Pape?: Pouze uzdravení lidského srdce uzdraví vztah k p?írodě
Petr?v nástupce poukázal na pot?ebu ekologické konverze, ke které chce vést katolická církev formováním lidského svědomí. Víra a věda, je? mají rozdílný p?ístup k realitě, mohou vést intenzivní a plodný dialog, proto?e p?esvěd?ení, je? jsou vlastní ví?e, motivují ochranu p?írody i lidí, kte?í se ocitli v nouzi.
?Bible nás u?í, ?e svět nevznikl z chaosu nebo náhody, nýbr? rozhodnutím Boha, který jej povolal a stále povolává k existenci z lásky. Ve?kerenstvo je krásné a dobré, a rozjímáme-li o něm, nahlédneme krásu a dobrotu jeho Autora. Ka?dé stvo?ení i to nejpomíjivěj?í je p?edmětem Otcovy něhy a dostává od Něho ve světě svoje místo. K?es?an nem??e ne? respektovat dílo, které mu Otec svě?il jako zahradu k obdělávání, opatrování a umo?ňování jejího r?stu. A t?eba?e ?lověk má právo u?ívat p?írodu ke svým cíl?m, nem??e se ?ádným zp?sobem pova?ovat za jejího vlastníka ?i mocipána, nýbr? jedině za správce, který je povinen vydávat po?et ze svého správcovství. V této zahradě, kterou nám B?h nabízí, jsou lidské bytosti povolány harmonicky ?ít ve spravedlnosti, pokoji a bratrství evangelní ideál, který podává Je?í?.“
B?h dal ?lověku nejen zemi, uvedl dále pape? Franti?ek slovy svého p?edch?dce sv. Jana Pavla II. z encykliky : ?B?h dal ?lověku také jeho samého, a proto musí ?lověk respektovat p?irozené a morální struktury, jimi? byl vybaven“ (?.38). ?Je-li tedy ekologická krize výrazem ?i vněj?ím projevem etické, kulturní a duchovní krize novověku, nelze si namlouvat, ?e uzdravíme sv?j vztah k p?írodě a ?ivotnímu prost?edí bez uzdravení v?ech základních mezilidských vztah?“ (, 119). Nový vztah k p?írodě proto nenastane bez obnovy lidské bytosti, a pouze od uzdravení lidského srdce se lze nadít uzdravení světa,“ napsal pape? Franti?ek v textu, který na dne?ní audienci p?edal francouzským ekolog?m, mezi nimi? byla podle deníku také francouzská here?ka Juliet Binoche, známá aktivistka globálního oteplování.
Namísto ?tení tohoto textu oslovil pape? ú?astníky audience několika slovy od srdce, kde p?iblí?il vývoj svého vlastního postoje v této otázce.
?V roce 2006 na konferenci Latinskoamerických biskup? v Aparecidě, kdy? se vyno?il návrh zmínit v závěre?ném textu o evangelizaci Latinské Ameriky problematiku Amazonie, ?íkal jsem si v duchu, co má co dělat Amazonie s evangelizací. Prodělal jsem tedy ur?itou konverzi k pochopení ekologického problému. Do té doby jsem nechápal nic.“
Zjistil jsem, ?ekl dále pape? Franti?ek, ?e je t?eba se zbavit obrázku indián? s o?těpy a objevit, ?emu oni ?íkají ?dobrý ?ivot“. To neznamená pohodlný ?ivot a zahálku, nýbr? harminii s p?írodou, se stvo?ením. Tuto moudrost jsme ztratili.
?P?írodní národy nám k ní otevírají cestu. Sly?el jsem jednou starce p?vodních obyvatel západní Kanady, jak si posteskli, ?e jejich vnuci odcházejí do měst a nadchnou se moderními vecmi a zapomínají na svoje ko?eny. A to je drama, které nepro?ívají jenom domorodí indiáni, ale i soudobá kultura.“
Ztratili jsme harmonii t?ech jazyk?: hlavy, tedy smý?lení, jazyka srdce ?ili cit? a ?e?i rukou, tedy práce. Takovou harmonii, aby ka?dý p?emý?lel o tom, co cítí a dělá. Aby ka?dý cítil, o ?em p?emý?lí a co dělá, a aby dělal, co cítí a myslí.
?A na tom – zd?razňuji – musíme stavět na?i ekologickou konverzi, pracovat na humánní ekologii a pracovat laskavě a s pohlazením. Umění pohladit je jedna z věcí, která pat?í k tzv. dobrému ?ivotu.“
Ekologická konverze nám dává spat?ovat harmonii ve?kerenstva, vzájemnou propojenost v?eho se v?ím. Kdy? v?ak lid ztratí spojení se svými ko?eny, ztratí svoji identitu. ?Jsme p?ece moderní“ – ?íká se.
?Vzpomeňme v?ak na svoje prarodi?e. Dějiny neobsahují pouze staré věci, ale také p?inále?itost k tradici, k ?lově?enství, ke zp?sobu ?ivota. Pe?ovat o tyto ko?eny, o tuto p?inále?itost je dnes velice d?le?ité, aby byly dobré plody.
V?dycky mne uchvacovala pasá? z proroka Joela o snících starcích a prorokující mláde?i. Je tomu jako s vínem, ?ím star?í tím lep?í, co? jako Francouzi dob?e znáte. Sta?í mají moudrost. Mladí budou prorokovat, kdy? budou sta?í vyprávět.
(mig)
