Jednota v utrpení – zku?enosti z jeruzalémského fokoláre
Elena Dini
?U? během svého pobytu v Al?írsku jsem byl na studiu arab?tiny v Jeruzalémě,“ vypráví Paul Lemarié, fokolarín, který v Al?írsku strávil patnáct let, během nich? pro?íval zku?enost jednoty (která je základem charismatu fokolarín?) v muslimském světě. Poslední t?i roky ?ije v Jeruzalémě, kde se také hluboce setkává s ?idovským světem. Jeruzalémské fokoláre se zrodilo v rámci dialogu mezi Chiarou Lubichovou, zakladatelkou hnutí, a ?idovským světem v roce 1977. ?Od té doby fokolaríni trpělivě tkají p?átelství se v?emi lidmi, kte?í obývají tuto zemi, a podporují prostor pro dialog,“ ?íká Jesús Morán Cepedano, spolup?edseda Hnutí fokoláre.
V situaci války a utrpení, které v těchto měsících ve Svaté zemi panuje, zní volání fokolarín? po jednotě témě? jako utopie, ale je prodchnuto skute?nou nadějí, v ni? mnozí chtějí vě?it. ?Jsme tam uvnit? konfliktu, proto?e máme arabské ?leny v Izraeli, v Gaze, v Palestině a ?idovské ?leny,“ ?íká Lemarié, který se s radostí vrátil do ?íma na tuto mezinárodní konferenci poté, co několik let p?sobil jako expert na dialog s muslimy v Mezinárodním centru pro mezinábo?enský dialog Hnutí fokoláre v Rocca di Papa.
?Jak dob?e vysvětlil jeruzalémský patriarcha latinského ob?adu kardinál Pizzaballa, v prvních měsících byl v tomto konfliktu ka?dý uzav?en ve svém vlastním utrpení a nedokázal vidět utrpení toho druhého. Byly zde dva naprosto odli?né p?íběhy, které se nesetkávaly, a pro nás k?es?any nebylo snadné nenechat se strhnout konfliktem, který kromě tragických událostí jako by také zma?il ve?keré snahy o dialog,“ pokra?uje fokolarín, který pracuje v Jeruzalémě jako sekretá? kanclé?ství latinského patriarchátu.
Pizzaballa, podotýká Lemarié, ?navrhl, abychom tuto chvíli pro?ívali se silnou větou z evangelia: ?Ve světě máte sou?ení, ale mějte odvahu: Já jsem p?emohl svět!‘ (Jan 16, 33). Tato d?věra mi ve chvíli, kdy jsem se také cítil zdrcený, dodala sílu a p?ivedla mě zpět na konec knihy Genesis, kdy Josef, prodaný svými bratry, je najde a s vírou jim vysvětlí, jak se Bohu m??e poda?it proměnit zlo v dobro (srov. 50,20)“.
Vále?ný kontext není pro Hnutí fokoláre, které se zrodilo v Tridentu v roce 1943, právě během druhé světové války, ni?ím novým. Morán vysvětluje: ?První fokolaríni se v kontextu extrémního rozdělení sna?ili milovat v?echny, zejména vysídlené, nejchud?í, ty, kte?í museli nést nejhor?í d?sledky války. Právě tam objevili, ?e navzdory v?emu, navzdory okolnostem, které ?íkají pravý opak, svět smě?uje k jednotě“.
Tato zku?enost se dnes opakuje ve Svaté zemi, kde se scházejí ?lenové a p?átelé Hnutí fokoláre a pokra?ují v pěstování vztah? a setkávání mezi ?idy, k?es?any a muslimy, Palestinci a Izraelci, a to stylem, který Lemarié popisuje takto: ?Konkrétně nás Chiara v?dy u?ila ?tvo?it rodinu‘, hledat zprávy z obou stran a dr?et se nikoliv ?uprost?ed‘ mezi stranami, ale v Bohu: nejde o strany, ale o soust?edění v Bohu, rozpoznávat zlo, ale neodsuzovat lidi. To, ?e je zde tato delegace z Jeruzaléma, je ?zázrak“ z mnoha d?vod?,“ uzavírá a rozhlí?í se po místnosti plné lidí, jejich? pasy by ospravedlňovaly odstup nebo jejich? nábo?enské komunity mají potí?e se setkávat. Ale výzva k jednotě, kterou Chiara Lubichová cítila a tou?ila pro?ít p?ed osmdesáti lety, je stále ?ivá.