pape?e Franti?ka . V úvodu setkání, je? se konalo v aule Pavla VI. s více ne? dvěma stovkami delegát? těchto komunit ze 42 italských měst, poukázal pape? na souvislost sociální nespravedlnosti a ekologické nedbalosti. Obě se navzájem ovlivňují a – jak ?ekl – ?není ekologie bez rovnosti a rovnost bez ekologie“. Ve své promluvě věnoval Svatý otec pozornost ?dvěma klí?ovým pojm?m integrální ekologie: kontemplaci a soucitu“.
?Kontemplace. P?íroda, je? nás obklopuje, dnes není obdivována, nýbr? »pohlcována«. Jsme nenasytní, závislí na zisku a okam?itém výsledku za jakoukoli cenu. [...] Ocho?eli jsme spot?ebou. To je na?e nemoc: roznemohli jsme se spot?ebováváním. Sháníme se po nejnověj?ích mobilních aplikacích, ale neznáme u? jména soused?, a tím méně pak umíme rozeznat jednotlivé druhy strom?. A nejhor?í je, ?e se takovýmto ?ivotním stylem vytrhávají ko?eny, mizí vdě?nost za to, co existuje, a v??i tomu, od koho jsme to dostali. Abychom neztratili pamě?, je t?eba se vrátit ke kontemplaci. Abychom se nerozplynuli v tisíceru zbyte?ností, je t?eba znovu objevit zti?ení. Aby neochrnulo srdce, je t?eba se zastavit. Není to snadné. Nap?íklad je t?eba se osvobodit od vazby na mobily, abychom se dívali do o?í těch, kte?í jsou vedle nás, a na stvo?ení, jeho? se nám dostává.“
Rozjímat – pokra?oval pape? - znamená darovat si ?as na zti?ení a na modlitbu, aby se tak v du?i obnovila harmonie, zdravá rovnováha mezi hlavou, srdcem a rukama, mezi my?lením, city a ?iny. Kontemplace je protilékem na ukvapená, povrchní i marnivá rozhodnutí. Kdo rozjímá, u?í se vnímat zemi, která jej nese, chápe, ?e na světě není sám a beze smyslu. Objeví tak laskavost Bo?ího pohledu pochopí, ?e je cenný. Ka?dý je v Bo?ích o?ích d?le?itý, ka?dý m??e trochu proměnit svět, kontaminovaný lidskou nenasytností, na dobrou skute?nost chtěnou Stvo?itelem. Kdo toti? umí rozjímat, nestojí se zalo?enýma rukama, ale dá se do konkrétního díla. Kontemplace p?ivádí k ?innosti, k práci.
?A proto druhé slovo: soucit. Je to plod kontemplace. Jak se pozná, kdo je kontemplativní, kdo asimiloval Bo?í pohled? Podle toho, má-li soucit s druhými. Soucit neznamená ?íci si: »to je mi líto«, soucit znamená »cítit spolu s druhým«. Soucit jde za omluvy a teorie, spat?uje v druhých bratry a sestry, jak to zde ?ekl Carlo Petrini. Toto je d?kaz, proto?e tak se dívá B?h, který v nás p?es v?ecky ?patnosti, které vymý?líme a děláme, v?dycky vidí milované děti. Nevidí individua, nýbr? děti, bratry a sestry jediné rodiny, kte?í bydlí v tém?e domě. Nikdy v nás nevidí cizince. Jeho soucit je protikladem na?í lhostejnosti. Lhostejnost je jakýsi alibismus, který prostupuje srdce a smý?lení a ústí postojem: »dej mi pokoj«. Soucit je opakem lhostejnosti.“
Soucit je tou nejlep?í vakcínou proti epidemii lhostejnosti, konstatoval dále pape?. Soucit neznamená p?íjemný pocit, pietismus, nýbr? vytvá?í nové pouto, které nás pojí s druhým. 厂惫ě迟 pot?ebuje tuto kreativní a faktickou lásku lidí, kte?í nestojí p?ed obrazovkou, aby komentovali, nýbr? odhodlaně si ?piní ruce s odstraňováním devastace a navracením d?stojnosti. Mít soucit je rozhodnutí zvolit si, ?e nebudu mít ?ádného nep?ítele, abych v ka?dém viděl svého bli?ního,“ ?ekl Svatý otec na dne?ní dopolední audienci pro ?leny volných sdru?ení Komunit Laudato si´.
(mig)
