Pape? na Madagaskaru – 2. den
Pokorný realismus osvobozuje k odmítnutí korupce, egoismu a ideologií
Ad 1. Liturgické tance a zpěvné melodie doprovázely nedělní liturgii na planině Soamandrakizay. Na místě, kde probíhala v?erej?í vigílie s mladými za nep?íli? vlídného po?así, se dnes dopoledne rozjasnilo, a milionový zástup Malga??, z nich? někte?í na pláni nocovali, se zú?astnil m?e slou?ené pape?em Franti?kem ve francouz?tině. Prostému pódiu vévodil velký d?evěný k?í? s Uk?i?ovaným na pozadí stylizovaných gotických oken a na oltá?i byly vystaveny relikvie bl. Rafaela Luise Rafiringa (1856-1919), malga?ského lasalliana, vychovatele a katechisty, který provázel místní církev v dobách pronásledování a francouzsko malga?ských konflikt? na p?elomu 19. a 20. století.
Pape? Franti?ek se ve své homilii dotkl pal?ivých problém? klientelismu a korupce, ideologických manipulací zneu?ívajících Bo?í jméno a materialistického sobectví, které ignoruje situaci bli?ních. V návaznosti na dne?ní evangelium (Lk 14, 25-33) vybídl k pokornému realismu, který dovoluje odolávat poku?ením moci a majetku, proto?e ?ije z radosti, ?e Je?í? nás p?i?el jako první hledat na k?i?ovatky cest.
?Stane-li se ?sp?ízněnost“ rozhodujícím a ur?ujícím klí?em v?eho, co je správné a dobré, vede to k ospravedlňování a dokonce ?posvěcování“ ur?itého chování, které up?ednostňuje a vylu?uje (zvýhodňování, klientelismus a tudí? korupce). Po?adavek kladený Mistrem nám umo?ňuje hledět vzh?ru a ?íká nám: kdokoli není s to vidět v druhém bratra, dojmout se jeho ?ivotem a jeho situací, nehledě na jeho rodinný, kulturní a sociální p?vod, »nem??e být mým u?edníkem« (Lk&苍产蝉辫;14,26).“
Podobně pokusy spojovat nebeské království s osobními zájmy kon?í u ú?elového a ideologického pou?ívání Bo?ího jména, které m??e dospět a? k ospravedlňování vra?d ?i terorismu. Pape? proto varoval p?ed reduktivním manipulováním evangeliem a p?ed poku?ením ?ur?itých doktrín, které nejsou schopny vidět spole?ný r?st klas? i koukolu v o?ekávání Pánovy ?ně“. Dne?ní evangelium upozorňuje také na zátě?, jakou p?edstavuje starost o majetek. Platí to zejména tehdy, kdy? nás uzavírá do sobeckého malého světa, ve kterém nezbývá místo pro druhé.
?Podívejme se kolem: kolik mu?? a ?en, mladých a dětí je zcela pozbaveno v?eho! Toto není sou?ást Bo?ího záměru! Jak naléhavé je toto Je?í?ovo pozvání, abychom odum?eli svojí uzav?enosti, svému py?nému individualismu a nechali tak triumfovat ducha bratrství, je? proudí z otev?eného Kristova boku, kde se rodíme jako Bo?í rodina, a ka?dý se cítí milován, chápán, p?ijat a doceněn ve svojí d?stojnosti.“
K?es?an nesmí z?stávat se zalo?enýma ruka, podléhat lhostejnosti nebo fatalismu. Jeho úkolem je podávat ruku, jako ji jemu podává Je?í?. Abychom v?ak podle toho ?ili, pot?ebujeme kvalitativní skok, zdravý odstup od sebe, který uká?e mámivost bezpe?í hledaného v moci ?i slávě. Ve skute?nosti jde o pokorný realismus, dodal pape?.
?Po?adavky kladené Je?í?em p?estávají být tí?ivé, za?neme-li okou?et radost nového ?ivota, který nám nabízí On: radost, rodící se z vědomí, ?e On je první, kdo nás p?i?el hledat na k?i?ovatky cest, t?eba?e jsme zbloudili jako ona ovce ?i marnotratný syn. Ké? nás tento pokorný realismus p?iměje ?elit obrovským vyzváním a udělí vám touhu ?init svoji zemi místem, kde se evangelium stane ?ivotem, který bude k vět?í slávě Bo?í. Odhodlejme se a osvojme si Pánovy plány.“
?ekl pape? v nedělní homilii na p?edměstí Antananariva.
PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy HOMILIE je
V závěru liturgie místní arcibiskup Odon Marie Arséne Razanakolona ve svém pozdravu Svatému otci poděkoval: ?Malga?i vás obdivují nejen pro obsah va?eho magisteria, ale také pro vá? osobní styl, který je stylem chudých. M??ete si být jist na?í věrností Kristovu náměstku a oddaností evangeliza?nímu poslání,“ ?ekl arcibiskup Antananariva. Jako dar věnoval pape?i d?evěnou sochu Panny Marie, patronky Madagaskaru a dal?í plody své země.
Svoboda není fatalita - upomínejte se konstruktivně o svá práva
Ad 2. Akamasoa neboli Město p?átelství, tak nazval otec Pedro Opeka sv?j projekt na pomoc nejchud?ím obyvatel?m antananarivského p?edměstí. Od roku 1989 buduje tento argentinský lazarista slovinského p?vodu komunitu, osadu, nebo spí? skute?né město ve městě, kde vrací d?stojnost chudým, kte?í ?ili v blízkosti skládky hlavního města a ?ulového kamenolomu, kde mnozí obyvatelé měste?ka pracují. Akamasou dnes tvo?í pět center sdru?ujících 17 vesnic, v nich? ?ije asi 3 tisíce rodin. Celkem 25 tisíc lidí, z nich? p?es 60% tvo?í děti mlad?í patnácti let.
Pravidlo je jednoduché, neexistuje d?stojnost a autonomie, pokud nechcete vzít osud do svých rukou, ?íká otec Pedro. Do měste?ka jsou tedy p?ijímáni ti, kdo jsou p?ipraveni pracovat. V?echny děti chodí do ?koly a odpoledne mohou pomáhat v práci svým rodi??m. Akamasoa jim pak nabídne slu?by, které napomáhají návratu do spole?nosti, pracovní místo v zemědělství, stavebnictví, truhlá?ství ?i ?emeslné výrobě. Kdo se chce vrátit do své domovské vesnice dostane podporu, aby mohl zahájit ekonomicky nezávislý ?ivot, nadace mu opat?í nástroje a zaplatí dopravu. ??ivot tady je boj, boj o ka?dý den. Pape? p?ichází, aby dodal odvahu v?em dětem, mladým, matkám a rodinám, aby pokra?ovali v tomto boji s chudobou a za návrat lidské d?stojnosti.“
?Je pro nás velkou radostí, ?e vás tuto neděli, na svátek Narození Panny Marie, m??eme p?ijmout tady v Akamasoa, na místě, kde B?h chtěl silou evangelia pozvednout tisíce chudých rodin s jejich dětmi, odmítnutými spole?ností,“ ?ekl na p?ivítanou v auditoriu ?Města p?átelství“ otec Pedro Opeka. Na místě utrpení, násilí a smrti vytvo?ila Bo?í Proz?etelnost oázu naděje, děti se vrátily do ?koly a rodi?e za?ali pracovat, pokra?oval. Zd?raznil také hlavní principy, na kterých se toto dílo zakládá: víra, práce, ?kola, vzájemná úcta a disciplína. ?V Akamasoa jsme ukázali, ?e chudoba není fatalita, nýbr? vzniká z nedostatku sociálního citu politických v?dc?, kte?í zapomněli na ty, kdo je volili a oto?ili se k nim zády,“ dodal otec Pedro a ozna?il Akamasoa za místo, kde B?h tak miloval chudé, ?e je ?osvobodil z otroctví, v něm? ka?dý ?il pro sebe.“
?Chudoba není fatalita, zopakoval pape? v promluvě k 8 tisíc?m mladých lidí, kte?í jej p?ijali nad?eným skandováním jeho jména a choreograficky komponovaným vystoupením dětí. Za jejich ??astnými tvá?emi jsou osudy podobné p?íběhu t?ináctileté Fanny, která p?i?la do Akamasoa s maminkou a dvěma sourozencemi p?ed ?esti lety: ?Ná? ?ivot se změnil a dnes jsem ??astná, ?e mohu studovat a modlit se,“ dodalo děv?e s uji?těním, ?e mladí z Města p?átelství zachovají víru, navzdory poku?ení ke snadnému ?ivotu, které je v?ude kolem nich.
?Kdy? vidím va?e zá?ivé tvá?e, děkuji Pánu, ?e vysly?el volání chudých a projevil svoji lásku hmatatelnými znameními, jakým je vznik této osady. Va?e volání vze?lo z nezbytí - proto?e u? jste nemohli dále ?ít bez st?echy nad hlavou, vidět svoje děti, jak trpí podvý?ivou, být bez práce v d?sledku lhostejnosti, ne-li pohrdání mnohých - a stalo se zpěvem naděje pro vás a pro v?echny, kdo vás vidí. Ka?dé zákoutí této ?tvrti, ka?dá ?kola ?i ambulance je zpěvem naděje, který dementuje a uml?uje ka?dou fatálnost. ?ekněme to d?razně: chudoba není fatalita.“
Va?e město je výsledkem ?inorodé víry a tvrdé práce, pokra?oval pape? Franti?ek. Vedle ?víry, která hory p?ená?í“ a která rozdmýchala naději tam, kde jiní vidí jen fatalitu chudoby a zmar, zd?raznil p?edev?ím obnovení hodnot skrze spole?nou práci. ?Výchovou k hodnotám se ony první rodiny spolu s otcem Opekou pustily do tohoto dobrodru?ství a dokázaly p?edat enormní poklad píle, ukázněnosti, poctivosti a úcty k sobě i druhým. A mohli jste pochopit, ?e p?áním Boha není pouze osobní pokrok, nýbr? ten spole?enský, a ?e není hor?ího otroctví, jak zmínil otec Pedro, ne? ?ije-li ka?dý jen sám pro sebe.“
Nepoddávejte se chudobě, nepodlehněte poku?ení snadnosti a uzav?enosti do sebe. Nechte v sobě rozkvést dary, které vám daroval Pán, aby se Akamasoa stalo p?íkladem pro p?í?tí generace, kladl pape? Franti?ek na srdce mladým lidem. ?Modleme se, a? se na celém Madagaskaru i v jiných ?ástech světa roz?í?í zá?e tohoto světla, abychom se stali modelem rozvoje, které up?ednostňují boj proti bídě a sociální exkluzi na základě d?věry, výchovy, práce a píle, je? jsou pro d?stojnost ?lověka v?dycky nepostradatelné.“
PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY v Akamasoa je
Z auditoria p?ejel pape? papamobilem, kam s ním vystoupil také otec Pedro, do ?ulových dol?, vzdálených asi 300m. Právě práce na tě?bě kamene byla první výděle?nou ?inností schovanc? otce Pedra. Pape?e p?ivítali dva dělníci p?ed sochou Nejsvětěj?ího srdce Je?í?ova z roku 2008. Franti?ek pak p?ednesl modlitbu za pracující:
?U?iň, aby plody práce mohly zajistit d?stojný ?ivot rodinám pracujících. Aby v nich ve?er na?li teplo, útěchu a povzbuzení a aby spole?ně sjednoceni pod tvým pohledem, poznávali pravdivěj?í radost. Ké? na?e rodiny poznají, ?e radost ze získaného chleba je dokonalá, kdy? se o chléb dělí s druhými. Ké? nejsou na?e děti nuceny pracovat, mohou chodit do ?koly a pokra?ovat ve studiu a ké? jejich u?itelé mohou věnovat ?as tomuto úkolu, ani? by si museli vydělávat na ka?dodenní chléb jiným zp?sobem,“ zahrnul pape? Franti?ek do modlitby starosti této komunity. Prosil také za podnikatele a politiky, aby zajistili d?stojný výdělek, a svě?il Bo?í otcovské pé?i ty, kdo jsou bez práce.
?Ot?e, vytvo? mezi pracujícími ducha pravé solidarity, aby dokázali být k sobě navzájem pozorní, povzbuzovali se, podpírali toho, kdo je vy?erpán, pozvedali toho, kdo padl. Ké? jejich srdce nikdy nedá prostor nenávisti, zá?ti a trpkosti tvá?í v tvá? nespravedlnostem, ale zachová ?ivou naději v mo?nost lep?ího světa a práci pro něj.“ Franti?ek se dále modlil za to, aby se pracující dokázali hlásit o svá práva konstruktivním zp?sobem a jejich hlas, aby byl vysly?en.
P?ed odjezdem z Města p?átelství pozdravil pape? je?tě t?i muslimské p?edstavitele, t?i zástupce dělník? a dvacítku dobrodinc? tohoto díla.
Z?stávejte po boku svým lidem
Ad 3. Poslední ve?ejné setkání na p?dě Madagaskaru bylo dnes v podve?er vyhrazeno duchovenstvu ( v Madagaskaru je 1 747 kně?í, 5006 ?eholnic a 1977 seminarist?, na jednoho kněze zde p?ipadá 4 713 katolík?). Hostila jej Kolej sv. Michaela, zalo?ená v roce 1888 francouzskými jezuity, s úmyslem dát zemi katechisty a u?itele, místní správě ú?edníky a francouz?m p?ekladatele a zaměstnance.“ Institut se postupem ?asu rozrostl a dnes je vyhledávanou elitní ?kolou.
?Nemálo z vás nese na svých bedrech, ne-li na svém zdraví tí?i apo?tolských námah. Nicméně chcete z?stat a být po boku svého lidu, se svým lidem. Za to vám pat?í dík! Srde?ný dík za va?e svědectví a za rozhodnutí z?stat a neu?init ze svého povolání ?pr?chod k lep?ímu ?ivotu“!“ – ?ekl pape? v promluvě, která byla velkým dílem poděkováním za vytrvalost a p?ipomínkou těch, kdo ?nesli v této zemi plamen víry“. Franti?ek vyjmenoval ?ády a kongregace, které doprovázely osudy církve na Madagaskaru, nesly tí?i opakovaných pronásledování, a p?ece vytrvaly a dosud se velkým dílem podílejí na výchově, vzdělání, zdravotní pé?i a ?adě charitativních děl.
?Je zajímavé, ?e Je?í? syntetizuje skutky svých u?edník? a mluví o p?emo?ení satana, jeho? my nem??eme p?emoci nikdy jen svými silami, nýbr? v Je?í?ově jménu. Ka?dý z nás m??e dosvěd?it tento zápas... a také některé porá?ky. Zmiňujete spoustu oblastí, ve kterých se věnujete ?í?ení evangelia a vedete onen boj v Je?í?ově jménu. V Jeho jménu porá?íte zlo, kdy? u?íte, jak chválit nebeského Otce a prostě vykládat katechismus a evangelium. Kdy? nav?těvujete a pe?ujete o nemocné nebo p?iná?íte útěchu smí?ení. V Jeho jménu vítězíte, kdy? dáváte najíst dítěti a zbavujete matku zoufalství, proto?e je na v?echno sama, anebo se?enete zaměstnání otci rodiny...“ Svatý otec vybízel kněze a ?eholníky, aby p?emáhali zlého ducha také na svém vlastním území, kdy? svádí k touze po ekonomických jistotách, prostorech moci a lidské slávy. ?Nenechme si ukrást misioná?skou radost!“ – povzbuzoval pape? Franti?ek.
PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY k duchovenstvu je
P?ed odjezdem na apo?tolskou nunciaturu se Svatý otec – tentokrát ji? za zav?enými dve?mi – se?el v kapli Koleje sv. Michala se dvěma sty svými spolubratry z Tovary?stva Je?í?ova.
(RaVat)
