Synodní brífink 21. ?íjna: Německá synodální cesta a dal?í témata
Vatican News
V sobotu ve?er ve 21 hodin na Svatopetrském náměstí proběhla modlitba r??ence se "zvlá?tním úmyslem za mír". V aule byla vyhlá?ena zejména výzva "pomoci mladým lidem na Blízkém východě, který krvácí, aby neztráceli naději a neměli jako jedinou vyhlídku do budoucna bolest nebo odchod ze své země"; proto je nutno "dát těmto mladým lidem jako církev a pastý?i nástroje k dosa?ení míru".
Uvedl to Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda Komise pro informace, na sobotním brífinku s noviná?i, který za?al ve 14.20 v Tiskovém st?edisku Svatého stolce a který uvedla zástupkyně ?editele Cristiane Murrayová. Patnáctá generální kongregace, která se konala v pátek odpoledne, se vyzna?ovala "některými velmi silnými, vá?nivými a hlubokými svědectvími z míst války nebo utrpení, jako je Blízký východ, Ukrajina, Amazonie a dal?í". Těmto "hlas?m", ?ekl Ruffini, celé shromá?dění (p?ítomno bylo 329 osob) bratrsky zatleskalo. V sobotu ráno byly generálnímu sekretariátu doru?eny zprávy 35 men?ích kruh? - na závěr dvanáctého zasedání - týkající se oddílu B3 Instrumentum laboris. Práce se zú?astnilo celkem 310 osob a soubě?ně se konalo zasedání k p?ípravě souhrnného dokumentu. V pondělí 23. ?íjna v 8.45 se ú?astníci synody sejdou v bazilice svatého Petra k eucharistické slavnosti u oltá?e katedry, které bude p?edsedat kardinál Charles Maung Bo, arcibiskup z Rangúnu v Myanmaru.
Ruffini: jednota s pape?em
V promluvách v aule se podle prefekta ?e?ila zejména "otázka rozli?ování rozhodovacích vztah? mezi autoritou a spoluodpovědností". Bylo konstatováno, ?e synodalita "neodstraňuje autoritu, ale dává ji do souvislostí", a p?ipomenuto, ?e "autorita je pot?ebná" a "?lověk se nesmí bát usilovat o konfrontaci nebo být názorově odli?ný". Vp?ed s dialogem, zaznělo p?i jednání, p?i?em? je t?eba spoléhat na "Ducha svatého, který proměňuje místa boje v místa p?echodu".
Prioritou je vzájemné naslouchání v?em, zaznělo dále. Naslouchání v?em, tedy "po?ínaje těmi, kte?í mají pocit, ?e nemohou být v církvi p?ijati, nebo kterým bylo ?e?eno, ?e do církve nepat?í", jako jsou nap?íklad "migranti, kte?í pat?í k jiným nábo?enstvím", chudí, diskriminovaní, lidé s posti?ením - kte?í mohou u?it komunikovat - nebo p?vodní obyvatelé. Zejména v souvislosti s LGBTQ lidmi prefekt uvedl, ?e v aule byla p?ipomenuta povinnost p?ijímat je a "odmítat jakýkoli druh násilí v??i nim". Dal?ím d?le?itým bodem, kterému se v promluvách věnoval, bylo "spole?enství s pape?em": ti, kdo nejsou v zásadním spole?enství s Petrem, jak bylo ?e?eno, "zraňují Kristovo tělo, kterým je církev". A spole?enství, uzav?el prefekt, je tím nejlep?ím poselstvím, které lze p?edat ve světě zmítaném polarizací, xenofobií a válkou.
Piresová: role ?en a klerikalizmus
Sheila Piresová, tajemnice Komise pro informace, v dal?ím pokra?ování brífinku zd?raznila, ?e mezi tématy, kterými se zabývali na synodě, byla i role ?en a zasvěcených osob, p?i?em? zvlá?tní pozornost byla věnována tomu, aby jejich hlas byl sly?et p?i rozhodování.
Klerikalizmus, vysvětlila Piresová, byl opět v centru úvah s doporu?ením pokra?ující formace, která by se zabývala také otázkou zneu?ívání. Byla zd?razněna pot?eba odpovídající struktury zabraňující zneu?ívání. A poděkování bylo vyjád?eno právě pape?i za zavedení nových struktur pro ?e?ení tragédie zneu?ívání. Bylo ?e?eno, ?e je d?le?ité na v?ech úrovních podporovat iniciativy na ochranu v?ech lidí, dospělých i dětí.
Dal?ím tématem, které bylo v projevech opět navr?eno, bylo poslání v digitálním věku, které v?bec nem??e mít jen virtuální rozměr, proto?e jde o skute?ný ?ivot lidí. Kromě toho, uzav?ela tajemnice Komise pro informace, bylo spole?ným bodem promluv potvrzení poslání církve ve slu?bě chudým s vědomím, ?e Hospodin nás bude soudit podle toho, jak jsme milovali ty nejmen?í, a ne podle toho, jaké jsme nashromá?dili znalosti.
Kardinál Barreto Jimeno: spoluodpovědnost
Peruánský jezuita kardinál Pedro Ricardo Barreto Jimeno, arcibiskup z Huancayo a p?edseda Církevní konference pro Amazonii, na úvod p?ipomněl, ?e synoda "se p?ipravovala dva roky, nejprve ve farnostech a poté v diecézích, pak na národní úrovni a poté na úrovni kontinentu. Nic nevymý?líme," ?ekl, "ale shroma??ujeme to, co Duch svatý církvi ?ekl. A my biskupové, jako zodpovědní za ur?ité území a zároveň spoluzodpovědní s pape?em Franti?kem za celou univerzální církev, se ú?astníme jako zástupci vět?iny biskup?; skute?ně pro?íváme synodu biskup?. Ale jsou zde také ?eholnice, ?eholníci, laici a kně?í".
Barreto si tedy pochvaloval p?íle?itost "shromá?dit zku?enosti, ale také malým zp?sobem pro?ít zku?enost univerzální církve: rozmanitost ras, kultur, jazyk?, ale v?ichni sjednoceni v jednom Duchu, v tomto Duchu, který má za sv?j zdroj Nejsvětěj?í Trojici". B?h je spole?enství, poslání a ú?ast: proto nám tato synodální zku?enost otevírá horizont rozmanitosti v Bo?í jednotě". A na základě své osobní zku?enosti 52 let kně?ství a 23 let biskupství optimisticky uzav?el, ?e "církev se uprost?ed tě?kostí, které pro?ívá, jak vnit?ních, tak vněj?ích, dává do pohybu, do pohybu, aby slou?ila jen Kristu a lidstvu".
Biskup Overbeck: německá synodání cesta
Biskup Franz-Josef Overbeck, biskup Essenu a vojenský ordiná? pro Německo, hovo?il o zku?enostech ze synodální cesty katolické církve v Německu, která za?ala v roce 2018 a skon?ila loni. "D?vodem, pro? jsme se vydali na tuto cestu," ?ekl, "byl velký po?et p?ípad? zneu?ívání zji?těných v zemi. Spolupracovali jsme na ní s Úst?edním výborem německých katolík?, který sdru?uje zastoupení r?zných profesních skupin v církvi. Tato "cesta pokání a obnovy", ?ekl prelát, s sebou nese pot?ebu "sebekriticky zkoumat ?innost církve, p?ilo?it prst na bolavé místo a ptát se, jaké změny jsou naléhavě nutné k obnově církevního ?ivota".
Je tedy zapot?ebí "vrátit se na místa teologického poznání, po?ínaje svědectvím Bible a katolické tradice, p?es objevy vědecké teologie a? k ví?e vě?ících a znamením doby, která je t?eba vykládat ve světle evangelia", aby se k?es?anské hlásání stalo věrohodným. "Pokud si teologie, magisterium nebo tradice a znamení doby," ?ekl, "bezprost?edně a nesmi?itelně odporují, pak to nikoho nep?esvěd?í, a to ani katolíky, kterých je v Německu jen 30 procent, oproti dal?ím 30 procent?m protestant? a 40 procent?m nevě?ících." K úvahám byly vybrány ?ty?i oblasti: pravomoci, kně?ství, role ?en, sexuální morálka. Ve Frankfurtu se konalo pět velkých konferencí, které se těmito tématy zabývaly a p?edlo?ily seznam věcí k ?e?ení. Výsledky jsou obsa?eny v ?adě list?, které vydala Německá biskupská konference. "Tímto zp?sobem jsme zvolili formu práce, která pro nás byla novým zp?sobem spole?ného bytí, témě? jakousi synodalitou pro?ívanou na úrovni německé církve," poznamenal a vysvětlil, ?e v ?ádném p?ípadě "nejde o kanonicky závazná synodální rozhodnutí", i kdy? pro jejich vět?í váhu bylo rozhodnuto p?ijmout pouze ta, pro která hlasovaly alespoň dvě t?etiny biskup?: za více ne? t?i roky bylo takto schváleno 15 rozhodnutí.
"Tato cesta," dodal, "byla v?dy dobou u?ení a praktikování synodality; ne v?dy se v?e da?ilo", ale nakonec byl p?ijat závazek "rozvíjet koncepci církevního shromá?dění, které navazuje na práci synodálních shromá?dění". Nakonec prelát - který je zároveň p?edsedou organizace Adveniat - zd?raznil hodnotu zku?eností Církevní konference Amazonie, kde biskupové, ?eholní kně?í a laici spole?ně pracují na otázkách ochrany stvo?ení a místních obyvatel. Zásadní z?stává, uzav?el, "v?dy stavět Je?í?e do st?edu víry, ani? bychom lpěli na zvycích a tradicionalismech, které p?i kritickém pohledu nemají v hierarchii pravdy ?ádnou prioritu".
Biskup Eychenne: ve "francouzské Amazonii"
Mons. Jean-Marc Eychenne, biskup z francouzského Grenoblu-Vienne, za?al sv?j projev vyprávěním o své zku?enosti ji?ně od Toulouse, v okrajové realitě nazývané "francouzská Amazonie", jako "oblasti poznamenané roz?í?enou chudobou, která v?ak p?eje duchovnímu hledání Krista a evangelia". Odtud, z oblasti se 150 000 obyvateli," pokra?oval, "jsem se p?esunul do své sou?asné diecéze, která má jeden milion obyvatel, s odli?nou ekonomickou a sociální situací, ale také s mnoha podobnostmi, proto?e výzvy jsou stejné. Hlavní z nich, zd?raznil biskup, je spoluzodpovědnost. V tomto ohledu "synoda o synodalitě znamená spole?ně p?emý?let a hledat, jak m??e církev tento koncept p?ijmout za sv?j" a p?ejít "od církve několika málo spoluodpovědných lidí k církvi, kde jsou v?ichni spoluodpovědní za hlásání Krista a evangelia, k církvi, která je skute?ně tělem Kristovým, kde ka?dý vyjad?uje sv?j názor pro kone?né rozhodnutí, které se týká v?ech."
Biskup Eychenne pak hovo?il o své zku?enosti z vězeňského světa: "S vězni se setkáváme, ?teme Bo?í slovo a ka?dý se vyjad?uje k textu evangelia. Mnozí z nich jsou negramotní nebo velmi marginalizovaní, ale m??e se stát, ?e právě od těchto lidí zazní k p?e?tenému úryvku to nejosvíceněj?í slovo". Spoluodpovědnost, poznamenal biskup, znamená pro?ívat "skute?nou synodální zku?enost". Jako je ta, vysvětlil, "kterou uvádíme do praxe, kdy? do na?í diecéze p?ijde nový fará?: p?i té p?íle?itosti provádíme ob?ad mytí nohou, abychom zd?raznili, ?e je slu?ebníkem". V komunitě, zd?raznil, ve skute?nosti "nep?ikazuje 'jeden', ale 'my' slo?ené z mladých lidí, star?ích lidí, posti?ených, abychom symbolicky ?ekli, ?e existuje spole?ná odpovědnost". Navíc "do na?ich malých diecézních tým?," uzav?el prelát, "jsme za?adili také p?ítomnost ?en prost?ednictvím ?eny, která zastává ú?ad generální viká?ky a podporuje preláty v rozhodnutích, která se týkají komunity".
Sestra Nirmalini: synodální cesta je nep?etr?itý proces, který bude pokra?ovat
Poté se ujala slova sestra Maria Nirmalini z Indie, generální p?edstavená sester Apo?tolského karmelu a p?edsedkyně Konference ?eholnic v Indii, největ?í skupiny katolických ?eholnic na světě, která sdru?uje více ne? 130 000 ?eholnic. ?eholnice, která se podílí na práci Mezinárodní unie vy??ích p?edstavených, zd?raznila blízkost v modlitbě svých zasvěcených krajan?, kte?í ji doprovázejí na této "krásné zku?enosti a ú?asné cestě", jí? je synoda, na ní? "ka?dý z ú?astník?, i kdy? se navzájem neznají a navzdory rozdílným kulturám a zázemím, sdílí v naprosté svobodě s kardinály, biskupy, teology, mladými ?eholníky a ?eholnicemi, laiky, s prostým ?lověkem, jako jsem já, své zku?enosti a my?lenky, ani? by se báli nebo vyvíjeli nátlak". A? se tedy vrátí do Indie, ?ekla sestra Nirmalini, p?iveze si s sebou "něco, co neskon?ilo v ?ímě: synodální cesta je nep?etr?itý proces, který bude pokra?ovat" a "bude zahrnovat v?echny ?leny komunit". ?ádová sestra pak upozornila na d?le?itost ka?dého okam?iku sdílení, modlitby za mír, za migranty a uprchlíky. "Bez ohledu na ná? p?vod jsme v?ichni ?leny Bo?í rodiny," uzav?ela.
Dikákonát ?en, ?enatí kně?í
V odpovědi na otázku týkající se problematiky ?enského diakonátu a mo?nosti, aby ?enatí jáhni měli "kně?skou" roli, kardinál Barretto Jimeno p?ipomněl, ?e tato synoda je výsledkem zku?eností, které vyvrcholily na shromá?dění o Amazonii, oblasti o rozloze 7 500 km2 s 33 miliony obyvatel, z nich? 3 miliony jsou p?vodní obyvatelé, zahrnující devět zemí. Jedním z d?le?itých aspekt? bylo vytvo?ení Církevní konference Amazonie (Ceama), která zahrnuje v?echny pok?těné: proto, dodal, je t?eba na tuto zku?enost, která je tu poprvé v dějinách církve, navázat.
Opakoval to i essenský biskup monsignor Overbeck, který p?ipomněl, ?e v?echny otázky německého synodního procesu, v?etně problému zneu?ívání, vyvstaly v kontextu dne?ní postsekulární země, v ní? lidé ji? nemají p?edstavu o tom, kdo je Je?í? Kristus, a v ka?dodenním ?ivotě se na nábo?enství neodkazuje. Dodal, ?e v Německu tvo?í polovinu protestantských pastor? ?eny. Stálý diakonát existuje od roku 1968. A v Německu, poznamenal, se kladou otázky, jaký bude úkol ?en v diakonátu a jejich p?ítomnost v budoucnu. Stálý diakonát je podle něj d?le?itý a je povoláním, nikoliv jen právem.
Esenský biskup byl také dotázán, jaký vliv měla cesta německé synody na sou?asnou synodu a jaký vliv bude mít v Německu. Dojem, ?ekl monsignor Overbeck, je takový, ?e v?e, co se na synodní cestě církve v Německu událo, mělo vliv ve spole?nosti. V této souvislosti poznamenal, ?e je t?eba se zamyslet nad inkulturací a rolí teologie tvá?í v tvá? otázkám, které vyvstávají. Pokud jde o mo?nost svěcení ?enatých mu??, vysvětlil biskup z Essenu, ?e ji? mnoho let se dělá jeden krok za druhým: nezbývají témě? ?ádní seminaristé a otázka nezní jen, jak zachránit svátostný ?ivot církve, ale jak jej ?ít.
