?editel terstské Charity: Pape? vybízí k naději pro migranty
Adriana Masotti
V neděli 7. ?ervence p?ijede pape? Franti?ek do Terstu na zakon?ení 50. sociálního týdne katolík? v Itálii, který probíhá od st?edy 3. ?ervence. P?jde o krátkou náv?těvu, ale na programu je ?ada setkání, v?etně jednoho pape?ova setkání se skupinou migrant?. Otec Giovanni La Manna, jezuita, je od loňského ?íjna ?editelem terstské Charity. Má za sebou dlouholetou zku?enost s anga?ovaností ve prospěch uprchlík? a ?adatel? o azyl.
Ot?e La Manno, víme, ?e Terst je zapojen do fenoménu imigrace, pokud jde o p?íliv migrant? z balkánské trasy. Zpráva "Opu?těné ?ivoty", která byla nedávno p?edstavena v Terstu, ukazuje, ?e p?íjezdy jsou nep?etr?ité a ?e systém p?ijímání uprchlík? je kritický. Chtěl byste nám p?iblí?it tuto situaci?
Ano, za?al bych od situace na národní úrovni, proto?e Itálie měla v?dy potí?e s ?ízením fenoménu migrant?, vlastně v?dy mluvíme o "mimo?ádné situaci". Terst je vstupní branou do Itálie a Evropy, pokud jde o lidi cestující balkánskou cestou, a i tady bylo jejich p?ijetí nedostate?né, a to do té míry, ?e vznikaly ned?stojné situace, kdy si lidé museli sami hledat ubytování na skute?ně zchátralých místech, jako je nap?íklad skladi?tě vedle nádra?í, které bylo díky Bohu 21. ?ervna uzav?eno, a nyní se sna?íme p?íchozím lidem poskytnout odpovědi v reálném ?ase. Právě proto pro ně diecézní Charita p?ed rokem otev?ela noclehárnu, ale musíme umět dob?e p?ijímat p?íchozí ihned a zavést jejich st?ídání, proto?e v?ichni svým pobytem v Terstu vytvá?ejí zátě?, kterou toto město tě?ko nese. Tak?e s p?esuny na jiná území v na?í zemi - stejně jako Lampedusa p?ijímá, ale nemohou v?ichni z?stat na tomto ostrově - mohou věci fungovat a mluvíme o po?tech, které toto rozdělení umo?ňují. D?le?ité je nenechat nikoho na ulici.
Jaké jsou hlavní pot?eby lidí p?icházejících do tohoto města?
P?edev?ím je t?eba si uvědomit, ?e ne ka?dý, kdo do Terstu p?ijede, má v úmyslu zde z?stat. Po náro?né cestě, po tom, co také za?ili násilí, pot?ebují d?stojné místo, které je p?ijme, někoho, kdo se postará o jejich zdraví a vysvětlí jim, jaká mají práva, aby mohli po?ádat o politický azyl, nebo jim poskytne informace, které pot?ebují k tomu, aby si mohli vybrat svou cestu.
Jaké jsou podmínky těchto migrant? nebo ?adatel? o azyl?
Je snadné si p?edstavit, v jakých fyzických podmínkách p?ichází ?lověk, který urazil mnoho kilometr?, vět?inou pě?ky. Mnoho lidí je na hranicích zastavováno r?znými policejními slo?kami a jsou také vystaveni fyzickému násilí. Jsou zbaveni bot, mají stopy po popáleninách. Existuje celý systém, který na ně tla?í, aby je odradil od cestování.
Jaký je postoj ve?ejnosti k těmto lidem? Zdá se mi, ?e zatímco v?ude panuje ur?ité nep?átelství, v Terstu je cítit i solidarita...
Ano, za?ili jsme anga?ovanost a vnímavost města Terstu, kdy? ná? biskup Enrico Trevisi po?ádal o otev?ení této ubytovny. Dobrovolně se p?ihlásilo více ne? 100 lidí. Město není necitlivé, ale doplácíme na kulturní klima, které vytvo?ilo strach, odmítání. Proto je pot?eba zvy?ovat povědomí vhodným jazykem a p?edev?ím podporovat setkání s migranty, abychom zjistili, ?e jsou to lidé jako my, ?e nejsou hrozbou. Existuje tolik dobrovolnických organizací, ?kol ital?tiny, denních center apod. Zde v Terstu existuje svět, který pracuje ve prospěch těchto lidí, a i my jsme vyzýváni, abychom zaujali konstruktivní postoj, nikoliv postoj opozice nebo protagonismu, ale v?dy zamě?ený na jejich dobro. To také vedlo k uzav?ení zmíněného skladi?tě a nyní umo?ňuje snahu o p?ijetí a p?emístění.
P?ipomínám, ?e biskupové regionu Furlánsko-Julské Benátsko (Friuli Venezia Giulia) v dopise napsaném u p?íle?itosti pozastavení platnosti Schengenské smlouvy na hranici se Slovinskem v ?íjnu loňského roku doporu?ili zachovat onu identitu tvo?enou p?ijetím, která je vlastní místním komunitám, proto?e se v?dy jednalo o oblast setkávání r?zných lidí.
P?ipomenutí na?í historie by nám mělo pomoci pochopit situaci těchto lidí. Terst p?ijal istrijské uprchlíky, je tedy městem, které projevilo vst?ícný postoj k lidem, kte?í p?i?li o v?echno. My Italové jsme byli migranty a ve světle této zku?enosti bychom měli být citlivěj?í. Problémem na?í země nejsou migranti, naopak, pro některé otázky, jako je úbytek na?eho obyvatelstva, na?í pracovní síly, by jejich p?ítomnost mohla být platnou pomocí, kdy? jim neznemo?níme ?ivot, ale umo?níme jim postavit se na nohy, být pozitivní silou v na?em kontextu.
Ot?e La Manno, léta jste vedl jezuitské Centrum Astalli v ?ímě. Co nového, co jiného zde nyní s migranty za?íváte?
Po jedenácti letech v Centru Astalli jsem cítil vdě?nost za to, ?e jsem byl ve ?kole migrant?, lidí v nesnázích, chudých. V Terstu je jiný kontext, jiná ?ísla. Prvním dojmem pro mě bylo v?imnout si této rozmanitosti. V ?ímě je mnohem vět?í po?et lidí. Terst je město, kde nejsou ?ádné ekonomické potí?e, tak?e je zde snaha o plánování a vst?ícnost. Lidé jsou stejní, lidé, kte?í p?ijí?dějí na Lampedusu, jsou stejní jako ti, kte?í p?ijí?dějí z balkánské trasy. Co mě tě?í, je, ?e jsem se vrátil do ?koly lidí v nesnázích, migrant?, s jiným kontextem, který umo?ňuje projektové p?ijetí. Výzvou je stále více se v této schopnosti rozvíjet.
Kdo budou migranti, kte?í se v neděli setkají s Franti?kem? Doufáte, ?e z tohoto setkání něco vzejde?
Ur?itě to bude moment, který m??e dát konkrétní naději těmto lidem s r?znými p?íběhy, s r?zným zázemím. Budou tam lidé, kte?í právě p?i?li, lidé, kte?í pro?li cestou sem do Terstu. Budou zde jednotlivci, ?eny s dětmi a budou zde také rodiny.
