杏MAP导航

Arturo Sosa SJ, ?ím

Drazí brat?i,

Tovary?stvo Je?í?ovo sdílí zármutek celého Bo?ího lidu, spojeného v Církvi, ve spole?enství s mnoha dal?ími lidmi dobré v?le, nad koncem pozemského ?ivota pape?e Franti?ka. ?iní tak s hlubokým citem a s klidem, který se rodí z pevné naděje ve vzk?í?ení, jím? nám Pán Je?í? otev?el dve?e k plné ú?asti na Bo?ím ?ivotě.

Truchlíme nad odchodem toho, kdo byl dán do slu?eb v?eobecné církve a vykonával petrovskou slu?bu více ne? 12 let. Zároveň cítíme odchod na?eho drahého bratra v této mínima Compañía de Jesús, Jorgeho Maria Bergoglia. V rámci Tovary?stva jsme sdíleli stejné duchovní charisma a stejný zp?sob následování na?eho Pána Je?í?e Krista.

Jsme jeho odchodem zneklidněni, a p?esto z na?ich srdcí spontánně vyvěrá hluboký pocit vdě?nosti Bohu Otci, bohatému na milosrdenství, za tolik dobra p?ijatého skrze celo?ivotní slu?bu a za zp?sob, jakým pape? Franti?ek uměl během svého pontifikátu vést církev ve spole?enství a kontinuitě se svými p?edch?dci ve snaze uvést do praxe ducha a směrnice Druhého vatikánského koncilu.

Pape? Franti?ek bedlivě sledoval dění ve světě, aby v?em nabídl slovo naděje. Jeho mimo?ádné encykliky Laudato Si ' a Fratelli tutti odhalují nejen jasnou analýzu stavu lidstva, ale ve světle evangelia nabízejí také zp?soby, jak odstranit p?í?iny tolika nespravedlností a podpo?it smí?ení. Podle pape?e Franti?ka je vzájemný dialog, a? u? mezi politickými soupe?i nebo mezi nábo?enstvími a kulturami, cestou, jak nadále usilovat o mír a sociální stabilitu, vytvá?et prost?edí vzájemného porozumění, pé?e o druhé a solidární podpory. P?i mnoha p?íle?itostech jsme naslouchali jeho slov?m, jeho pastora?ním úvahám a obdivovali jsme jeho neúnavnou aktivitu, kdy? p?edkládal iniciativy nebo se p?ipojoval k iniciativám jiných, v?dy p?esvěd?en o hodnotě slova a setkání. Jak bychom mohli zapomenout na mimo?ádnou chvíli modlitby, k ní? sám vyzval tvá?í v tvá? mimo?ádné situaci s koronavirem v b?eznu 2020 na prázdném Svatopetrském náměstí? Nebo na neustálou starost o mír tvá?í v tvá? netoleranci a válkám, které ohro?ují mezinárodní sou?ití a vyvolávají nevýslovné utrpení těch nejbezbranněj?ích. Nebo soucítění jeho srdce s obrovským proudem nuceně vysídlených osob po celém světě, zejména těch, kdo jsou nuceni riskovat své ?ivoty p?i plavbě p?es St?edozemní mo?e.

Ji? ve slovech, která pronesl ve?er 13. b?ezna 2013, kdy? zdravil vě?ící shromá?děné na Svatopetrském náměstí k oslavě nově zvoleného pape?e, nacházíme dva klí?ové rozměry jeho slu?by: d?le?itost spole?ného krá?ení biskupa a lidu po cestě bratrství, lásky, d?věry a naděje; a úst?ední postavení modlitby, zejména modlitby p?ímluvné.

D?le?itost, která je p?ikládána rozvoji biskupské synody, a pozornost věnovaná synodalitě jako konstitutivnímu rozměru bytí církve jsou nápadným p?íkladem tohoto ?spole?ného krá?ení“. V ?ádném p?ípadě to nesni?uje Petr?v primát ani biskupskou odpovědnost; naopak, umo?ňuje to, aby byla vykonávána za vědomé ú?asti v?ech pok?těných, Bo?ího lidu na cestě, který uznává p?ítomnost a p?sobení Pána skrze jeho Ducha svatého v ?ivotě církevního spole?enství.

Výzva k modlitbě, kterou onoho ve?era pronesl ke v?em vě?ícím, se nám vryla do paměti: Modleme se spole?ně, biskup a lid. Prosím vás, abyste se modlili k Hospodinu, aby mi po?ehnal. Po celou dobu svého pontifikátu kon?il své promluvy, v?etně nedělní modlitby Anděl Páně, stejnou výzvou: Nezapomeňte se za mě modlit. Nikdy se neunavil p?ipomínat, jak se modlitba rodí z d?věry v Boha a z d?věrného vztahu k němu. V modlitbě m??eme objevit tajemství ?ivota svatých (srov. generální audienci z 28. zá?í 2022).

Kdy? se obracel na nás, své jezuitské spolubratry, v?dy zd?razňoval, jak je d?le?ité vyhradit si v na?em ?ivotním poslání dostate?ný prostor pro modlitbu a pozornost věnovanou duchovní zku?enosti. Sta?í si p?ipomenout, co mi napsal v dopise ze 6. února 2019, v něm? mi sdělil sv?j souhlas a potvrzení Univerzálních apo?tolských preferencí: První preference (ukazovat cestu k Bohu prost?ednictvím Duchovních cvi?ení a rozli?ování) je zásadní, proto?e p?edpokládá jako základní podmínku vztah jezuity s Hospodinem v osobním a komunitním ?ivotě modlitby a rozli?ování. Doporu?uji, abyste na tom ve své slu?bě generálního p?edstaveného trval. Bez tohoto modlitebního postoje ostatní preference nep?inesou ovoce. Potvrdil tak svou výzvu, kterou pronesl p?i setkání se ?leny 36. generální kongregace (24. ?íjna 2016), kdy d?razně zd?raznil pot?ebu neustále prosit o útěchu a nechat se pohnout Pánem p?ibitým na k?í?, který nás vede ke slu?bě tolika uk?i?ovaným v dne?ním světě.

P?i té p?íle?itosti nás upozornil na něco, co m??eme pova?ovat za podstatný prvek na?í identity. Jako by odpovídal na implicitní otázku, kdo je jezuita, promluvil pape? Franti?ek ke kongregaci a potvrdil, ?e jezuita je slu?ebníkem radosti evangelia v jakémkoli poslání, do kterého se zapojuje. Z této radosti pramení na?e poslu?nost Bo?í v?li, na?e poslání do slu?by poslání církve a na?e apo?toláty spolu s na?í disponibilitou pro slu?bu chudým. Právě tato radost musí charakterizovat ná? zp?sob jednání, aby byl církevní, inkulturovaný, chudý, zamě?ený na slu?bu, opro?těný od v?ech světských ambicí.

Výzva k radosti, která vychází z Uk?i?ovaného-Vzk?í?eného a jeho evangelia, skrze které je tato útě?ná zpráva hlásána, je trvalým rysem pontifikátu pape?e Franti?ka. Není náhodou, ?e mnoho jeho magisteriálních dokument?, po?ínaje apo?tolskou exhortací Evangelii gaudium, která udala tón jeho pontifikátu, má dokonce ve svých názvech tento odkaz na hlubokou radost, která pro něj byla ně?ím nepostradatelným.

Právě na základě ?ivého a ?ivotodárného vztahu s Bohem, zalo?eného na útě?e a radosti, budeme moci být s pastora?ní ?inností, ale p?edev?ím se svědectvím ?ivota zcela zasvěceného slu?bě církvi, Kristově nevěstě, evangelijnímu kvasu světa, v neustálém hledání Bo?í slávy a dobra du?í (odpově? pape?e Franti?ka na blahop?ání otce Adolfa Nicoláse ke zvolení, 16. b?ezna 2013).

S vdě?ným srdcem vzpomínáme na diskrétní a stálou pozornost pape?e Franti?ka k Tovary?stvu Je?í?ovu, k na?emu ?ivotu a apo?tolátu. Mnozí z vás se s ním mohli setkat v r?zných zemích světa, proto?e si v?dy na?el ?as na up?ímné a bratrské sdílení s jezuity, kte?í ?ili a pracovali v místech, která nav?tívil.

Pape?e Franti?ka doprovázíme srdcem a modlitbami p?i jeho definitivním setkání s Bohem bezpodmíne?né lásky a nekone?ného milosrdenství, jeho? tvá? nám pape? Franti?ek ukázal svým ?ivotem a u?ením. S jistotou, ?e Pán p?ijímá svého věrného Slu?ebníka na nebeské hostině, a pohnuti jeho p?íkladem obnovujeme svou touhu a závazek následovat Je?í?e chudého a pokorného a slou?it jeho Církvi.

Arturo Sosa, SJ

Generální p?edstavený

?ím, 21. dubna 2025

Velikono?ní pondělí