杏MAP导航

(Mt 13.31-33)

Drazí brat?i a sestry, dobrý den!

V?era ve?er jsem se vrátil z apo?tolské cesty do Mosambiku, na Madagaskar a Mauricius. Děkuji Bohu, který mi dal mo?nost vykonat tuto pou? pokoje a naděje, a znovu vyjad?uji svoji vdě?nost p?edstavitel?m jednotlivých stát?, jako? i episkopát?m, kte?í mne tak srde?ně pozvali a starostlivě p?ijali, a také apo?tolským nunci?m, kte?í tuto cestu p?ipravovali.

Nadějí světa je Kristus, a Jeho evangelium je nejmocněj?ím kvasem bratrství, svobody, spravedlnosti a pokoje pro v?echny národy. Svojí náv?těvou ve ?lépějích svatých evangelizátor?, jsem se sna?il toto Je?í?ovo evangelium p?inést mosambické, malga?ské a mauricijské populaci.

V Mosambiku jsem setbu naděje, pokoje a smí?ení rozséval do p?dy, která v minulosti zna?ně strádala v d?sledku vleklého ozbrojeného konfliktu a letos na ja?e byla zasa?ena dvěma cyklóny, které zp?sobily obrovské ?kody. Církev nadále doprovází mírový proces, který letos 1. srpna pokro?il uzav?ením nové dohody mezi oběma stranami. Tady bych se rád pozastavil a poděkoval Komunitě Sant´Egidio, která se o tento mírový proces zna?ně zasadila.

V tomto duchu jsem povzbudil  ke spole?né práci na obecném dobru. A vybídl jsem , aby budovali svoji vlast p?ekonáváním rezignace a nedo?kavosti, pěstováním sociální p?ívětivostí a vá?ností v??i tradicím star?ích. , s nimi? jsem se setkal v katedrále Maputa, zasvěcené Neposkvrněnému Po?etí, jsem nabídnul nazaretskou cestu velkodu?ného p?itakání Bohu ve vdě?ném upamatování na Jeho povolání a vlastní p?vod.  Silným evangelním znamením je , na periferii hlavního města, je? byla zbudována p?i?iněním Komunity Sant´Egidio. V této nemocnici jsem viděl, jak jsou nemocní ti nejd?le?itěj?í. Pro ně se nasazovali v?ichni. Ka?dý není tého? nábo?enského vyznání. ?editelkou nemocnice je vynikající ?ena, vědecká pracovnice a muslimka. V?ichni spole?ně tam pracují pro lid, v jednotě jako brat?i. Moje náv?těva Mosambiku vyvrcholila  na stadionu. Pr?elo, ale v?ichni jsme byli ??astní. Zpěvy, duchovní tance, ?těstí. Dé?? nehrál roli. Zazněla tu výzva Pána Je?í?e: »Milujte své nep?átele« (Lk 6,27), setba pravé revoluce – lásky, která ti?í násilí a rodí bratrství.

Z Maputa  jsem se odebral do Antananarivo, hlavního města Madagaskaru. Země, oplývající p?írodními krásami a zdroji, ale poznamenaná velkou chudobou. Vyjád?il jsem naději, ?e malga?ský lid, odu?evňovaný svojí tradi?ní solidaritou, doká?e p?ekonat protivenství a dosáhnout budoucího rozvoje spojujícího respekt k ?ivotnímu prost?edí a sociální spravedlnost. Jako prorocké znamení tohoto nasměrování jsem nav?tívil , zalo?ené misioná?em – lazaristou, otcem Pedrem Opekou. Zde se usiluje o spojení práce, d?stojnosti, pé?e o nejchud?í a vzdělávání dětí. V?echno o?ivuje evangelium. V Akamasoa u ?ulového kamenolomu jsem k Bohu pronesl modlitbu za pracující.

Dále jsem se  r?zných ?eholí. Bez víry a modlitby toti? nelze vybudovat pospolitost hodnou ?lověka. Spolu s  této země jsme osvě?ili závazek ?rozsévat pokoj a naději“, pe?ovat o Bo?í lid, zejména chudé a na?e kněze. Spole?ně jsme uctili blahoslavenou Victoire Rasoamanarivo, první malga?skou ?enu, pový?enou k oltá?ní úctě. , kterých p?i?lo na vigilii velmi, velmi mnoho jsem pro?il ve?er oplývající svědectvími, zpěvy a tancem.

V Antananarivo se slavila  na velkém diecézním prostranství, kde se kolem Pána Je?í?e shromá?dily velké zástupy. A nakonec jsem se v institutu Saint-Michel setkal s  Madagaskaru. Setkání proběhlo ve znamení chvály vzdávané Bohu.

Pondělí bylo věnované náv?těvě Mauricijské republiky, známé turistické metě, kterou jsem v?ak vybral jako?to místo integrující r?zná etnika a jejich kultury. Během posledních dvou století na tento ostrov dorazilo mnoho lidí, zvlá?tě z Indie a po získané nezávislosti pro?el zna?ným  ekonomickým a sociálním rozvojem. Probíhá tam silný mezinábo?enský dialog a také p?átelství mezi p?edstaviteli jednotlivých nábo?enských vyznání. Nám by se to mohlo zdát nenormální, ale takto ?ité p?átelství je zcela p?irozené. Kdy? jsem p?i?el na biskupství na?el jsem krásnou kytici od taměj?ího vrchního imáma na znamení bratrství.

 na Mauriciu byla slou?ena u památníku Panny Marie, Královny míru, ke cti blahoslaveného Jacques-Désiré Laval, zvaného ?apo?tol Mauricia“. Evangelium o blahoslavenstvích, je? jsou pr?kazem toto?nosti Kristových u?edník?, je v tomto kontextu protilékem proti poku?ení egoistického a diskriminujícího blahobytu a také kvasem pravého ?těstí, proniknutého milosrdenstvím, spravedlností a pokojem. Byl jsem osloven tím, co biskupové dělají pro evangelizaci chudých. Na setkání se  Mauricia jsem ocenil snahu sladit r?znosti spole?ným projektem, povzbudil jsem k dal?ímu rozvoji této pohostinnosti, jako? i k  uchovávání a rozvoji demokratického ?ivota.

V?era vpodve?er jsem se vrátil do Vatikánu. Cestou dom? se v?dycky zastavím u Madony Salus populi romani, která mne provází na cestách jako Matka, ?íká mi, co mám dělat, a st?e?í moje slova i gesta. S Madonou jdu bezpe?ně.

Drazí brat?i a sestry, děkujme Bohu a prosme Jej, aby setba této apo?tolské cesty p?inesla hojnou úrodu národ?m Mosambiku, Madagaskaru a Mauricia.

P?elo?il Milan Glaser