Pape? na Mauriciu
Poslední etapou 31. zahrani?ní cesty pape?e Franti?ka je náv?těva v Port-Louis, hlavním městě ostrova Mauricius. Po dvouhodinovém letu p?istál pape?ský speciál na tamním leti?ti v 8.23 na?eho ?asu (zatímco na ostrově bylo o dvě hodiny více). Dé?? a silný vítr nemohl naru?it slavnostní charakter p?ivítání na mezinárodním leti?ti, kde pape?e p?ijal premiér Pravind Jugnauth s man?elkou a biskup jediné mauricijské diecéze se sídlem v hlavním městě, kterého Franti?ek jmenoval v roce 2016 kardinálem, Maurice Piat.
Ostrov se spletitou koloniální historií, během ní? se vyst?ídala holandská, francouzská a britská nadvláda, získal nezávislost na Británii v roce 1968 a od roku 1992 je republikou. Francouz?tí kolonizáto?i v 18. století za?ali vyu?ívat ostrov k produkci cukru a na t?tinové plantá?e dová?eli otroky z Afriky a Madagaskaru. Otroká?ství bylo zru?eno a? za Britského dominia v roce 1835 a otroky nahradili dělníci p?ijí?dějící p?evá?ně z Indie. Dne?ní Port Louis je moderní město tě?ící p?evá?ně z turistického ruchu a rozvinutého textilního pr?myslu. Majoritním nábo?enstvím v populaci ?ítající milion t?ista tisíc obyvatel je hinduismus, k němu? se hlásí bezmála polovina obyvatel ostrova. Katolík? je 28%, tedy kolem ?ty? set tisíc. Nábo?enská napětí v zemi se týkají p?evá?ně vztah? mezi hinduisty a muslimskou men?inou (cca 17% obyvatel).
Ad 1. Ihned po p?ivítání na leti?ti se pape? Franti?ek odebral na pahorek nad hlavním městem k so?e Panny Marie Královny míru, postavené v roce 1940 na poděkování p?ed zachováním země za 1. světové války. Na dne?ní den p?ipadá na Mauriciu slavnost bl. Jacquesa-Désiré Lavala, francouzského misioná?e z 19. století, apo?tola ?erných obyvatel ostrova osvobozených z otroctví, uctívaného nejen k?es?any, ale i hinduisty, kte?í v něm spat?ují reinkarnaci jedné ze svých bohyň. Dodejme, ?e otec Laval byl prvním blahoslaveným pontifikátu Jana Pavla II. (29. dubna 1979).
Kolem stovky tisíc lidí se shromá?dilo na svahu pod pódiem s pape?ským oltá?em, to znamená témě? ka?dý 10 obyvatel ostrova, a?koli několik tisíc vě?ících p?ijelo také z blízkých ostrov?. Pape?e p?ivítaly zpěvy v kreol?tině a mávání palmových ratolestí. Zaznělo také kyrie v mnohohlasé úpravě z Taizé, zatímco ?alm intonovala ?ena oble?ená v sárí typicky indickou melodikou. Prolínání kultur a styl? potvrdily v závěru liturgie také tklivé tóny larga z Dvo?ákovy symfonie z Nového světa.
Nedovolme obchodník?m se smrtí, aby vám vzali mladé, kázal pape? Franti?ek. Neznepokojujme se, kdy? sly?íme o poklesu povolání v některých formách ?ivota církve, ale spí?e tím, ?e ubývá lidí usilujících o ?těstí, které p?iná?í svatý ?ivot, zd?raznil Svatý otec v homilii. Vzhledem k tomu, ?e m?e byla jediným ve?ejným setkáním, reflektoval v ní pape? kromě blahoslavenství, o nich? se ?etlo v evangeliu, také dílo bl. Otce Lavala a pal?ivé problémy sou?asné spole?nosti, poznamenané materialismem, a církve, trpící nedostatkem povolání.
?Blahoslavenství jsou ?pr?kazem toto?nosti k?es?ana“. ?A tak kdy? si někdo z nás polo?í otázku: »Jak se stát dobrým k?es?anem?«, odpově? na ni je jednoduchá: je t?eba, aby ka?dý svým zp?sobem, dělal to, co ?íká Je?í? v blahoslavenstvích.“
Právě tímto pravidlem se ?ídil bl. Jacques-Désiré Laval, pokra?oval Franti?ek. Věděl, ?e evangelizovat znamená být v?em v?ím, nau?il se jazyk propu?těných otrok?, hlásal jim radostnou zvěst o spáse, formoval laiky, aby se ujímali misijního posláni a vytvá?eli malá spole?enství, která se stala později po?átkem farností.
?Svým misioná?ským dynamismem a svojí láskou dal otec Laval církvi na Mauriciu novou mladost a rozlet, je? jsme povoláni rozvíjet v nyněj?ím kontextu. Tento misijní rozlet musí být uchován, proto?e se m??e stát, ?e jako Kristova církev upadneme do poku?ení pozbýt nad?ení ?í?it evangelium a utéci se do světského bezpe?í, které nejen postupně omezuje, nýbr? znesnadňuje misijní poslání a odebírá mu schopnost p?itahovat lidi.“
Pape? se zastavil u problém? sou?asných mladých lidí, kte?í se navzdory hospodá?ské prosperitě posledních let potýkají s nezaměstnaností. Vybídl k vět?í pozornosti k mladé generaci, kterou nejistota vydává napospas ?novým formám otroctví 21. století”, dodal pape? s implicitním odkazem na velké mno?ství mláde?e závislé na drogách.
?Na?i mladí jsou na?ím prvním posláním! Musíme je pozvat, aby svoje ?těstí hledali v Je?í?i, nikoli v?ak neutrálně a distan?ně, nýbr? tím, ?e jim budeme dělat místo, seznámíme se s jejich jazykem, budeme naslouchat jejich ?ivotním osud?m, ?ít po jejich boku a po?ínat si tak, aby cítili, ?e jim ?ehná B?h! Nenechme si ukrást mladou tvá? církve a spole?nosti! Nedovolme obchodník?m se smrtí krást prvotiny této země! Na?e mladé lidi a ty, kdo jako oni cítí, ?e nemají ?ádný hlas, proto?e jsou vydáni napospas nejistotě, by otec Laval vyzval, aby dali zaznít Izaiá?ovu proroctví: »Radujte se a jásejte vespolek, jeruzalémské trosky, nebo? Hospodin utě?il sv?j lid, vykoupil Jeruzalém« (Iz 52,9).“
?Chceme-li ?ít evangelium, nem??eme o?ekávat, ?e v?ecko kolem nás nám bude p?íznivě nakloněno, proto?e se nám ?asto staví do cesty mocenské ambice a světské zájmy,“ ?ekl dále pape? Franti?ek a ocitoval Jana Pavla II. (Centesimus annus, 41c), který konstatoval, ?e ?se odcizuje spole?nost, která svým uspo?ádáním znesnadňuje vytvá?ení mezilidské solidarity“. Poukázal pak na souznění slov ???astný“ a ?svatý“.
?Kdy? sly?íme hrozivé prognózy, ?e ?nás je stále méně“, měli bychom si p?edev?ím dělat starosti nikoli s tím, ?e v církvi ubývá ta ?i ona forma zasvěcení, ale spí?e nedostatkem mu?? a ?en, kte?í by chtěli pro?ívat ?těstí na stezkách svatosti, mu?? a ?en, jejich? srdce by planulo tou nejkrásněj?í a osvobozující zvěstí. ?Pokud v nás má něco vzbuzovat svatý neklid a burcovat na?e svědomí, pak je to starost, ?e mnoho na?ich brat?í ?ije bez síly, světla a útěchy plynoucí z p?átelství s Je?í?em Kristem, bez spole?enství víry, které je p?ijímá, bez horizont? smyslu a ?ivota“ (Evangelii gaudium, 49). Kdy? mladý ?lověk uvidí radostně uskute?ňovaný projekt k?es?anského ?ivota, nadchne se, je povzbuzen a pocítí touhu, kterou m??e vyjád?it takto: ?Chci vystoupit na horu blahoslavenství a setkat se s pohledem Je?í?e, který mi ?ekne, jakou cestou se vydat ke ?těstí.“
?ekl pape? Franti?ek s odkazem na nedostatek kně?ských povolání.
PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy HOMILIE je
Mauricius má v sou?asné době pouhé t?i bohoslovce. Zároveň dochází také k úpadku nábo?enské praxe mezi mladými. Mezi dal?í problémy země pat?í nízká porodnost a s ní spojený pokles ?len? katolické komunity. Místní biskup, kardinál Maurice Piat, poděkoval pape?i za náv?těvu a blízkost těmto malým a odlehlým zemi?kám. ?Povzbuzujete nás v p?esvěd?ení, ?e m??eme p?ispět svým malým dílem k velkému misijnímu staveni?ti, kterým je světová církev, pokra?oval kardinál Piat a p?ipomněl pape?ovo úsilí o pokoj a smí?ení na mezinárodní scéně. ?Z na?í strany vás uji??ujeme, ?e ostrov Mauricius a ostrovy indického oceánu se p?i?iní o budování pevného míru, zalo?eného na úsilí o sociální spravedlnost a ochranu spole?ného domu.“ Jak dodal, obyvatelé ostrova u p?íle?itosti pape?ovy náv?těvy vysadili 100 tisíc strom?, aby p?ispěli k pape?ově vizi integrální ekologie.
Na Mauriciu neměl pape? Franti?ek v plánu zvlá?tní setkání pro duchovenstvo, zato se na biskupství p?iléhajícímu k místní katedrále p?i obědě setkal s pěti biskupy tvo?ícími Biskupskou konferenci Indického oceánu, do ní? kromě toho místního z Port Louis pat?í biskupové ze Réunionu, Seychel a Komor.
Odpolední program zahájil Svatý otec soukromou náv?těvou na poutním místě nad hrobem blahoslaveného Jacquese Lavala (foto), kde pozdravil rovně? dvanáct nemocných a rodiny narkoman?, které se lé?í v nedalekém centru pro drogově závislé. Kostel sv. K?í?e, na p?edměstí Port Louis, je novodobou stavbou, inaugurovanou v roce 2014, kdy si místní církev p?ipomínala 150. výro?í smrti uctívaného misioná?e, nazývaného také ?Apo?tol ?erných“ nebo ?Apo?tol jednoty“. Roz?í?ení kostela si v?ak vy?ádal stále vět?í p?íliv poutník?, putují k hrobu otce Lavala.
?Ka?dý den sem p?icházejí zástupy ze v?ech komunit, ale z velké ?ásti hinduisté,“ vysvětluje rektor kostela otec André Sunassee. ?Není to nelogické, proto?e hinduisté vě?í, ?e otec Laval byl reinkarnací hinduistického bo?stva a ?e na tomto místě ?eká na nirvánu.“
Blahoslavený Jacques-Désiré Laval se narodil ve Francii v roce 1803. Vystudoval medicínu, ale brzy se rozhodl pro zasvěcený misijní ?ivot. Na Mauricius p?ijel v roce 1841 a za?al evangeliza?ní práci p?evá?ně mezi bývalými ?ernými otroky, osvobozenými na základě zákona z roku 1835. Během epidemií cholery, které zemi zasáhly (1854, 1857 a 1862) zalo?il ?adu nemocnic. Zakládal také ?koly a kaple, p?i kterých dbal na duchovní formaci. Osobně ?il p?ísným asketickým ?ivotem, spal na holé zemi, postil se a trávil celé noci na modlitbách. Kdy? ve svých 59 letech, 9. zá?í roku 1864, zem?el, zú?astnilo se jeho poh?bu 40 tisíc lidí.
Pape? Franti?ek polo?il na hrob bl. Jacquese Lavala kytici květin a setrval v tiché modlitbě. Poté se vydal do prezidentského paláce, kde se odehrálo setkání s politickými p?edstaviteli. Svatého otce p?ivítal prezident republiky ad interim Barlem Vyapoory a premiér Pravind Kumar Jugnauth. Ve velkém sále paláce se shromá?dili rovně? p?edstavitelé ob?anské spole?nosti a r?zných nábo?enských vyznání.
Mauricius vyniká kulturní, etnickou a nábo?enskou rozmanitostí, ale p?edev?ím schopností harmonizovat rozdíly a sledovat spole?ný projekt, p?ipomněl Franti?ek ve své promluvě. Migranti z r?zných kontinent? a kultur p?inesli své tradice a nau?ili se nalézat zp?sob spole?ného sou?ití.
?V tomto smyslu jste spolehlivým hlasem, který je sly?et a p?ipomíná, ?e sou?ití m??e dosáhnout stabilního míru. ?R?znost je krásná, kdy? je ochotna neustále vstupovat do procesu smí?ení a uzavírat jakousi kulturní dohodu, která dá vyniknout »smí?ené r?znosti«“ (Evangelii gaudium, 230). To je základ a p?íle?itost pro budování skute?ného spole?enství ve velké lidské rodině bez nutnosti marginalizace, exkluze nebo odmítání.“
Pape? vybídl, aby obyvatelé ostrova z?stali věrni těmto svým ko?en?m a nadále p?ijímali a chránili migranty p?icházející za prací a lep?ími podmínkami k ?ivotu. Ocenil také demokratickou tradici země, která po získání nezávislosti u?inila z Mauricia ?oázu míru“, a povzbudil politiky k boji proti v?em formám korupce. Poznamenal také, ?e zna?ný hospodá?ský rozvoj posledních let je sice d?vodem k radosti, ale zároveň se ukazuje, ?e neslou?í prospěchu v?ech. Pape? poukázal zejména na situaci mladých lidí, kterým se nedostává pracovních p?íle?itostí.
?Nepodléhejte poku?ení idolatrického ekonomického modelu, který pot?ebuje oběti lidských ?ivot? na oltá?i spekulace a profitu a po?ítá jen z bezprost?edním ziskem na úkor těch nejchud?ích, ?ivotního prost?edí a p?írodních zdroj?.“
Pape? vyzdvihl nutnost integrální ekologické konverze, která povede nejen k zamezení p?írodních pohrom, ale bude prosazovat také změnu ?ivotního stylu, aby ekonomický r?st mohl prospívat v?em. Na závěr Franti?ek poděkoval za svědectví spolupráce mezi nábo?enstvími a vyjád?il p?ipravenost katolík? podílet se nadále na plodném dialogu, kterým se vyzna?ují dějiny tohoto lidu.
?Je?tě jednou děkuji za va?e v?elé p?ijetí. B?h ?ehnej va?emu lidu a ka?dé snaze usnadnit setkávání r?zných kultur, civilizací a nábo?enských tradic p?i prosazování spravedlivé spole?nosti, která nezapomíná na své potomky, zejména ty nejchud?í. A? vás Jeho láska a Jeho milosrdenství nadále provázejí a chrání!“
Těmito slovy se pape? rozlou?il s ostrovem Mauricius.
PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY ke státním p?edstavitel?m je
Z prezidentského paláce se odebral v doprovodu premiéra na mezinárodní leti?tě, odkud se vrátil opět do Antananariva, kde stejně jako v minulých dnech nocuje na apo?tolské nunciatu?e. Zítra ráno se pak vydá na témě? jedenáctihodinový let zpátky do ?íma.
(RaVat)
