Gesto Slu?ebníka Bo?ích slu?ebník?
Andrea Tornielli - Edi?ní ?editel, Vatikán
P?ekvapivé a jímavé gesto, jím? Franti?ek v Domě sv. Marty zakon?il dvoudenní duchovní obnovu pro politické ?pi?ky Ji?ního Súdánu, dýchá evangeliem. Stalo se tak p?esně týden p?ed tím, kdy se na Zelený ?tvrtek toto gesto opakuje v kostelech celého světa p?i m?i na památku Ve?e?e Páně, kdy Je?í? p?ed svým Umu?ením omyl apo?tol?m nohy a ukázal jim cestu, kterou se mají dát.
Kdy? pape? v závěru svojí promluvy ?jako bratr“ po?ádal p?edstavitele afrického státu, aby ?z?stávali v míru“, p?istoupil k nim a se zjevným vypětím svých sil p?ed nimi poklekl a políbil jim ?pi?ky nohou. Vykonal prostraci p?ed prezidentem Ji?ního Súdánu Salva Kiirem Mayarditem a designovanými víceprezidenty Riekem Macharem a Rebeccou Nyandeng De Mabiem.
P?sobivé gesto je nepochopitelné, nevezme-li se v úvahu klima, kterým se vyzna?ovala zmíněná duchovní obnova. Nebyl to politicko-diplomatický summit, nýbr? spole?ná zku?enost zti?ení a reflexe leader?, kte?í v loňském roce podepsali mírovou dohodu, kterou s obtí?emi dodr?ují.
Mír si vě?ící vypro?ují od Boha. A také tvá?í v tvá? mnoha nevinným obětem nenávisti a války. Něco se během oněch dvou dn? v Domě sv. Marty stalo p?edev?ím mezi leadery Ji?ního Súdánu, kte?í p?ijali pozvání ?ímského biskupa, jeho? titulem je Slu?ebník Bo?ích slu?ebník?. Pape? s námahou poklekající, aby políbil jejich nohy, se sklonil p?ed tím, co mezi nimi během tohoto modlitebního setkání vzbudil B?h.
Podobná gesta a evangelní znamení slu?by nejsou v novodobých dějinách pape?ství ni?ím novým. Svatý Pavel VI., 14. prosince roku 1975, v Sixtinské kapli p?i bohoslu?bě k desetiletému výro?í snětí vzájemné klatby mezi ?ímskou a konstantinopolskou církví, p?i odchodu od oltá?e na konci m?e, oděn do liturgického roucha, p?istoupil k metropolitovi Melitonovi z Chalcedonu, který zastupoval tehdej?ího konstantinopolského patriachu Dimitrose, aby se mu vrhnul k nohám. Toto gesto p?ipomíná kromě ob?adu mytí nohou také událost na Florentském koncilu v roce 1439, kdy pravoslavní patriarchové odmítli políbit st?evíc pape?e Eugenia IV., jak bylo p?i pape?ských audiencích zvykem je?tě za pape?e Jana XXIII. na po?átku ?edesátých let.
Ve vztahu k brat?ím a k těm, kte?í se nechají pohnout v srdci k p?ijetí gest smí?ení a pokoje, se pape?ové – Slu?ebníci Bo?ích slu?ebník? – nebojí poní?it, aby tak napodobili svého Mistra.
P?elo?il Milan Glaser
