杏MAP导航

Ad 1. Pape? Franti?ek zájil t?etí den v Mosambiku náv?těvou nemocnice v Zimpetu, kde se od roku 2002 rozvíjí z podnětu Komunity Sant´Egidio projekt ?Dream“ pro lé?bu ?en a jejich dětí naka?ených virem HIV.

Polyfunk?ní zdravotní centrum na p?edměstí Maputa bylo v dne?ní podobě inaugurováno v loňském roce. Dnes se rozkládá na 1300 metrech ?tvere?ních a hostí vysoce specializované laborato?e nejen pro pacienty s AIDS, ale také pro diagnostiku nádor? a boj proti podvý?ivě. Pape? Franti?ek ocenil ?iroké spektrum léka?ské pomoci, které toto st?edisko nabízí, a ve své promluvě se inspiroval podobenstvím O milosrdném Samaritánovi. Vznik centra ukazuje, ?e se kdosi zastavil, zakusil soucit a nepodlehl poku?ení, ?e se nedá nic dělat, ?ekl pape? Franti?ek.

Takto v?ichni, kdo na r?zních úrovních tvo?íte tuto zdravotnickou komunitu, stáváte se výrazem Je?í?ova Srdce, aby se nikdo ?nedomníval, ?e jejich volání zaniká do prázdna; je znamením sdílení mezi strádajícími, aby pocítili ú?innou p?ítomnost bratra a sestry. Není to skutek, kterým je delegováno na druhé to, co pot?ebují chudí, nýbr? výraz osobního zapojení těch, kte?í naslouchají jejich volání. Starostlivost vě?ících se nem??e omezit na formu asistence – t?eba?e ta je v první chvíli pot?ebná a vítaná – ale vy?aduje onu »láskyplnou pozornost« (Evangelii gaudium,199), která ctí druhého jako osobu a hledá jeho dobro“ (, 18. listopadu 2019).

Pape?e Franti?ka p?ivítal zakladatel Komunity Sant´Egidio Andrea Riccardi. Právě z jejího podnětu se v Mosambiku a v desítce dal?ích afrických zemí rozvíjí projekt DREAM, zkratkové slovo z anglického Disease Relief through Excellent and Advanced Means, tedy lé?ení chorob prost?ednictvím znamenitých a pokro?ilých prost?edk?.

Koordinátorka projektu Cacilda Massango v doprovodu zpívajících a tan?ících dětí ve své uvítací ?e?i p?ipomněla, ?e nemocní v tomto centru dostávají nejen léky, léka?skou pé?i a jídlo zdarma, ale p?edev?ím d?stojnost a p?átelství. Statisíc?m matek naka?ených AIDS umo?nil tento projekt donosit děti, které tímto virem naka?ené nejsou. Je to zázrak, který se děje p?ed jejich o?ima, sen, který se stává skute?ností, zd?raznila Cacilda. Komunita Sant´Egidio dnes asistuje p?l milionu nemocných Afri?an?. Projekt v?ak měl po?átek právě v Mosambiku.

?Mnoho nemocných ?en, které se vrátily ke zdraví, za?íná slou?it dal?ím nemocným a doprovázejí je v jejich lé?bě. Já sama jsem byla jednou z prvních pacientek, jim? projekt Dream poskytl pomoc, a rozhodla jsem se vrátit to, co jsem dostala. Byla jsem trpící mladou ?enou, odsunutou na okraj a odsouzena ode v?ech. Skrze Dream jsem poznala novou rodinu, které mne nejen lé?ila, ale vrátila mi také d?stojnost a dala budoucnost mým dětem. Podobně jako já, se znovuzrodily tisíce Mosambi?an?.“

Projekt Dream se nesoust?e?uje pouze na hlavní město, ale p?sobé prost?ednictvím malých zdravotních st?edisek v terénu v dal?ích městech a vesnicích. Kromě bezplatné pé?e nabízí také zdravotnické kurzy pro pacienty a dal?í solidární aktivity.

Pape? ve své promluvě p?ipomněl obtí?e, s nimi? se iniciáto?i projektu museli potýkat, a ocenil jejich rozhodnutí pracovat jako sí?, ve spolupráci s dal?ími charitativními institucemi. Pochvalně se vyjád?il rovně? o respektu k p?írodě a vyu?ívání obnovitelných zdroj? energie. Va?e po?ínání má minimální ekologický dopad a m??e slou?it jako zá?ný p?íklad, ?ekl Franti?ek. Na závěr se pak vrátil k podobenství O milosrdném Samaritánovi:

?Podobenství o milosrdném Samaritánovi kon?í p?evezením raněného ?lověka do útulku, kde je jeho pobyt ?áste?ně uhrazen a p?islíben p?ípadný doplatek. ?eny jako je Cacilda a asi pět tisíc dětí uzdravených z AIDS/HIV, které mohou psát novou stránku svých ?ivot?, a mnoho jiných anonymních osob, které se dnes usmívají, proto?e byly lé?eny d?stojně a ve svojí d?stojnosti, jsou sou?ástí úhrady, kterou vám zanechal Pán, a svým uzdravením p?edávají naději mnohým dal?ím, tak?e z p?ízraku choroby se stává naka?livý sen těch pot?ebných, kte?í je?tě le?í u cesty. Zbytek vám Pán doplatí, »a? se vrátí«. To a? je va?í radostí.“

PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY v nemocnici je 

P?ed odjezdem na nedaleký stadion Zimpeto, kde krátce nato celebroval eucharistii, pozdravil Franti?ek osobně 20 nemocných a nav?tívil dvě oddělení nemocnice.

Ad 2. Nenávist a pomsta nemohou být hybnou silou země. Jedině p?ekonání korupce, politických ?i osobních zájm? dovolí zachovat naději a p?inese mírovou budoucnost, ?ekl pape? Franti?ek p?i m?i na stadionu Zimpeto v Maputu. Navzdory silným poryv?m větru a de?ti se jí zú?astnilo 60 tisíc lidí.

Barevný zástup rozvlněný pohupováním v rytmu melodií doprovázených bubny i fistulí hlas? vyjad?ujících nad?ení, doprovodil k oltá?i pape?e Franti?ka oble?eného v ornátu zdobeném motivem tyg?í k??e a svírajícího v ruce pastorál vyrobený ze d?eva domu str?eného hurikánem, který dostal p?ed několika okam?iky v nemocnici. Stejně jako p?i v?ech oficiálních vystoupeních, také m?e se slavila v portugal?tině. Evangelium reagovalo na pohnutou atmosféru v zemi, kde letitý konflikt znesvá?ených stran má na svém kontě p?es milion mrtvých. Pape? kázal na perikopu z Luká?ova evangelia o lásce k nep?átel?m (6,22).

?Toto slovo se dnes obrací také k nám, kte?í ho sly?íme na tomto stadionu. A mluví jasně, jednodu?e a pevně, na?rtává stezku, úzkou cestu, je? vy?aduje ur?ité ctnosti. Je?í? toti? není idealista, který ignoruje realitu; mluví o konkrétním nep?íteli, reálném nep?íteli, kterého právě popsal v p?edcházejícím blahoslavenství (6,22): o tom, který nás nenávidí, vyhání, urá?í a haní jako bychom byli ni?emníci. Mnozí z vás je?tě mohou vyprávět v první osobě o násilí, nenávisti a rozep?ích. Někte?í je zakusili na svém těle anebo o nich sly?eli od známých, kte?í u? mezi námi nejsou; jiní mají dosud  strach, ?e se minulé rány zopakují a dosa?ený mír bude naru?en, jako v Cabo Delgado.“

Pape? Franti?ek p?ipomněl severní kraje země, bohaté na p?írodní suroviny, které jsou právě proto cílem útok? a násilí, je? nep?estává podněcovat nestabilitu v zemi. Není snadné mluvit o smí?ení, v situaci, kdy z?stávají otev?ené rány, ani vybízet k odpu?tění, které by znamenalo vymazání paměti. P?esto Je?í? vybízí k lásce, k aktivním a nezi?tním ?in?m právě v??i těm, kdo nás zranili, zd?raznil Petr?v nástupce. Je?í?ovo u?ení po nás ?ádá, abychom upustili od starozákonní logiky msty. Paradoxně nejde o masochismus, nýbr? o jedinou mo?nou cestu:

?Je?í? se v?ak nezastavuje tady, ?ádá nás také, abychom jim ?ehnali a modlili se za ně, a to znamená mluvit o nich dob?e a tak plodit ?ivot, nikoli smrt; vyslovat jejich jména ne proto, abychom jim nadávali ?i spílali, nýbr? navazovali nové vztahy vedoucí k míru. Vzne?ené je mě?ítko, které nám podává Mistr! Je?í?, dalek nějakého masochismu, chce touto pobídkou nav?dy skoncovat s praxí, bě?nou v?era i dnes, toti? být k?es?any a ?ít podle zákona oko za oko, zub za zub. Nelze myslet na budoucnost, tvo?it národ a spole?nost, zalo?enou na ?rovnosti“ násilí. Nemohu následovat Je?í?e, pokud prosazuji a zachovávám ?ád, kterým je oko za oko a zub za zub.“

Milosrdenství a dobrota není projevem slabosti, nýbr? prorockou sílou. Hybnou silou země nem??e být touha po pomstě a není mo?né pod plá?tíkem legality hledat p?íle?itosti k odvetě, zd?raznil Franti?ek. Mosambik je mimo?ádně bohatou zemí, pokud jde o p?írodní suroviny, a p?esto ohromné mno?ství lidí ?ije pod prahem bídy, obrátil pape? pozornost k aktuální sociální situaci a varoval p?ed zájmy těch, kdo p?icházejí se zdánlivou pomocí:

?Někdy se zdá, ?e ti, kdo p?icházejí údajně s tím, ?e chtějí pomáhat, mají jiné zájmy. A je smutné, dochází-li k tomu mezi bratry té?e země, kte?í se nechávají korumpovat; je velice nebezpe?né akceptovat korupci jako cenu, kterou nutno platit za zahrani?ní pomoc. »Mezi vámi v?ak tomu tak nebude« (Mt 20,26; srov. vv.26-28). Je?í? nás svými slovy nutí, abychom byli protagonisty nového ?ivotního stylu, který je vlastní jeho království: tady a te? rozsévat radost a naději, pokoj a smí?ení. Duch p?ichází ne proto, aby vnuknul p?ekypující aktivitu, nýbr? p?edev?ím pozornost věnovanou druhému, jeho uznání a docenění jako?to bratra, tak?e se jeho ?ivot a jeho bolest stane na?ím ?ivotem a na?í bolestí.“

Právě podle tohoto mě?ítka lze rozpoznat ideologie zneu?ívající chudobu k vlastním cíl?m, dodal Franti?ek a vybídl Mosambi?any, aby si zvolili za kritérium Krist?v pokoj, který krá?í cestami milosrdenství, pozornosti k chudám a obrany p?írody.

PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy HOMILIE je 

V závěru liturgie poděkoval pape? shromá?dění, které vytrvalo navzdory de?ti. “Máte mnoho d?vod? k naději, viděl jsem to, osobně jsem to v těchto dnech pro?il. Prosím vás, zachovejte naději, nenechte si ji vzít!” – lou?il se pape? se shromá?děním.

Ad 3. Ze stadionu Zimpeto se Franti?ek p?emístil na leti?tě, kde se rozlou?il s oficiální vládní delegací vedenou prezidentem Nyusim. Druhou etapou africké pape?ovy africké cesty je Madagaskar.

Po bezmála t?íhodinovém letu p?istál Svatý otec v 16. 30 místního ?asu (o hodinu méně ve srovnání s na?ím letním ?asem) na Mezinárodním leti?ti v Antananarivu. Pape?e p?ivítal prezident republiky s vládní delegací a malga?tí biskupové. T?ináctikilometrovou trasu na apo?tolskou nunciaturu absolvoval Franti?ek ?áste?ně v papamobilu. Podobně jako v Mosambiku oficiální promluvy p?íjdou na ?adu a? p?i zít?ej?í náv?těvě v prezidentském paláci.

Ulice Antananariva jsou posety plakáty na p?ivítanou: ?tongasoa”, tedy ?vítej” ?teme na ka?dém rohu, referuje z hlavního města Madagaskaru ná? korespondent otec Jean Pierre Bodjoko SI. Prezident Andry Rajoelina bedlivě sledoval v?echny p?ípravy a je?tě v?era v noci osobně nav?tívil místa, na která pape? zavítá. Na nedělní m?i s pape?em se o?ekává témě? milion vě?ících. Antananarivo se rozkládá na dvanácti pahorcích. Na jednom z nich shlí?í na město velká socha Panny Marie.

Madagaskar, největ?í ostrov afrického kontinentu, proslulý nesmírným bohatstvím fauny i flóry, dlouho odolával cizím mocnostem. Teprve v roce 1885 se stal Francouzskou kolonií. Nezávislost získal v roce 1960, kdy do ?ela země nastoupil re?im Philiberta Tsiranany, svr?ený p?i vojenském p?evratu o dvanáct let později tzv. Revolu?ní avantgardou, která nastolila pro-sovětský systém jediné strany. Násilná socializace zemi zruinovala. P?esto?e mezinárodní tlak dovedl zemi ke změně ústavy a k vyhlá?ení svobodných voleb v roce 1993, levicoví exponenti minulého re?imu se opakovaně dostávali k moci. Sou?asný prezident Andry Rajoelina se etabloval v oblasti médií a po dvouletém starostování v hlavním městě byl poprvé zvolen do ?ela země v roce 2009. Sou?asný mandát zahájil na za?átku leto?ního roku.

První evangelizace Madagaskaru sahá do 16. století, kdy na ostrov dorazili dominikáni, jezuité a lazaristé, po nich? následovaly dal?í ?eholní ?ády. Podobně jako na jiných místech se vlny rozkvětu st?ídaly s pronásledováním. Nap?íklad roce 1674 byli v?ichni francouz?tí misioná?i vyvra?děni. V roce 1989 nav?tívil Madagaskar Jan Pavel II. a dal ostrovnímu státu první blahoslavenou  Victoire Rasoamanarivo, k ní? se v minulém roce p?ipojil bl. Lucien Botovasoa, franti?kánský terciá? zavra?děný v nenávisti k ví?e v roce 1947 během osvobozeneckých boj? za nezávilost ostrova. V sou?asnosti tvo?í k?es?ané zhruba polovinu t?iadvaceti milionové populace, z toho katolíci ?ítají 35%.

(RaVat)