Padre Patton z Jeruzaléma: Válka nezni?í naději ve Svaté zemi
Roberto Cetera – Vatikán
Svatá země se opět ocitla v centru regionálních napětí, jejich? d?sledky dopadají na místní obyvatelstvo, v?etně k?es?an?. ?Je to, jako bychom se propadli do nové no?ní m?ry,“ prohlásil pro vatikánská média otec Francesco Patton, kustod Svaté země. ?D?íve jsme viděli zkázu zp?sobenou válkou v okolních územích, nyní ji vidíme v samém srdci Svaté země.“
Jeruzalém je opět pod palbou. Jak pro?ívají tuto dal?í tě?kou chvíli k?es?ané ve Svaté zemi?
K?es?ané jsou stejně jako zbytek obyvatelstva vydě?ení. U? jsem na vlastní o?i viděl strach dětí během války v Sýrii, sly?el jsem o něm z Gazy, a te? je tu i tady: děti se t?esou, kdy? sly?í sirény a pak výbuchy raket. Jsou to traumata, která si ponesou celý ?ivot. Pak je tu surrealistické ticho v ulicích, nejen kv?li absenci poutník?, ale i místních vě?ících, kte?í v mnoha p?ípadech nemohou ani chodit do kostela. Militarizace ulic je p?sobivá. Mě, milovníka Apokalypsy, která hovo?í o nebeském Jeruzalémě jako o městě s v?dy otev?enými branami, velmi zasahuje pohled na zav?ené a st?e?ené brány pozemského města. Myslím, ?e v tuto chvíli mnoho lidí zde, a to nejen k?es?an?, tou?í opustit zemi, která se v posledních letech zdá být neschopná zajistit mír a která se zapletla do spirály války, která se neustále roz?i?uje jako oheň, který ji? nelze kontrolovat.
Umíme si p?edstavit, ?e posledních 20 měsíc? bylo pro franti?kány ve znamení napětí a nebezpe?í, v Izraeli a Palestině, ale také v Sýrii a Libanonu. Celosvětová církev oceňuje to, co děláte pro ochranu svatyní a pro mnoho charitativních ?inností, které jste v těchto měsících podporovali. Jaká atmosféra panuje mezi franti?kány?
Nejen posledních 20 měsíc? je poznamenáno napětím a nebezpe?ím. V posledních 20 měsících se konflikt dotkl i té ?ásti Svaté země, která byla d?íve relativně stabilní, ale v?dy na pokraji výbuchu, z d?vod?, které jste ve svých zprávách ji? několikrát vysvětlili. Kdy? se podívám na historii na?í p?ítomnosti, nikdy jsme neza?ili dlouhá období klidu. P?ed několika dny byl svátek svatého Antonína, patrona Kustodie (stal se jím, proto?e nás ochránil v nejtě??ích chvílích, kdy se nás chtěli zbavit). I letos jsme obnovili sv?j slib a svou d?věru, proto?e první ?církevní“ podporu ?erpáme z toho, co se kdysi nazývalo ?triumfující církev“, tedy od svatých, skrze spole?enství s Bohem v modlitbě. My jsme zde jménem a z pově?ení církve. V?dy jsme po celou historii cítili podporu pape?? a já osobně jsem silně pocítil podporu pape?e Franti?ka, který nás v posledních letech nav?tívil, povzbudil nás a napsal nám slova uznání a povzbuzení, a jsem si jist, ?e i pape? Lev XIV. nás povzbudí, abychom vytrvali v této misii. Tě?ím se, a? se s ním setkám a povím mu, co jsme pro?ili a co právě pro?íváme. V?dy jsme také cítili podporu Kongregace, dnes Dikasteria pro východní církve: p?edchozí prefekt, kardinál Leonardo Sandri, nás několikrát nav?tívil a spolu se Svatým otcem nám napsal slova uznání a povzbuzení, zejména u p?íle?itosti osmistého výro?í p?íchodu prvních ?eholník? (1217–2017), p?íchodu svatého Franti?ka do Svaté země (1219–2119) a ustavení komisa?? Svaté země (1421–2021). Nový prefekt také neopomenul projevit svou pozornost tím, ?e dal silný impuls k obnovení ?velkopáte?ní sbírky“, poslal nám někoho, kdo mohl zblízka vidět sou?asnou situaci a poskytnout nám rady a podporu v této tě?ké době, a slíbil nám, ?e bude mezi námi v listopadu, kdy se v Jeruzalémě bude konat mezinárodní kongres Komisa?? Svaté země. V uplynulých dvaceti měsících nás nav?tívilo mnoho biskup? a kně?í, kte?í p?ijeli, aby vyjád?ili svou blízkost a solidaritu v této tě?ké době. Posledními v po?adí byli arcibiskup z Perugie Ivan Maffeis s skupinou kně?í ze své diecéze a arcibiskup ze Sieny, kardinál Paolo Lojudice, s celou toskánskou biskupskou konferencí. Ti poslední mohli na vlastní k??i za?ít, co to znamená být ve Svaté zemi a starat se jak o svatá místa, tak o místní k?es?any.
Viká? kustod, otec Ibrahim Faltas, byl jedním z iniciátor? humanitárních koridor?, které umo?nily mnoha dětem z Gazy lé?bu v Itálii. P?ipravujete dal?í podobné iniciativy?
Viká? kustod, otec Ibrahim Faltas, se v posledních 20 letech v?dy anga?oval ve v?ech humanitárních kauzách. Operace, na které se odkazujete, souvisejí s p?evozem zraněných a zmrza?ených dětí z Gazy do italských nemocnic. V poslední době spolupracoval také na p?evozu malého Adama, ale vět?ina humanitárních akcí, které podporuje, z?stává oprávněně skrytá. Ve skute?nosti i nedávný p?esun toskánských biskup? do Ammánu, hned po vypuknutí války s Íránem, zorganizoval viká?. Pokud mi v?ak dovolíte, jeho největ?ím humanitárním úsilím v posledních letech byla usilovná práce na renovaci ?kol v Svaté zemi a na výchově nových generací k míru a sou?ití.
Bazilika Svatého hrobu byla mimo?ádně uzav?ena pro vě?ící. Které klá?tery jsou v sou?asné době nejvíce ohro?eny?
V sou?asné době jsou nejvíce ohro?eny klá?tery v městských oblastech, jako jsou klá?tery v Jaffě a Ramle, v Haifě a Akku, ale také ty zde v Jeruzalémě. Jak víme, inteligentní bomby neexistují a ten, kdo úto?í, obvykle úto?í s úmyslem vyděsit obyvatelstvo. Dodr?ování ?pravidel“ mezinárodního vále?ného práva ji? neexistuje, a proto jsme v?ichni na jedné lodi, bez rozdílu etnické nebo nábo?enské p?íslu?nosti. V minulosti jsme se v?ak ji? ocitli v podobných situacích, je to sou?ástí misijního povolání, a jedna věc je jistá: nejsme ?oldáci, kte?í opou?tějí stádo, aby zachránili sami sebe, toto je poslání, které nám svě?ila církev, a my zde z?staneme a budeme d?vě?ovat v pomoc z nebes.