杏MAP导航

Deborah Castellano Lubov - Vatican News

"Víra je to nejd?le?itěj?í v ?ivotě, pak slu?ba ví?e druhých, p?edávání víry, vyu?ování víry a zejména její podání v liturgii, to jsou ty největ?í věci v ?ivotě". Takto komentuje kardinál Peter Erd?, ost?ihomsko-budape??ský arcibiskup, primas ma?arský, p?esvěd?ení, které inspirovalo jeho povolání. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas - Vatican Newskardinál vypráví o své osobní cestě víry, kterou pěstoval ve své rodině, v době komunismu a o úctě svého lidu ke slavnosti Nanebevzetí Panny Marie a svátku svatého ?těpána, který se v Ma?arsku slaví 20. srpna. Vysvětluje, ?e více ne? polovina Ma?arska je k?es?anská a ?e po pádu komunistického re?imu tato víra nabízí semínko naděje v Evropě, která má stále vět?í tendenci ztrácet své ko?eny.

Va?e Eminence, za několik dní Ma?arsko oslaví svátek svatého ?těpána. Jaké hlavní akce jsou naplánovány? A pro? je tento svátek tak významný?

Svatý ?těpán byl prvním k?es?anským králem v zemi. Za jeho vlády p?ed tisíci lety bylo Uhersko pok?es?an?těno zp?sobem, který nebyl tvrdý, ale spí?e p?esvěd?ivý a organizovaný. Svatý ?těpán také symbolizuje jednotu uherského státu. Proto si ho vá?í nejen vě?ící katolíci, ale v?ichni a také tohoto svátku, který se slaví po celé zemi. Co se tý?e programu, ka?doro?ně tento den za?íná vojenským aktem: noví d?stojníci skládají p?ísahu. Pak následují akce politik? a odpoledne akce nábo?enské, tedy m?e svatá p?ed bazilikou svatého ?těpána a pak velké procesí s jeho relikvií, pravou rukou tohoto prvního svatého krále, která se dochovala. Po procesí se v pozdních ve?erních hodinách koná také ohňostroj. Den kon?í jako lidová slavnost.

Jak byste cizinci vysvětlili, kdo je pro Ma?ary svatý ?těpán? A pro? je jeho kult v církvi tak roz?í?ený?

Pro Ma?ary obecně je to král, který měl k?es?anské zásady a to nejen podle okolností. Stal se k?es?anem stejně jako jeho otec, kní?e Géza, ale také z osobního p?esvěd?ení. Dělal tedy v?e pro to, aby posílil k?es?anskou kulturu a pohled na svět. V Uhrách to znamenalo také hospodá?ský rozvoj a nový vztah k okolním národ?m. Historici jsou proto p?esvěd?eni, ?e na tomto velkém rozhodnutí záviselo p?e?ití Ma?ar? jako národa. Svatý ?těpán chtěl, aby se Ma?a?i p?ipojili k velké rodině k?es?anských národ? Evropy. Bylo to velké rozhodnutí, proto?e král ?ádal o misioná?e, zejména ze Západu. Za jeho ?ivota v?ak k?es?anský Západ a Východ je?tě nebyly odděleny. ?těpán zem?el v roce 1038, tedy je?tě p?ed východním schizmatem. A tak je také v pravoslavné církvi uctíván jako světec a apo?tol, který obrátil sv?j lid.

Postava svatého ?těpána nás vrací k po?átk?m dějin Ma?arska jako k?es?anské země. V jiných evropských zemích jako by se toto spojení s historickými ko?eny poznamenanými k?es?anstvím ztrácelo. Někdy se dokonce zdá, ?e tyto ko?eny jsou zpochybňovány, odstraňovány nebo zavrhovány. Co si o tomto kulturním trendu myslíte?

Pro nás z?stává zásadní encyklika Mit Brennender Sorge, kterou pape? Pius XI. vydal p?ed druhou světovou válkou v roce 1937 a v ní? se uvádí, ?e národy jako kulturní spole?enství s vlastním jazykem, vlastní pamětí, vlastními strukturami a vlastní kulturou p?edstavují skute?nou hodnotu, pat?í k bohatství stvo?ení, a proto jsou drahé Stvo?iteli. Na několika místech Bible se do?teme, ?e i p?i posledním soudu bude Hospodin soudit národy. Také národy, nejen jednotlivé osoby. Národy tedy mají ve velkém Bo?ím plánu ur?itou roli. P?esto národy nep?edstavují nejvy??í hodnotu. Dívat se na národy tímto zp?sobem by bylo modlá?stvím, proto v?dy hledáme tuto rovnováhu, kterou nazna?uje pape?ské u?ení. A toto u?ení se zdá být aktuální i v dne?ní době.

Jakou hodnotu má v tomto p?ípadě ve?ejné a slavnostní slavení k?es?anské víry, jako je tomu nap?íklad v p?ípadě svátku svatého ?těpána?

Ve?ejné a soukromé nelze v lidském ?ivotě, v ?ivotě spole?ností, oddělit, proto?e rozhodnutí, i ta soukromá, mohou mít dopad na spole?nost a naopak. A pak ve?ejný prostor, ulice, náměstí, nikdy nez?stávají prázdné. To znamená, ?e není mo?né, aby neexistovaly symboly, které vyjad?ují nějakou vizi světa. I za komunismu existovalo mnoho soch, mnoho věcí, které vyjad?ovaly komunistické vidění světa. Nap?íklad v Albánii si diktátor Enver Hod?a nechal v centru Tirany postavit pyramidu. Ve?ejný prostor tedy není úplně prázdný. A co k?es?anské symboly? Nap?íklad kostely nazna?ují, ?e dlouhé generace poznaly, ?e ka?dodenní ?ivot není nejvy??ím horizontem, ale ?e existuje vy??í horizont, který dává smysl a hodnotu drobným věcem v na?em ?ivotě. Je tedy d?le?ité se alespoň ?as od ?asu zamyslet nad velkými svátky, nad touto skute?ností.

Dne?ní mladí Ma?a?i mo?ná nemají stejné potí?e jako p?edchozí generace, jako byla ta va?e, s pro?íváním a svědectvím víry v dobách, kdy by politická moc chtěla k?es?anství z národní identity vymýtit. Co vám v těchto tě?kých dobách, kdy? jste byli mladí, pomohlo neztratit víru?

P?edev?ím to byli moji rodi?e, na?e rodina, proto?e jsme se nejen doma modlili, mluvili o nábo?enských svátcích, chodili jsme spole?ně do kostela, ale táta nás také u?il katechezi. A pak jsme se dozvěděli, ?e táta, který byl právník, nemohl vykonávat své povolání, proto?e byl pova?ován za p?íli? vě?ícího. Moje maminka, u?itelka, nemohla u?it, proto?e byla pova?ována za p?íli? vě?ící. A tak jsme viděli, co je v ?ivotě nejd?le?itěj?í. Víra byla ur?itě na prvním místě. A tak to moji rodi?e nepro?ívali v tragické podobě, ale v p?irozené podobě, tedy v p?irozenosti víry, ?e B?h je nejvy??í. A ?e nábo?enství je to nejd?le?itěj?í v na?em ?ivotě.

To, co ?íkáte, ?e va?i rodi?e byli katolíci a netajili se tím, a ?e jim komunistický re?im zakázal praktikovat jejich vyznání, co to pro vás znamenalo? Byl to pro vás p?íklad? Hrálo to nějakou roli, kdy? jste p?ijal kně?ské povolání? Povězte nám také o tom, jak jste v takovém kontextu objevil své povolání?

Ur?itě. Pokud je víra to nejd?le?itěj?í v ?ivotě, pak slu?ba ví?e druhým, p?edávání víry, vyu?ování ví?e a zejména její podávání v liturgii jsou ty největ?í věci v ?ivotě. Nejd?le?itěj?í věci, které ?lověk m??e dělat, a neju?ite?něj?í věci, také pro spásu druhých. To je hlavní motivace, kterou jsem cítil u? jako chlapec. A tak jsem postupně dospěl k rozhodnutí vstoupit do seminá?e.

Pape? Franti?ek chtěl, aby tento rok p?edcházející jubileu byl zvlá?tním Rokem modlitby. Jak tento rok pro?íváte vy?

M?j modlitební ?ivot za?al, kdy? jsem byl na st?ední ?kole. Den jsem v?dy za?ínal Chvalozpěvem na lásku z Prvního listu svatého Pavla Korin?an?m a den jsem zakon?oval modlitbou Te Deum. Modlitba tak dala mým dn?m rámec. M?j duchovní otec mi doporu?il, abych ka?dý den trochu rozjímal nad Písmem svatým: ne více ne? 10 minut. Denní úryvek z Nového zákona mi také velmi pomáhá orientovat se v ?ivotě v tomto roce modlitby, který právě probíhá.

Pak v diecézi probíhají osobní programy, spole?né programy, r??enec ka?dou první sobotu v 10:00. A p?ed bazilikou svatého ?těpána, na náměstí, se koná modlitba, kde mu?i kle?í a takto od?íkávají r??enec, co? je velké svědectví p?ed světem. V kostele ustavi?né adorace pak probíhá denně adorace od 8 do 18 hodin. V jiném kostele, v kostele Svatých anděl?, je po celý den - i v noci - vě?ná adorace. Ve farnosti Cristina zase ka?dý první pátek v 18 hodin po?ádá komunita Emmanuel modlitební ve?er se m?í svatou a také s mo?ností zpovědi. Také ka?dý ?tvrtek od 20 hodin do páte?ní páté hodiny ranní se v bazilice svatého ?těpána koná adorace. Dále je mo?nost zpovědi u franti?kán? v Pe?ti. Ka?dý den od 6 do 22 hodin je mo?né jít ke zpovědi. A kone?ně ka?dou první sobotu se koná r??enec a m?e svatá pro rodiny a mláde?. Pokusme se nyní také ur?it kostely, kde je mo?né získat odpustky stanovené Svatým stolcem.

Vrátíme-li se na chvíli ke svatému ?těpánu, jsme témě? u svátku Nanebevzetí Panny Marie a víme, ?e svatý ?těpán měl velkou úctu k Panně Marii. Máte nějaké p?ání k této slavnosti? Máte pro tyto dny nějaké zvlá?tní my?lenky?

Ano, svatý ?těpán zasvětil svou korunu a svou zemi Panně Marii. Ma?arsko bylo první zemí, která byla podle tradice zasvěcena Panně Marii, a proto je Panna Maria v Ma?arsku uctívána jako patronka na?eho národa. Je radostné vědět, ?e existuje mnoho dal?ích národ?, které si také zvolily Pannu Marii za svou patronku, proto?e tatá? Matka m??e mít více dětí.