Libanon, Maltézsk? ?ád a podpora chudého obyvatelstva
Delphine Allaire - Vatican News
V zemi uvězněné v mnohorozměrné krizi jsou charitativní aktivity, jako je ?innost Suverénního maltézského ?ádu, nezbytné pro p?e?ití obyvatelstva. ?ísla o utrpení Libanonu nenechávají ?lověka lhostejným, kdy? v zemi panuje 80% chudoba, 30% nezaměstnanost a ceny za posledních deset let vzrostly patnáctkrát. K tomu se p?idává skute?nost, ?e ?tvrtinu celkové populace tvo?í syr?tí uprchlíci - co? je nejvy??í poměr na obyvatele na světě - a ?e na ji?ní hranici eskaluje konflikt s Izraelem. Jak p?ed měsícem potvrdila zpráva 厂惫ě迟ové banky, od roku 2019 za?ívá země jednu z nejhor?ích světových krizí od poloviny 19. století.
Kraj utrpení, který ?eká na naději
Jde o situaci, kterou Svatý stolec, jen? je k této historické zemi míru a pluralismu pozorný, vnímá s vá?ností. Marwan Sehnaoui, p?edseda Libanonské asociace maltézských rytí??, vítá v těchto dnech, od 23. do 27. ?ervna, návrat státního sekretá?e kardinála Pietra Parolina po jeho poslední krátké náv?těvě 4. zá?í 2020, po výbuchu v bejrútském p?ístavu. "Na?e země," vysvětluje Sehnaoui, "ztrácí svou identitu a ji? ztratila velkou ?ást své suverenity. Je d?le?ité, aby Svatý stolec mohl být svědkem p?sobení Maltézského ?ádu v Libanonu. Kardinálova náv?těva této Svaté země, kde je v?udyp?ítomné utrpení, je velmi p?sobivá'.
Potravinová bezpe?nost, priorita ?ádu
Obnovení d?stojnosti mnoha Libanonc? je posláním Maltézského ?ádu v Libanonu v oblasti sociální, zdravotní a potravinové. V kontextu v?eobecného zchudnutí a devalvace místní měny, libanonské liry, se Maltézský ?ád prioritně zamě?il na potraviná?ský sektor. Na konci roku 2020 zahájil Suverénní ?ád ?innost ?esti agrohumanitárních center. "Po válce Libanon up?ednostňoval dovoz, místo aby restrukturalizoval sv?j zemědělský sektor. V d?sledku toho mnoho zemědělských rodin opustilo zemědělství, p?esto?e Libanon je v podstatě zemědělskou zemí," vysvětluje Oumayma Farah, rozvojová delegátka místního Maltézského ?ádu. Libanonské sdru?ení zahájilo sv?j projekt s 350 drobnými zemědělci. Dnes jsou tato st?ediska, darovaná ?eholními kongregacemi v pr?běhu 20 let, p?ítomna po celé zemi. "Prost?ednictvím na?ich slu?eb pokrýváme asi 70 procent libanonské zemědělské p?dy," dodává Farah.
P?e?ití díky dar?m a mezinárodní podpo?e
Zamě?ení na potravinové a zdravotní problémy - s náv?těvou kardinála Parolina ve st?edu 25. ?ervna ve zdravotnických a sociálních centrech provozovaných ?ádem - je sou?ástí celkového p?ístupu k lidskému rozvoji, který je nezbytný pro postupnou hospodá?skou obnovu, kterou stát není schopen zajistit. Podle Oumayma Faraha je cílem nahradit nedostatky státu, ale nenahrazovat stát samotný. 'Nesna?íme se,' vysvětluje Farah, 'hrát roli státu, ale udr?et obyvatelstvo, které vět?inou pochází ze st?ední t?ídy. Dnes u? st?ední t?ída v Libanonu neexistuje, stát selhal a stále bankrotuje. Díky nevládním organizacím a mezinárodnímu spole?enství jsme měli podporu německé, francouzské, monacké a ma?arské vlády. ?ijeme z dar?".
Hledání institucionálního ?e?ení
Charitativní ?innost ?ádu, který vychází z Rytí?ského ?ádu ?pitálu svatého Jana Jeruzalémského, jen? kdysi pomáhal poutník?m ve Svaté zemi, je nejen humanitární, ale také nábo?enská, nebo? touto slu?bou nejslab?ím vzdává slávu Bohu, jak zd?raznil vatikánský státní sekretá? v pondělí 24. ?ervna p?i m?i svaté na svátek svatého Jana K?titele, slou?ené v kostele svatého Josefa v Bejrútu. V homilii kardinál Parolin, do jeho? kalendá?e pat?í setkání s odstupujícím premiérem Nad?íbem Mikátím a s p?edsedou parlamentu Nabíhem Berrim, upozornil na absenci d?le?itého k?es?anského hlasu v zemi: prezidenta, ú?adu, který podle konfesního rozdělení moci v Zemi cedr? tradi?ně zastává maronita. "Tato nep?ítomnost," byla Parolinova slova, "je v této vá?né chvíli pro Blízký východ velmi citelná.
