杏MAP导航

L'Osservatore Romano

Nejprve se v?ak prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda synodní informa?ní komise, Paolo Ruffini, vyjád?il k hlasování o tzv. souhrnné zprávě. Na páte?ní (27.10.) dopolední generální kongregaci bylo p?ítomno 320 ?len? z d?vodu soubě?ných závazk? v ?ímské kurii a dal?ích setkání, uvedl Ruffini p?i zprávě o pr?běhu synodálních prací: Po modlitbě a p?ed diskusí v kruzích a volných vystoupeních, věnovaných shroma??ování otázek, podnět? a návrh? týkajících se dal?í fáze synodálního procesu, která nás bude provázet a? do ?íjna p?í?tího roku, byly podány některé informace týkající se kone?ného návrhu Souhrnné zprávy.

Sobotní hlasování o Souhrnné zprávě synody

Na konci diskuse o prvním návrhu Zprávy, vysvětlil prefekt, bylo shromá?děno 1125 kolektivních mod? (p?ipomínek) z malých kruh? a 126 individuálních mod?. V?echny byly a budou vzaty v úvahu z úcty k těm, kte?í je p?edlo?ili. Práce na p?ijímání pozměňovacích návrh? stále pokra?ují. Auto?i a odborníci, kterým shromá?dění zatleskalo, pracují, a to i p?es noc, na p?ípravě aktualizované verze textu.

Ruffini vysvětlil, ?e záměrem je p?edev?ím p?ijmout ty p?ipomínky, které byly ?iroce p?ijaty, aby na?ly své místo v aktualizovaném textu. Po p?ijetí p?ipomínek dodaných u??ími kruhy byl text v pátek 27.10. ve?er p?ezkoumán na zasedání Komise pro souhrnnou zprávu.

V souladu s ?lánkem 33 § 2 Instrukce o slavení synodálních shromá?dění bude komise vyzvána, aby text schválila absolutní vět?inou, upozornil prefekt. Následně, mezi páte?ním ve?erem a sobotním ránem, dodal, bude p?ipravena kone?ná verze textu, a proto se v sobotu dopoledne nekoná generální kongregace naplánovaná v kalendá?i. ?lenové budou mít text k dispozici v sobotu dopoledne a oficiální verze budou v angli?tině a ital?tině.

Tímto zp?sobem, zd?raznil Ruffini, jsme se sna?ili dát v?em dostatek ?asu, aby si mohli p?edem p?e?íst souhrnnou zprávu v její kone?né podobě, a mohli se tak lépe p?ipravit na odpolední hlasování. Text, který byl ?len?m p?edán, je t?eba pova?ovat za p?ísně d?věrný a nesmí být ?ádným zp?sobem ?í?en.

Sobotní generální kongregace o p?l hodiny d?íve, tj. v 15.30, pokra?oval prefekt a vysvětlil: V první ?ásti sobotní odpolední generální kongregace bude p?e?tena celá souhrnná zpráva, tak?e text po individuálním p?e?tení jednotlivými ?leny bude shromá?děním znovu kolegiálně p?e?ten. Poté bude následovat elektronické hlasování, které umo?ní hlasovat o ka?dém jednotlivém odstavci textu. Aby byl proces hlasování p?ehledněj?í, byla na závěr generálního shromá?dění provedena simulace hlasování. Také byla znovu potvrzena tajnost hlasování. Systém toti? shromá?děné údaje ?ifruje, co? zabraňuje rozpoznání toho, kdo hlasoval.

K podrobnostem sobotního hlasování Ruffini uvedl, ?e na obrazovce ka?dého tabletu, který mají ?lenové synody k dispozici, se objeví ?íslo ka?dé kapitoly Zprávy a pod ním v?echny odstavce ozna?ené písmeny abecedy. Ka?dý ?len bude muset odevzdat sv?j hlas - 'ano' nebo 'ne' - pro ka?dý odstavec. Na základě ?lánku 35 § 3 Instrukce o slavení synodálních shromá?dění není dovoleno zdr?et se hlasování. Podle § 4 tého? ?lánku 35 instrukce se jednotlivé body pova?ují za schválené dvout?etinovou vět?inou hlas? p?ítomných ?len? p?i hlasování.

Piresová: k vět?ímu zapojení synody

Sheila Piresová, sekretá?ka Komise pro informace, poté p?edstavila rámec a obsah intervencí v rámci u??ích kruh?, které se v?echny zamě?ují na fázi p?edcházející ?íjnu 2024. Tématem dne bylo sdílení nápad? a návrh? na metody a etapy pro dal?í fázi synodálního procesu p?ed druhým zasedáním.

Mnozí ú?astníci, jak ?ekla, navrhovali, aby p?í?tí shromá?dění trvalo t?i týdny, a ne ?ty?i. A aby bylo více ?asu na reflexi a osobní meditaci, co? by také umo?nilo lep?í ú?ast s intervencemi v rámci shromá?dění. Zazněly také po?adavky na více skupinových setkání, která by nebyla zalo?ena ani tak na jazyce, jako spí?e na zázemí ka?dého ?lověka.

Návrhy zahrnovaly krátké shrnutí souhrnného dokumentu v jazyce srozumitelněj?ím pro v?echny, zejména pro mladé lidi. Dále byl zd?razněn význam vná?ení rozhovor? v Duchu do spole?enství, aby se p?ede?lo riziku odtr?ení diskusí od konkrétního ?ivota Bo?ího lidu. Dále bylo navr?eno zapojit místní spole?enství na v?ech úrovních a postupovat synodální cestou. Nakonec, uzav?ela Piresová, byly p?edlo?eny návrhy na uplatnění synodality a spoluzodpovědnosti s dobrým vyu?itím mo?ností, které ji? poskytuje kanonické právo, na zapojení mladých lidí, ?en a jáhn?.

Matka Angelini: v synodní aule s benediktinskou zku?eností

Matka Maria Ignazia Angelini, benediktinka z klá?tera Viboldone, p?sobila na synodě jako duchovní asistentka. Role, jak se svě?ila, ?která mi hluboce vyhovovala, ú?astnit se naslouchání a modlitby a interakce se ?leny synody, v r?zných p?estávkách mezi men?ími kruhy, vycházet ze zku?enosti mni?ství v církvi, od po?átku okrajové zku?enosti, ale s prorockým nábojem, ?ím? mám na mysli svatého Benedikta“.

Benediktinská ?eholnice znovu zd?raznila revolu?ní povahu synody, změnu tempa v ?ivotě církve ve smyslu inkluzivity, otev?enosti ve schopnosti naslouchat odli?nostem, ve schopnosti pohlí?et na skute?nost, ve slo?itém dějinném okam?iku, který ?ádá víru o vizi vycházející z nejvy??í perspektivy, v ní? se Bo?í p?ítomnost stává tělem.

Písmo nám dává hluboká a světlá kritéria pro interpretaci takovýchto stra?ných historických okam?ik?, pokra?ovala matka Angeliniová, která dále ocenila hluboce inovativní zp?sob, jakým se kardinálové, biskupové, teologové a laici se?li se v?emi svými rozdíly, aby se spole?ně modlili a naslouchali si. Bude d?le?ité sledovat, jak se na základě této zku?enosti posuneme dál, uzav?ela.

Otec Radcliffe: stylem spole?ného u?ení

Poté se slova ujal otec Timothy Peter Joseph Radcliffe, dominikán z britského klá?tera v Oxfordu. I on se synody zú?astnil jako duchovní asistent. Synodalita je sou?ástí zp?sobu bytí jeho ?ádu, zalo?eného p?ed osmi sty lety, kde se rozhoduje spole?ně, ?ekl. Jeliko? je to jeho ?tvrtá synoda, poznamenal, jak se tato skute?ně li?í od ostatních. A je to mimo?ádná změna ve zp?sobu, jakým jsme spole?ně církví: myslím, ?e u? to, ?e vidíme kardinály, mladé ?eny z Latinské Ameriky a Asie, jak spolu sedí a mluví, je proměňující z hlediska zku?enosti lidí a také z hlediska bytí církve.

Ujistil v?ak, ?e je to jistě stále synoda biskup?, proto?e velmi jasně odhaluje, co znamená být p?edstaviteli biskupského kolegia nikoli jako osamělí jednotlivci, ale jako biskupové pono?ení do rozhovoru svého lidu prost?ednictvím spole?ného naslouchání, rozhovor? a u?ení se.

Otec Radcliffe se také dotkl změn pro budoucnost církve, které mnozí o?ekávají: To znamená, ?e mo?ná nehledají to pravé, proto?e se scházíme, abychom spí?e ne? p?ijímali konkrétní rozhodnutí vymysleli, jak být církví novým zp?sobem; jak být církví, která naslouchá a její? ?lenové naslouchají nap?í? kulturami a naslouchají tradici v ?ase. U?íme se, jak spole?ně p?ijímat rozhodnutí, jak si navzájem naslouchat: jsme na za?átku procesu u?ení, tak?e se objeví p?eká?ky a chyby, a to je v po?ádku, proto?e jsme na cestě.

Zopakoval, ?e takový proces u?ení je dnes skute?ně mimo?ádně d?le?itý. ?ijeme ve světě plném násilí, kde dochází k rozpadu komunikace mezi lidmi, jako na Blízkém východě, na Ukrajině a v mnoha ?ástech Afriky, ale také v na?ich vlastních zemích, v Británii a ve Spojených státech, kde vidíme polarizaci, a musíme se nějak nau?it, jak spolu mluvit a jak si naslouchat. Je tedy naděje, ?e tato synoda bude nejen u?ite?ná pro lé?ení ran církve, ale také pro lidstvo.

Bratr Alois: nový zp?sob, jak být církví

Bratr Alois, p?evor komunity Taizé od roku 2005, po smrti bratra Rogera (3. prosince p?enechá funkci svému nástupci), který se synody ú?astní jako zvlá?tní host, za?al citací výroku, který mu svě?il reformovaný pastor p?ítomný v sále jako bratrský delegát: Tato synoda je hlubokou zku?eností spole?enství. Jsou to významná slova, která svěd?í o tom, ?e synodální shromá?dění bylo skute?ně otev?ené v?em k?es?an?m a světu. V této souvislosti bratr Alois p?ipomněl ekumenickou vigilii, která se konala 30. zá?í na Svatopetrském náměstí za p?ítomnosti zástupc? r?zných církví a k?es?anských spole?enství: je to obraz, toho, co v sou?asnosti pro?íváme v ekumenismu, je to kairos, otev?ení, okam?ik, který nám umo?ňuje pokro?it v duchovním ekumenismu, vycházející z vědomí, ?e v?ichni jsme pok?těni v Kristu a jsme sou?ástí jednoho těla. Dodal, ?e to bylo cítit na celé synodě, zejména v naslouchání, prostotě, ochotě k dialogu a radosti ze spole?ného bytí. Up?ímně doufám, ?e se tento styl m??e roz?í?it na mnoha místech světa, proto?e synodální proces nás vede k novému zp?sobu bytí církve.

?ádný strach ze synodální metody

Na první otázku noviná?? - kte?í se ho ptali, zda se vzhledem ke svým knihám o komunikaci, které pape? Franti?ek velmi ocenil, nějakým zp?sobem pova?uje za jednoho ze stavitel? této synody - otec Radcliffe odpověděl, ?e v ní nemá ?ádnou zvlá?tní roli, ale ?e se podílel na spole?ném dialogu. Na pozděj?í dotaz ohledně mo?nosti, ?e synoda navzdory skepsi některých lidí p?ivedla církev do nové fáze, bratr Alois zopakoval, ?e v práci těchto týdn? ocenil ur?itý vývoj v dialogu mezi lidmi z r?zných kulturních prost?edí, kte?í se sna?ili vzájemně pochopit, a ?ekl, ?e si je jist, ?e synoda p?inesla proměnu v jejich du?ích podle té cesty, kterou musíme jít v?ichni spole?ně.

Otec Radcliffe prohlásil, ?e mnozí lidé se synodální metody obávají, proto?e jí nerozumějí, a obávají se, ?e synodální debata má politický charakter a zp?sobuje rozkol, zatímco ve skute?nosti se děje pravý opak. Synoda je událostí modlitby a víry, poznamenal.

Na otázku, jaké praktické návrhy by dal fará?i, aby mohl realizovat koncepty této synody, otec Radcliffe odpověděl, ?e opakujícím se tématem synody byla kritika klerikalismu; ta by v?ak neměla kněze znepokojovat, ale také vyzdvihovat v?echny pozitivní aspekty diecézního kně?ství, jeho krásu, podporu evangeliza?ní práce.

Na otázku ohledně mo?ného politického ?tení synody otec Radcliffe zd?raznil, ?e se nedomnívá, ?e by z jednání vyplynul ideologický konflikt. To, co vy?lo najevo, byly kulturní rozdíly. A krása katolicismu spo?ívá v p?ijímání lidí z celého světa, proto?e kultury mají krásnou rozmanitost, která obohacuje. To, co m??e být problémem pro jedno kulturní prost?edí, není problémem pro ty, kte?í ?ijí jinde. Nau?it se respektovat obavy druhých, ?ekl, je proto mnohem d?le?itěj?í otázkou ne? ideologické otázky, které se na synodě nena?ly.

V této souvislosti bratr Alois poznamenal, ?e ?ijeme ve světě, kde je stále více obav a úzkostí. Poku?ení uzav?ít se do ideologií existuje, ale v církvi lze jít skute?ně proti proudu, p?ekra?ovat hranice. To je podle něj vidět na mladých lidech v Taizé, kte?í chtějí být chápavěj?í, respektovat r?zné zp?soby vyjad?ování víry. V církvi, uzav?el, je t?eba najít je?tě jasněj?í zp?sob, jak pro?ívat krásu v rozmanitosti.

Otec Radcliffe opět v odpovědi na otázku týkající se p?ijímání homosexuál? do seminá?e upozornil, ?e problémem není vylou?ení, ale skute?nost, ?e existují lidé, kte?í u?inili homosexualitu úst?edním bodem své identity, co? vyvolává pochybnosti o jejich vhodnosti pro kně?ství. Na pozděj?í otázku, jaké plody m??e synoda p?inést, dominikánský teolog zopakoval, ?e nejde jen o dialog, ale p?edev?ím o sdílení, a ocenil otev?enost v?ech v??i ?ivotu a zku?enostem lidí, kte?í pocházejí z r?zných míst. Ve stejném duchu se vyjád?il i p?evor z Taizé, který zd?raznil, ?e metoda naslouchání byla plodná, i kdy? je t?eba ?asu, aby se projevily plody toho, co bylo zaseto, a ocenil, ?e v tomto shromá?dění byl tento prostor pro naslouchání dán podle hluboce evangelijní metody.

V odpovědi na otázku týkající se mladých lidí matka Angeliniová uvedla, ?e se neú?astnila men?ích kruh? - definovaných jako plodný moment, kdy je mo?né za?ít p?echod od 'já' k 'my' - její pohled je sice ?áste?ný, ale umo?nil jí alespoň pochopit záva?nost problému. Jde o to, vysvětlila, ?e v církvi je t?eba najít vhodný jazyk, zejména v digitálním světě a komunikaci prost?ednictvím nových médií, ale také liturgický jazyk, který je pro nové generace naprosto zastaralý. A k tomu dodala, ?e na synodě vyvstala pot?eba konverze. V tomto smyslu byla p?ítomnost brat?í z Taizé na ekumenické modlitbě 30. zá?í silným momentem. Nyní v?e zále?í na schopnosti ?len? synody p?ivést tyto p?ípady do místních církví a identifikovat místa vzájemného naslouchání, aby se tento velký problém absence mladých lidí v církevním ?ivotě p?iblí?il. Jestli?e se tedy na synodě projevila taková pot?eba, pokra?ovala matka Angeliniová, je nyní t?eba zprost?edkovat a také se modlit, aby existovala místa, kde se mladí lidé cítí povoláni, p?itahováni a zapojeni do procesu církevního obrácení, a to nejen osobního dialogu, proto?e pot?ebují vyprávět své p?íběhy a musí být také zapojeni do cest rozli?ování, ?tení dějin, rozhodování na praktické úrovni v místních církvích.

Prefekt poté na základě jednoho dotazu zopakoval, ?e p?i hlasování nebude mo?né se zdr?et, a odkázal na návrhy, k jejich? projednání byly jednotlivé kruhy vyzvány. V praxi je celá cesta od nyněj?ka do p?í?tího shromá?dění v pohybu a je t?eba následného rozli?ování v diecézích. Významná byla otázka, jak zapojit Bo?í lid - který ?ije na velmi odli?ných místech, co? mohou být místa války nebo utrpení - do cesty, na ní? se podílí. Na závěr v?ak dodal, ?e do páte?ního se p?ipomínky musí dostat ke komisi, která je následně zpracuje, p?ijme za své nebo p?edlo?í návrhy. Otec Radcliffe zasáhl a dodal, ?e je to poprvé, kdy mají právo hlasovat i nebiskupové.

Na otázku o d?le?itosti lé?ení ran lidstva Radcliffe odpověděl, ?e je t?eba oslovit lidi, kte?í jsou zranění, a postarat se o ně. A zmínil zku?enost ú?astníka synody Lucy Casariniho, který se podílí na záchraně migrant? na mo?i. 'Pé?e o bli?ního nám umo?ňuje lé?it rány druhých, stejně jako je velmi d?le?ité naslouchat hlasu zraněných lidí, co? nám umo?ňuje pomáhat jim v jejich uzdravování,' uzav?el.

Pokud jde o mo?nou p?ímou souvislost mezi úvahami synody a komuniké týkajícím se otce Rupnika - s pape?ovým rozhodnutím zru?it proml?ecí lh?tu, aby mohl proběhnout soudní proces - prefekt Ruffini ?ekl: Nemyslím si, ?e existuje souvislost s tím, co synoda opakovaně ?ekla, a s tím, co církev ji? léta dělá, aby se vypo?ádala s metlou zneu?ívání a nastoupila cestu pokání, která neza?ala dnes, a pracovala na nových normách, které byly schváleny. Synoda se v?ak nezabývá jednotlivými p?ípady, dodal Ruffini a p?ipomněl, jak d?le?itá je práce pape?e Franti?ka v boji proti zneu?ívání.