杏MAP导航

První intenzívní den na africké p?dě zahájil Petr?v nástupce na apo?tolské nunciatu?e soukromou m?í, p?i které p?ipomněl v?era zesnulého francouzského kardinála Rogera Etchegaraye a kolumbijského kardinála Josého de Jesus Pimienta, který ode?el na vě?nost o den d?íve. Je?tě p?ed odjezdem do prezidentského paláce p?ijal Franti?ek skupinu p?edstavitel? a student?, kte?í se v Mosambiku ú?astní program? pape?ské nadace Scholas Occurrentes, v ?ele s ?editelem Enriquem Adolfem Palmeyrem.

Ad 1. Povzbuzení, aby se ?mír stal normou a smí?ení nejlep?í cestou k ?e?ení problém?”, zaznělo jako úst?ední motiv promluvy pape?e Franti?ka v Paláci Ponta Vermelha, koloniální stavbě, která je od vyhlá?ení samostatnosti v roce 1975 rezidencí mosambického prezidenta. Sou?asná hlava státu Filipe Jacinto Nyusi je v ú?adě od roku 2014.

?Mnohé se poda?ilo od podepsání historické dohody, která zpe?etila mír a za?ala klí?it! A tyto výhonky jsou oporou naděje a d?věry, aby dějiny nepsal bratrovra?edný boj, nýbr? schopnost pova?ovat se za bratry, potomky té?e země a správce spole?ného údělu. Odvaha míru! Odvaha vysoké kvality, nikoli hrubé síly a násilí, nýbr? odvaha uskute?ňující se neúnavným hledáním obecného dobra.“

Dohoda z roku 1992, k ní? pape? Franti?ek odkazuje, p?ispěla k ukon?ení patnáctileté ob?anské války mezi marxistickou Frontou osvobození Mosambiku (Frelimo, k ní? se hlásí rovně? sou?asný prezident) a pravicovou Národní resistencí (Renamo). Konflikt, který stál ?ivot milionu lidí a dal?í 3-4 miliony vyhnal z domov?, nebyl zcela za?ehnán a v posledních letech se mnozí obávali, ?e se opět rozho?í naplno. S vyhlídkou na pape?skou náv?těvu do?lo 1. srpna k nové dohodě podepsané prezidentem Nyusim a v?dcem opozice (Renama) Ossufem Momadem, ohla?ující kromě odzbrojení také volby v polovině ?íjna.

?Během těchto let jste zakusili, ?e hledání trvalého míru, co? je poslání, které se týká v?ech, vy?aduje tvrdou, vytrvalou a nep?etr?itou práci, poněvad? mír je »jako k?ehká květina, která chce vykvést mezi kameny násilí« (Poselství ke 厂惫ě迟ovému dni míru 2019), a proto se pot?ebuje nadále utvrzovat s rozhodností, ale bez fanatismu, s odvahou, ale bez chlubení, hou?evnatě, ale inteligentně: ne násilí, které pusto?í; ano míru a smí?ení.“

Parafrázoval pape? Franti?ek slova Jana Pavla II. z náv?těvy Mosambiku v roce 1988. P?ipomněl, ?e mír není pouze absencí války, nýbr? vytrvalým úsilím v?dc? národa o ?uznání, záruku a konkrétní obnovu ?asto opomíjené ?i ignorované d?stojnosti na?ich brat?í, aby se mohli pova?ovat za protagonisty osud? vlastního národa“. Mír není mo?né budovat nezávisle na spravedlnosti a nelze ho dosáhnout bez odpu?tění a smí?ení, opakoval Franti?ek u?ení svých p?edch?dc?, zahrnuté do encykliky Evangelii gaudium.

?Nesmíme ztrácet ze z?etele, ?e bez rovnosti p?íle?itostí budou r?zné formy agrese a válek nacházet úrodnou p?du a d?íve ?i později propuknou. Kdy? spole?enství – místní, národní ?i světové – odsune jednu svoji ?ást na periferii, neexistují ?ádné politické programy ani po?ádkové slo?ky ?i zpravodajské slu?by, které by mohly trvale zajistit klid.“

Sociální nerovnosti, divoká tě?ba nerostných surovin, která uvrhuje národy do bídy, ekonomicko-finan?ní systém, stavějící do centra boha peněz a nikoli ?lověka, podněcování k nenávisti a k roztr?kám, to v?echno jsou zárodky násilí a války. Aby mohl kvést skute?ný mír, zve pape? Mosambi?any na cestu  úsilí o spravedlnost, boji proti nerovnostem, k pěstování kultury setkání, pé?i o spole?ný d?m a pozornosti k mladé a staré generaci. ?To jsou základy nadějné, proto?e d?stojné budoucnosti – zbraně míru,“ zd?raznil Franti?ek.

PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY k politickým p?edstavitel?m je 

Mosambický prezident Filipe Jacinto Nyusi ve svém uvítání, které p?edcházelo pape?ovu promluvu, p?ipomněl dlouhou historii vztah? Mosambi?an? a katolické církve, která byla stejně jako dějiny této země poznamenaná bratrovra?ednými boji. ?Va?e náv?těva – poznamenal rovně? s p?ipomínkou významu náv?těvy Jana Pavla II. p?ed 31 lety – se setkává s národem, jen? si je vědom úkol?, p?ed nimi? stojí, av?ak je pln víry a naděje v mo?nost p?ekonat nesnáze.“

V?erej?í p?ivítání pape?e Franti?ka v Mosambiku se setkalo s velkým ohlasem. Největ?í deníky věnují náv?těvě hlavní stránku. ?Pape? p?ijel, země děkuje”, hlásají palcové titulky vládního listu Noticias. ?Vítej pape?i,” pí?e nezávislý deník O País, který věnuje náv?těvě ?adu drobných text?, ale také rozhovor s arcibiskupem Maputa. Místní televize odvysílala dlouhý po?ad p?edstavující osobnost pape?e Franti?ka a roli ?ímského biskupa. Náv?těva je vnímána jako celonárodní událost a na pape?ovo poselství ?ekají v?ichni, nejen katolíci, potvrzují na?i korespondenti z Maputa.

?V roce 1988, kdy? p?ijel na náv?těvu Jan Pavel II., země byla uprost?ed ob?anské války, vládl marxistický re?im. Jan Pavel II. významně p?ispěl k uti?ení konfliktu. Povzbudil místního biskupa k odvaze a p?iměl ho k jednání s opozi?ními silami,” ?íká otec Paul Samasumo a toté? si od Franti?ka slibuje dne?ní Mosambik.

Ad 2. Solidarita je nejlep?í zbraní ke změně dějin a sdílená radost je protilékem na tendenci rozdělovat – radil pape? Franti?ek mladým Afri?an?m r?zných vyznání a nábo?enství, kte?í se se?li ve sportovní hale Maxaquene v Maputu pro 15 tisíc osob. V promluvě nechyběl ani poukaz ke dvěma mosambickým sportovc?m. Fotbalista Eusébio da Silva a bě?kyně Maria Mutola (viz ZDE a ) ukazují, jak vytrvat p?i svých snech, ?íká pape?.

Mezinábo?enské setkání s mláde?í se odehrávalo ve znamení tanc? a písní. ?Jste d?le?ití, nejste jenom budoucnost, ale i p?ítomnost Mosambiku,” ?íkal Franti?ek p?eru?ovaný aplausy pestrobarevného shromá?dění. Mladí k?es?ané r?zných denominací, muslimové a hinduisti věnovali pape?i ?mbira” hudební nástroj typický pro subsaharskou Afriku.

?Jak realizovat tato p?ání, jak p?ispět k ?e?ení problém? země? Rád bych vám ?ekl: nenechte si ukrást radost. Nep?estaňte zpívat a vyjad?ovat ve?keré to dobro, kterému jste nau?ili ze svých tradic. A? vám neukradnou radost! Jak jsem vám ?ekl, je mnoho zp?sob?, jak vidět horizont, svět, vidět p?ítomnost i budoucnost; zp?sob? je mnoho. Je v?ak t?eba se mít na pozoru p?ed dvěma postoji, které zabíjejí p?ání i naději. Jaké to jsou: je to rezignace a nedo?kavost. Dva postoje, které zabíjejí sny a naději. To jsou velcí nep?átelé ?ivota, proto?e nás obvykle p?imějí vydat se na snadnou cestu k proh?e… Mýtné, je? po?adují, je velice vysoké! Platí se ?těstím, ba dokonce vlastním ?ivotem.“

Franti?ek kladl mladým na srdce, aby se stali sou?ástí jediné ?hry”, ve které jde o budoucnost jejich země. P?ipomněl v?em známého fotbalistu Eusébia da Silva, p?ezdívaného ??erný panter”, který se navzdory nep?ízni osudu nevzdal a ?el za svým snem. Nenechal se vy?achovat mimo hru. V tomto kontextu vybízel mladé, aby zapomněli na sociální nevra?ivost, která p?sobí spou??, jejím? nejzaz?ím projevem je válka. Hledejte sty?né body, stavte mosty a vytvá?ejte mír, povzbuzoval pape? mladé a sna?il se jim dodat naději a elán k p?ekonání zklamání a nedo?kavosti:

?To nejkrásněj?í uzrává ?asem a pokud se něco na poprvé nezda?ilo, neměj strach to zkou?et znovu a znovu. Neměj strach z pochybení! Pochybit m??eme tisíckrát, ale neupadněme do omylu p?estat proto, ?e se něco nepoda?ilo napoprvé. Nejhor?ím omylem by bylo z?eknout se p?ání a touhy po lep?í vlasti kv?li nedo?kavosti.“

Sna?te se r?st v p?átelství také s těmi, kdo smý?lejí jinak, aby mezi vámi rostla solidarita, která je nejlep?í zbraní k proměně dějin, dodal pape? Franti?ek a zakon?il své poselství k mladým p?ipomínkou Bo?í lásky k svému stvo?ení, o ní? mluví v?echny nábo?enské tradice. ?Pro Něho jsi skute?ně drahocenný nejsi bezvýznamný... B?h na tebe pamatuje. Nechce po?ítat tvé chyby a bude ti pomáhat, aby ses pou?il ze svých pád?, proto?e tě má rád,” uji??oval Franti?ek mladé Mosambi?any.

PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY k mladým lidem je 

Ad 3. Odpoledne se konalo setkání s místním duchovenstvem, tedy s biskupy (23), kně?ími (659), ?eholnicemi (1207), seminaristy (599) a také laickými katechisty (56 871), kte?í jsou v ?ivotě církve v Mosambiku zásadní nejen co do po?tu, ale p?edev?ím významu, jaký mají v taměj?í pastoraci. Na jednoho kněze p?ipadá v této zemi 11 a p?l tisíce vě?ících, co? je p?ibli?ně pětkrát více ne? u nás. Ději?těm setkání byla katedrála zasvěcená Neposkvrněnému Po?etí. Pape? ve své promluvě reagoval na zku?enosti a otázky, je? p?edstavili kněz, ?eholnice a katechista.

?Prosím Ducha svatého, aby vám stále dával jasnoz?ivost nazývat realitu pravým jménem, odvahu prosit o odpu?tění a schopnost u?it se naslouchat tomu, co nám chce ?íci.“

?ekl v úvodu pape? Franti?ek a v následující reflexi porovnával evangelní popisy dvou zvěstování, adresovaných Zachariá?ovi a Panně Marii, aby poslucha??m pomohl v obnově jejich povolání k duchovenskému stavu.

?Svatý Luká? prezentuje soubě?ně události, týkající se svatého Jana K?titele i Je?í?e Krista. Zamý?lí nám tímto srovnáním ukázat doznívající starozákonní zp?sob bytí Boha a na?eho vztahu k Němu a ten nový, který nám p?iná?í Syn Bo?í, jen? se stal ?lověkem. Z?etelná je skute?nost, ?e v obou zvěstováních vystupuje anděl. V jednom p?ípadě v?ak ke zjevení dochází v Judsku, v tom nejd?le?itěj?ím městě, kterým je Jeruzalém, a to nikoli na ledajakém místě, nýbr? v chrámu, uvnit?, ve velesvatyni; anděl se obrací k mu?i, který je navíc knězem. Zatímco Vtělení je zvěstováno v Galileji, nejvzdáleněj?ím a konfliktním regionu, v nepatrné obci Nazaret, v domě, nikoli v synagoze ?i na posvátném místě, a je ur?eno světské osobě, navíc ?eně. Co se změnilo? V?echno. A v této změně spo?ívá na?e nejhlub?í identita.“

?ekl Franti?ek v souvislosti s otázkou krize kně?ské identity, které byla obsahem jedné z polo?ených otázek. ?Pro vyrovnání se s touto krizí, dodal, je ve?keré duchovenstvo povoláno opou?tět d?le?itá a honosná místa a vracet se tam, kde se nám dostalo povolání a kde bylo jasné, ?e iniciativa i moc jsou od Boha.“

?Někdy si mimovolně, tedy bez morální viny, zvykáme spojovat svoji ka?dodenní kně?skou ?innost se slavnostními ob?ady, shromá?děními a rozhovory; místo, které zaujímáme na setkáních, u stolu ?i v aule, je hierarchické; podobáme se spí?e Zachariá?ovi ne? Marii. Vě?ím, ?e nep?eháníme, kdy? ?íkáme, ?e kněz je velmi mali?ký. Nezměrná velikost daru, který nám byl dán k slu?bě, nás ?adí mezi ty nejnepatrněj?í z lidí. Kněz je nejchud?í z lidí, pokud jej Je?í? neobohacuje Svojí chudobou; je nejneu?ite?něj?í slu?ebník, pokud jej Je?í? nenazývá p?ítelem, nejhloupěj?ím z lidí, pokud jej Je?í? trpělivě nepou?uje jako Petra; nejbezbranněj?í z k?es?an?, pokud jej uprost?ed stádce neposiluje Dobrý Pastý?. Nikdo není nepatrněj?í ne? kněz ponechaný svým vlastním silám.“

Citoval pape? jednu z homilií, proná?ených na Zelený ?tvrtek ke kně?ím svojí diecéze, a zmínil pak problém, o kterém mluvil v úvodu jeden z domorodých kně?í, toti? ?p?ehnanou starost o osobní blahobyt“ a s tím spojené ?up?ednostňování aktivit, které jsou placeny státem, a p?eká?ejí ?ivotu ka?dodenní pastorace.“ ... ?Tyto starosti zatemňují velkodu?nost na?eho p?itakání Bohu,“ dodal Svatý otec.

?Zachariá?ovy pochybnosti a pot?eba vysvětlování neladí s Mariiným p?itakáním. Ona chce pouze vědět, jak se to stane. Zachariá? nedoká?e odlo?it snahu mít v?echno pod kontrolou, nedoká?e se z?eknout logiky, podle ní? je a cítí zodpovědnost za v?echno, co se děje. Maria nepochybuje, nemyslí na sebe, ale svě?uje se a d?vě?uje. Vztah s Bohem, jak jej pro?ívá Zachariá?, stejně jako u?itelé Zákona, je vysilující: v?dycky plní p?edpisy, v?dycky bere z?etel na mzdu, úměrnou vynalo?enému úsilí, tak?e Bo?í po?ehnání je mojí zásluhou a církev má povinnost uznat moje p?ednosti a úsilí... Nesmíme se hnát za tím, co se stává osobní výhodou. Na?e únava se má pojit spí?e k »na?í schopnosti soucitu, tedy závazk?m, ve kterých je pohnuto a dojato na?e srdce. Radujeme se spolu se snoubenci, kte?í se berou; smějeme se s dítětem, které nesou ke k?tu; provázíme mladé, kte?í se p?ipravují na man?elství a rodinný ?ivot; cítíme bolest s těmi, kdo na nemocni?ním l??ku p?ijímají pomazání; plá?eme s těmi, kdo poh?bívají svého drahého«.“

Obnova tohoto povolání – pokra?oval pape? - ?asto vy?aduje, abychom si ově?ili, zda na?e únava a na?e starosti nemají, co do ?inění s ur?itým ?duchovním zesvět?těním“ diktovaným ?podmanivostí tisícerých nabídek konzumu, které nejsme s to set?ást, abychom krá?eli svobodně po stezkách, je? vedou v lásce k na?im brat?ím, k Pánovu stádci, k ovcím ?ekajícím na hlas svých pastý??; obnova povolání znamená volbu, p?itakání a únavu z toho, co je v Bo?ích o?ích plodné a zp?ítomňuje a ztělesňuje Jeho Syna Je?í?e. Ké? nám dá Hospodin nalézt v této spasitelné únavě zdroj na?í identity a na?eho ?těstí – ?ekl mimo jiné pape? Franti?ek na setkání s duchovenstvem Mosambiku.

PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY k duchovenstvu je 

Během návratu na nunciaturu se ?ímský biskup zastavil v nedalekém charitním centru, je? nese jméno Matou? 25, odkazující na ?asto pape?em Franti?kem citovanou kapitolu evangelia. Charitní st?edisko provozuje nunciatura spolu s místní církví, a denně poskytuje zejména dětem a nezletilým na ulicích Maputa pokrm, hygienické a zdravotnické slu?by. Zamě?uje se na pomoc pro děti ?ijící na ulici. Jak dodává P. Rysczard Ko?cicki, děti ulice jsou jedním z problém? velkých měst Mosambiku. Mladí Mosambi?ané nep?istupují k sexu zodpovědně, děv?ata v mladém věku otěhotní a potom své děti opou?tějí. Mnoho ?eholních shromá?dění spravuje útulky pro nechtěná nemluvňata. P?esto některé děti kon?í na ulici. V Mosambiku je to jeden z nejvýrazněj?ích projev? bídy, ?íká polský misioná?.

Mezinábo?enské setkání do zna?né míry odrá?í realitu dne?ního Mosambiku, ?íká polský misioná? otec Ryszard Ko?cicki z kongregace Nejsvětěj?ích srdcí Je?í?e a Marie, která pracuje v této zemi 15 let.

?Bývá tomu tak, ?e v jedné rodině chodí otec do anglikánského kostela, ?ena do katolického a děti jdou k muslim?m nebo do nějaké sekty. Musíme být otev?ejněj?í lidem, proto?e sekty se neuvě?itelně rychle ?í?í… Církev nesmí být uzav?ená, musíme hledat lidi, proto?e jinak p?ijdou sekty a jiné církve a p?etáhnou na?e vě?ící, zejména mladé,” ?íká polský misioná?.

Ve ?tvrtek ve?er se je?tě pape? Franti?ek, jak má ve zvyku během svých zahrani?ních cest, setkal na nunciatu?e se skupinou tamních jezuit?. Konverzace trvala asi hodinu a ú?astnilo se jí 20 jezuit? z Mosambiku, 3 z Portugalska a 1 ze Zimbabwe.

(RaVat)