杏MAP导航

L'Osservatore Romano

Synodní shromá?dění v těchto hodinách pracuje na souhrnném dokumentu, který bude zve?ejněn v sobotu 28. ?íjna poté, co byl ve st?edu 25. ?íjna odpoledne schválen List Bo?ímu lidu. Oznámili to Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda Komise pro informace, a Sheila Piresová, sekretá?ka té?e komise, na brífinku ve ?tvrtek 26. ?íjna, který měl výrazný ekumenický nádech.

Piresová: ?ivost volných projev?

Během 18. generální kongregace, kde bylo p?ítomno 348 ?len?, proběhlo hlasování o Listu Bo?ímu lidu, upozornil Piresová. Ka?dý ?len hlasoval pomocí poskytnutého tabletu. Otázka zněla: 'Schvaluji text Listu synody? Ano - Ne'. Výsledek hlasování byl: 336 hlas? pro, 12 proti.  Poté byla otev?ena volná diskuse o návrhu souhrnné zprávy. Zasáhl do ní také pape? Franti?ek, uvedla Piresová. Ve volných vystoupeních byla zd?razněna pot?eba misijní odvahy církve a bylo také ?e?eno, ?e setkání s Je?í?em je jádrem víry a misijního nad?ení; ?e církev se jako taková konstituuje v hlásání evangelia a ?e nelze uva?ovat o církvi nezávisle na misii.

Kromě toho, pokra?ovala sekretá?ka Komise pro informace, se diskutovalo o posílení modlitby a modlitebních skupin. Znovu byl potvrzen zásadní význam eucharistie a svátosti smí?ení. D?raz byl kladen na liturgický rozměr synodality, na synodalitu jako liturgický akt a na synodu jako mate?ské místo pro liturgii. Znovu byl zd?razněn význam sensus fidei. Hovo?ilo se o docenění ?en a o p?íle?itosti odkázat na mnoho ?en, které doprovázely Je?í?e. Bylo také zd?razněno, ?e s ohledem na církev naslouchající je právě ?enám vlastní schopnost naslouchat, utě?ovat, radit. Bylo také ?e?eno, ?e ?eny nesmí být objektem, ale subjektem církve.

Piresová informoval, ?e se ?e?ilo téma zneu?ívání, a to nejen fyzického. Dále byl zd?razněn význam pojmu Bo?í království: církev existuje pro Království, a nikoli sama pro sebe. Bylo ?e?eno, ?e i z tohoto d?vodu musí být církev vst?ícná. V promluvách, jak p?ipomněla, pak zazněl odkaz na u?ení a hermeneutiku II. Vatikánského koncilu. Zmiňovalo se velké poslání jednoty k?es?an?, dialog s jinými nábo?enstvími a vztah k nevě?ícím.

Dal?ím tématem, které na shromá?dění zaznělo, byly formy kulturního kolonialismu severu světa v??i jihu světa a d?le?itost zd?razňování p?ítomnosti církve v krizových situacích světa. Církev, zaznělo, není mimo svět a nem??e se nezajímat o to, co se děje: o války a touhu po míru. V této perspektivě, poznamenala Piresová, byla p?ipomenuta situace utrpení těch, kte?í dosud nepochopili, jak p?e?ít a vychovávat své děti v realitě, kde děti denně umírají v d?sledku konflikt? a v situacích vá?né nerovnosti. Znovu byla také zd?razněna evangelijní výzva, aby se chudí stali st?edem cesty církve, co? je christologický aspekt, nikoli sociální. Piresová nakonec sdělil, ?e dokument by měl povzbudit Bo?í lid, kterému je ur?en.

Ruffini: obsah a od?vodnění souhrnné zprávy

Paolo Ruffini informoval, ?e ve ?tvrtek 26.10. za?alo zkoumání návrhu souhrnné zprávy u??ími kruhy za ú?elem p?edlo?ení kolektivních p?ipomínek, které mohou být doplňující, náhrazující, ru?ící. V jednacím sále bylo p?ítomno 349 osob. Práce pokra?ovala odpoledne v 16:00. P?ed zahájením práce v kruzích, po modlitbě, se komise pro p?ípravu souhrnného dokumentu podělila se shromá?děním o kritéria, která jsou základem dokumentu, o něm? se bude v sobotu hlasovat, vysvětlil prefekt. Up?esnil, ?e Dokument, který bude p?edlo?en pape?i jako výsledek synody, bude ten, který bude schválen na p?í?tím shromá?dění v ?íjnu 2024. Zatímco Dokument, který se projednává nyní, má jinou povahu, je p?echodný.

Jeho hlavním ú?elem, ?ekl Ruffini, je pomoci pochopit, kde se nacházíme, zapamatovat si to, co bylo ?e?eno v těchto týdnech rozli?ování, a znovu za?ít v kruhovém procesu cestu, která byla zahájena na za?átku této synody a skon?í v ?íjnu 2024. Dokument by měl obsahovat zejména body, v nich? je rozli?ování dále, a také ty, které vy?adují prohloubení. Měl by o v?em věrně informovat. Nacházíme se uvnit? procesu, který se odehrává v kruhu. Shromá?dění vrátí své rozli?ování Bo?ímu lidu. Stejně jako Bo?í lid, který byl vyslechnut, nabídl shromá?dění své vlastní rozli?ování.

Je to cesta, zd?raznil Ruffini, a dokument jistě vzhledem ke své povaze a také stru?nosti - má 40 stran, nemělo by toti? smysl, aby p?echodný text měl 100 nebo 200 stran - nem??e obsahovat v?echny podrobnosti. Jazyk by měl být diskurzivní, dodal, a tak Dokument bude slou?it k povzbuzení těch, kte?í jsou ji? na cestě: v?ech pok?těných, laik? a lai?ek, jáhn?, kně?í, biskup?, zasvěcených mu?? a ?en. V?ichni by měli cítit povzbuzení a poděkování, ?e se vydali na cestu nebo v ní pokra?ují.

V církvi je mnoho krásných věcí, které se bohu?el někdy neobjevují, pokra?oval prefekt: Dokument by měl slou?it také k tomu, aby vnesl energii a radost do této zku?enosti synodality. V tom, uzav?el, musí být motivace Dokumentu jasná: bude slou?it k tomu, abychom pochopili a nau?ili se krá?et spole?ně; abychom hledali ?e?ení spole?ně, ruku v ruce, ani? bychom někoho vylu?ovali. S vědomím, ?e Bo?í lid pot?ebuje, aby kně?í a laici krá?eli spole?ně klidným zp?sobem, ani? by jeden z nich podlehl poku?ení klerikalismu.

Murrayová: význam p?ítomnosti bratrských delegát?

Podle zvyklostí, zd?raznila Murrayová na za?átku brífinku, se 16. generálního shromá?dění synody ú?astní bratr?tí delegáti z r?zných církví a církevních spole?enství. Aby bylo zastoupení ?ir?í, bylo pozváno 12 bratrských delegát? ze ?ty? velkých k?es?anských tradic: t?i z pravoslavné církve, t?i z východních pravoslavných církví, t?i z historických protestantských spole?enství a t?i letni?ní evangelikálové. Podle tradice synody, vysvětlila Murrayová, nejsou bratr?tí delegáti pouze pozorovateli, ale jsou p?izváni k ú?asti na diskusích, zejména v men?ích kruzích. Zú?astnili se také duchovních rekolekcí v rámci p?ípravy na synodu, které se konaly od 1. do 3. ?íjna.

Kardinál Koch: ekumenismus, synodalita a misie

Právě z této perspektivy se ujal slova kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty k?es?an?, a zamě?il sv?j projev na ekumenický rozměr synody. P?ítomnost bratrských delegát? toti? ukazuje, ?e ú?ast jiných církví a církevních spole?enství je jádrem zku?enosti ekumenismu a k?est je to, co nás spojuje, základ ekumenismu a základ synodality. Prefekt zd?raznil zejména liturgický rozměr synodality: modlíme se a jdeme spole?ně, proto?e spole?ná modlitba je velmi d?le?itá, pokra?oval a dosvěd?il, nakolik je pape? p?esvěd?en, ?e tento synodální proces musí být ekumenický a ?e ekumenická cesta musí být synodální, proto?e mezi ekumenismem a synodalitou existuje vzájemnost. Je t?eba také p?ipomenout, ?e ekumenismus za?al jako misioná?ské hnutí.

Rumunský pravoslavný metropolita: ve znamení bratrství

Poté promluvil rumunský pravoslavný metropolita západní a ji?ní Evropy Iosif, p?ítomný na synodě jako bratrský delegát. Jako pravoslavná církev jsme velmi rádi, ?e jsme sou?ástí tohoto procesu, prohlásil a p?ipomněl, ?e úvahy o synodalitě a primátu probíhají v rámci Mezinárodní smí?ené komise pro katolicko-pravoslavný dialog ji? deset let. Mezi světovými k?es?any se po obdobích poznamenaných napětím a rozdělením buduje skute?né bratrství: Hledejme spole?ně to, co nás spojuje, ujistil. Jako p?íklad spolupráce metropolita uvedl, ?e v Itálii katolická církev p?j?uje rumunské pravoslavné církvi více ne? 300 kostel?. Kromě toho dodal, ?e ekumenismus se odehrává zdola prost?ednictvím svědectví mnoha smí?ených rodin, které se vytvo?ily v Evropě a po celém světě.

Onyinah: akt pokory pape?e a církve

Opuku Onyinah, zástupce 厂惫ě迟ové letni?ní federace, bývalý p?edseda letni?ní církve v Ghaně, který je na synodě p?ítomen také jako bratrský delegát, je ?lenem Mezinárodní smí?ené katolicko-letni?ní komise. Jak ?ekl, pozvání k ú?asti na synodě adresované ostatním církvím bylo ze strany pape?e a katolické církve projevem pokory. Synodní proces, dodal, je velmi transparentní, otev?ený a dává lidem rovnou p?íle?itost podělit se o své názory. Navíc ka?dý p?íspěvek je pova?ován za stejně d?le?itý. To je podle Onyinahova názoru vysokým projevem vyspělosti, kterou katolická církev projevuje.

Arcibiskup G?decki: metoda rozhovoru

Mons. Stanis?aw G?decki, poznaňský arcibiskup, p?edseda Polské biskupské konference, hovo?il o svých zku?enostech a ?ekl, ?e byl p?ekvapen, ?e za pozvání dal?ích k?es?an?, ?id? i nevě?ících se poda?ilo zabránit neshodám. Málokdy, vysvětlil, se to stává p?i lidských setkáních, mezi r?znými postoji; místo toho byla pou?ita pozitivní metoda: nejprve vyjád?ení vlastních my?lenek, pak naslouchání my?lenkám druhých, a nakonec vzájemná konfrontace, t?eba i ml?ením. Ukázali jsme tedy, ?e existuje metoda vzájemného rozhovoru s pomocí Ducha svatého, která m??e p?inést mírové diskuse v tomto světě, a to i mimo církev, aby se dosáhlo pokroku v otázkách jako jsou války a světové konflikty. Pokud jde o ekumenickou diskusi, p?edseda polských biskup? zd?raznil, ?e tento synodální proces smě?uje k jednotě a respektuje r?znost konfesí, duch? a kultur.

Cliffordová: ve stylu nep?etr?itého a otev?eného dialogu

Poté se slova ujala Kana?anka Catherine Cliffordová, profesorka systematické a historické teologie na Univerzitě svatého Pavla v Ottawě, ?lenka Mezinárodní katolicko-metodistické smí?ené komise, která se ú?astní práce jako zástupkyně synodálního procesu pro Severní Ameriku. Zd?raznila, ?e ka?dý biskup na světě vnímá synodu jako prioritní nástroj, plod desetiletí trvající reflexe, kde cesta mezi ekumenickými partnery pokra?uje a je ?ivena dialogem. Pokud jde o p?edsynodální cestu, která se uskute?nila v kanadském kontextu, Cliffordová zd?raznila, ?e do?lo k d?le?ité výměně mezi r?znými k?es?anskými církvemi: existoval skute?ný vnímavý ekumenismus, kdy ka?dá církev uznala pot?ebu obnovy a r?stu. Synodalita je skute?ně paradigmatem na?í spole?né cesty za smí?enou církví, kde víra, kterou sdílíme v Je?í?e, je mnohem vět?í ne? problémy, které nás rozdělují.

Odpovědi na otázky noviná??

V odpovědi na jednu z otázek Cliffordová zd?raznila význam výzvy pape?e Franti?ka, abychom brali církev jako Bo?í lid vá?něji. P?ipomněla, ?e v posledních 30 letech probíhaly mezi teology d?le?ité rozhovory o spole?ném chápání církve a je pozoruhodné, ?e se objevují paralely s u?ením II. Vatikánského koncilu, který církev chápe jako tajemství spole?enství a Bo?í lid. Arcibiskup G?decki dodal, ?e pokud jde o budoucí kněze v Polsku, doba p?ípravy se prodlu?uje na sedm let s propedeutickým rokem a uplatňují se také r?zné vědy, aby se kandidát mohl co nejefektivněji vzdělávat a pěstovat vztahy s ostatními lidmi, co? zaji??uje, ?e budoucí kněz není odtr?en od světa.

Na následnou otázku týkající se role ekumenismu v nové evangelizaci kardinál Koch vysvětlil, ?e jde o d?le?itou otázku. V tom ho podpo?il i arcibiskup G?decki, kdy? p?ipomněl, ?e misie provází ?ivot ?idovských i církevních komunit. Pokud jde o pot?ebu rozeznávat znamení doby, polský arcibiskup p?ipomněl svědectví svatosti mladého blahoslaveného Carla Acutise. Cliffordová zase vysvětlila, ?e pape? Franti?ek v Evangelii gaudium vyzývá k misijnímu obrácení.

Na otázku, zda se p?í?tí rok sejdou stejní ?lenové, prefekt Ruffini odpověděl, ?e se o?ekává stejný pr?běh synodního shromá?dění. Rumunský metropolita Iosif byl poté dotázán na limity synodality v pravoslavné zku?enosti: Obtí?e, odpověděl, spo?ívají v dosa?ení konsenzu. Pro Kocha je synodalita snadná, pokud existuje vědomí, ?e víra vě?ících je st?edem na?í slu?by. Poslední otázka se týkala nedostatku povolání a svěcení ?enatých mu??. Ruffini uvedl, ?e to bylo zmíněno, ale nepat?ilo to mezi nejdiskutovaněj?í témata. Koch zase p?ipomněl, ?e na synodě o Amazonii se o tom diskutovalo, ale pape? nakonec nerozhodl, proto?e to vysvětlil tím, ?e sly?el p?íli? mnoho hlas?, ale nikoli hlas Ducha svatého. My pravoslavní po tisíciletích ?enatých kně?í p?ipomínáme katolík?m, ?e tato mo?nost existuje, zopakoval metropolita Iosif. A Cliffordová na závěr dodala, ?e toto téma na jednání nechybělo.