Otec Romanelli: ?Katolická církev bude v Gaze i nadále světlem naděje“
Jean-Charles Putzolu - Vatikán
Návrat do vlastní země, do vlastních domov?, nebo do toho, co z nich zbylo, je velmi pozitivním znamením, ale nesta?í, proto?e zatím není jasné, zda existuje skute?ná mezinárodní v?le k obnově. Otec Gabriel Romanelli, fará? kostela Svaté rodiny v Pásmu Gazy, nahlí?í na proti-exodus obyvatel Gazy, kte?í uprchli ze severu na jih Pásma, aby p?e?ili izraelské bombardování, a kte?í se nyní, od pondělí 27. ledna a se svolením Izraele, vracejí do své země s nadějí, ?e se po měsících války, smrti a ni?ení budou moci bezpe?ně vrátit ke svému ?ivotu.
Zavázat se k rekonstrukci
?Je dobrým znamením, ?e dali svolení k návratu, ale stále nevidíme skute?nou v?li v?ech, kte?í tuto válku podporovali a kte?í nyní musí skute?ně pomoci svým závazkem k obnově. P?ed válkou ?ilo ve městě Gaza více ne? milion lidí, v d?sledku konfliktu se jejich po?et sní?il na p?ibli?ně 400 000. V sou?asné době je v Gaze více ne? milion obyvatel. Podle posledních odhad? OSN se jich ji? vrátilo více ne? 300 000. To znamená, obává se také Romanelli, ??e pot?eby jsou je?tě vět?í. Pot?ebujete pitnou vodu, co? je základní zbo?í, bez kterého nelze ?ít. A pak pot?ebujeme humanitární pomoc, která musí být i nadále zna?ná, a tedy potraviny, léky“.
Zasévat mír
Katolická církev spolu s farností Svaté rodiny, která pat?í pod jeruzalémský latinský patriarchát, a také s Institutem Vtěleného slova, k němu? argentinský kněz nále?í a jemu? patriarcha kardinál Pierbattista Pizzaballa svě?il tuto pastora?ní ?innost, bude i nadále poskytovat nejen duchovní podporu, ale také materiální pomoc v?em civilist?m, a? u? k?es?an?m, nebo muslim?m, kte?í tvo?í vět?inu obyvatel Gazy. ?Děkujeme Bohu za jejich návrat,“ ?íká duchovní, ?p?ed návratem lidí dokázala katolická církev pomoci 17 000 rodinám, co? je mnohem více ne? sto tisíc lidí, také podpo?it zdravotnický systém prost?ednictvím akce Charity Jeruzalém, latinského patriarchátu a Maltézského ?ádu. Budeme pokra?ovat ve slu?bě chudým, nemocným, budeme pokra?ovat, i kdy? nem??eme sehnat ani léky na chronické nemoci. To v?e budeme dělat i nadále, navzdory malému po?tu k?es?an?, kte?í v Gaze z?stali, p?ed oním stra?ným 7. ?íjnem jich bylo 1017 z 2 300 000 obyvatel, zatímco nyní jich je asi 700. Ale navzdory malému po?tu se sna?íme být světlem naděje, pomáhat ka?dému ?lověku, a? u? v na?em kostele nebo mimo něj ?i v sousedství, proto?e mír je mo?ný, ale musí být zaset, abychom se mohli nazývat Bo?ími dětmi. Musíme pracovat a pomáhat ka?dému ?lověku bez ohledu na jeho nábo?enskou nebo národnostní p?íslu?nost“.
