Nuncius na Ukrajině: církev v době války je světlem v temnotách
Svitlana Duchovy? a Alessandro De Carolis - Vatikán
?Nevím, jak mohou spát“
Více ne? dva a p?l roku po ruské invazi arcibiskup Visvaldas Kulbokas, nuncius na Ukrajině, bilancuje, jak se místní církev dokázala vyrovnat s tak obrovským dramatem a zároveň být i nadále p?ítomna po boku svých krajan?. Na?í úlohou, uva?uje s vatikánskými médii, je a z?stává ?hlásání evangelia“, proto?e ?během války m??e dojít k zoufalství z mnoha d?vod?: obtí?e, ztráty, zranění, my?lenka na ?leny vlastní rodiny jako civilní zajatce nebo vále?né zajatce...“. Jak arcibiskup Kulbokas p?iznává, ?klade si ?asto otázku, jak se rodinným p?íslu?ník?m zajatc? da?í spát“. A tak pro ?církev být s lidmi znamená p?iná?et světlo uprost?ed temnoty“.
Úloha svědomí
Nuncius se pozastavuje nad úkolem vojenských kaplan?. Mají podle něj také ?roli morálního svědomí v tom smyslu, ?e válka je sice krutá, ale p?i ka?dém rozhodnutí, které se dělá, je d?le?ité, aby zazněl také hlas kněze, který se velitel? ptá: 'Je toto rozhodnutí, které jste u?inili, správné? Proto?e toto rozhodnutí se týká armády a týká se lidských ?ivot?“. Role svědomí, která se roz?i?uje i na komunitní rozměr. Ano, ?íká monsignor Kulbokas, existuje církev, která ?prosí Boha o mír“, ale existuje také církev, která mluví ?k lidem, k vládc?m“ a vyzývá je, ?aby se nespoléhali jen na vojenské, politické nebo humanitární prost?edky, ale aby se také zamysleli“. Někdy, svě?uje se nuncius, si na základě církevních otc? ?kladu otázku: 'Za koho se máme více modlit? Svatý Jan Zlatoústý nás vyzývá, abychom se modlili za agresora, který ztrácí vě?ný ?ivot“.
Nikdy se nepoddávejte situacím
Sílu odolnosti ?iví také vědomí, ?e existuje bezb?ehá sí?, která je v?dy p?ipravena podat pomocnou ruku. ?Vědomí, ?e pat?ím do spole?enství, mi pomáhá, proto?e vím, ?e mohu po?ádat o radu, ?e najdu někoho, kdo mě podpo?í,“ ?íká apo?tolský nuncius. ?Ob?as se stane, ?e se někdo v Itálii, ve ?panělsku, ve Francii, v Chile, v Argentině ozve prost?ednictvím e-mail? nebo telefonát? a ?ekne: ?Jsme tady, co m??eme udělat?“ To je církev: vědět, ?e je rozprost?ena po celém světě a ?e cítí podporu celého světa. Existuje v?ak, abych tak ?ekl, nějaké pou?ení z toho, ?e k?es?an skon?il v tomto ?ílenství, které u? více ne? t?icet měsíc? devastuje lidi a města? Mons. Kulbokas odpovídá po?ínaje jedním slovem: ?frustrace“. Nau?il jsem se, ?doufám“, ?e v tě?kých dobách ?lověk za?ívá ?mnoho frustrujících situací“. Situace ?vězň?, dětí, které se nemohou vrátit z Ruska ke svým rodi??m ... Mnoho práce a velmi málo výsledk?“. Ale pak dodává: ?Také jsem se nau?il od jiných lidí, ze sdílení zku?eností, ?e ?lověk nesmí nikdy vzdát situaci. Setkal jsem se s mnoha lidmi, kte?í mi ?íkali: 'Podívejte, já jsem t?eba taky za rok nic nedokázal, za dva roky nic. Pak se mi ve t?etím, ?tvrtém, pátém roce poda?ilo najít ?e?ení, zp?soby, správná slova, iniciativy, jak něco vy?e?it“.
Pomoc a spoléhání se na institucionální orgány
Úvaha se pak stá?í k tomu, jaký by mohl být nejlep?í etický plán zhodnocení pomoci, kterou Ukrajina dostala a dostává. Jak p?iznává, existuje mnoho lidí, kte?í jsou ochotni nabídnout pomoc na r?zných úrovních, ?duchovní, politické, informa?ní, humanitární“. ?Zatím mám dojem,“ tvrdí, “?e je velmi vhodné, aby orgány, které to budou ?ídit, byly oficiální instituce, jinak hrozí, ?e nová sdru?ení nebudou mít d?věru. Mons. Kulbokas vyzývá ka?dého, kdo má nějaký nápad, aby jej sdělil ?těmto oficiálním institucím“, v?etně těch církevních, jako je synoda biskup? ?eckokatolické církve, konference latinských biskup?, samotná nunciatura.
Sdílení hojnosti dober
Tedy sdílení my?lenek. A také statk?, u?iněné v?ak inteligentně. ?Je tu velký potenciál,“ uji??uje nuncius, který vzpomíná na rozhovor se dvěma Ameri?any, kte?í se zapojili do sbírky lék? pro Ukrajinu. ??ekli mi: v na?em sektoru se ?asto stává, ?e kv?li tomu, ?e nemocnice musí sni?ovat po?et zaměstnanc?, v?etně zdravotnického personálu, nemají ?as na ?ádné kalkulace a ?asto to kon?í tak, ?e objednávají léky nebo p?ístroje, které pak málo vyu?ívají. Objednáte zásilku lék? a pot?ebujete t?eba polovinu zásilky. ?ekli mi, ?e jim zbývá obrovské mno?ství stroj? a lék? v dobrém stavu, ale nepou?ívaných“. ?Tento p?ebujelý západní svět,“ ?íká monsignor Kulbokas, “někdy vytvá?í nadbytek zbo?í, které je t?eba umět hledat a darovat pot?ebným.“ A ?m?j návrh,“ uzavírá, ?je nasměrovat některé z těchto iniciativ také do církevních institucí s vědomím, ?e jsou to seriózní instituce, a proto se mohou k tomuto typu anga?ovanosti p?ipojit“.