杏MAP导航

V záhlaví ?lánku m??ete shlédnout celou tiskovou konferenci v p?vodním znění, m??ete ji také shlédnout, jako je to s ka?dou tiskovou konferencí během synody, se simultánním p?ekladem do několika dal?ích jazyk?:

Salvatore Cernuzio - Vatican News 

?esté zasedání generálního shromá?dění synody, která probíhá ve Vatikánu, zahájil kardinál Arthur Roche meditací, která v souvislosti s násilím v těchto hodinách v Gaze a Izraeli evokovala "nebezpe?í krvavé války". O práci synody v pondělí a úterý, zamě?ené na témata jako konflikty ve světě, chudoba, zneu?ívání, sexuální identita, referovali ve st?edu na brífinku ve vatikánské tiskové kancelá?i p?edseda Komise pro informace Paolo Ruffini a tajemnice Sheila Piresová, kte?í denně informovali o pr?běhu práce od v?erej?ího odpoledne do dne?ního rána.

Hosty byli kardinál Gérald Cyprien Lacroix, arcibiskup z Québecu (Kanada), který informoval o své zku?enosti s "obohacením" z těchto dn? v Aule Pavla VI; Grace Wrakia, svědkyně synodního procesu v Oceánii, která nechala zaznít hlas "malých" komunit z Papuy-Nové Guineje; Luca Casarini, aktivista a zakladatel nevládní organizace "Mediterranea Saving Humans", která se zrodila v roce 2018 z "rozho??ení" kv?li tisíc?m úmrtí ve St?edozemním mo?i a dnes se věnuje záchraně ?ivot? na mo?i. Casarini, zvlá?tní pozvaný host synody, se podělil o silné svědectví o této práci vykonávané v Mare Nostrum: "setkání" dvou chudob, jak ?ekl, materiální chudoby těch, kte?í jsou nuceni opustit "jediné bohatství, které mají", vlastní zemi, a duchovní chudoby Západu, který jako by ztratil schopnost truchlit a zavrhnout tuto "hr?zu".

Malý "men?í kruh" v Santa Martě

Jako první se ujal slova Ruffini, který informoval o "malém 'men?ím krou?ku'" z?ízeném v úterý v Casa Santa Marta, kam byli někte?í ?ím?tí chudí pozváni na oběd s pape?em a kardinálem almu?níkem Konradem Krajewským. I oni byli dotázáni, "co o?ekávají od církve", a "jejich odpově?," ?ekl Ruffini, referující o pr?běhu generální kongregace, "zněla: 'Lásku. Pouze lásku".

V návaznosti na koncil

339 ?len? bylo p?ítomných na úterní kongregaci, 345 ve st?edu dopoledne, modlili se Anděl Páně pod vedením kardinála Mattea Zuppiho, p?edsedy Italské biskupské konference (který slavil v?era narozeniny), který prosil o p?ímluvu svatého Jana XXIII, jeho? památka p?ipadá na 11. ?íjna, co? je také výro?í zahájení II. vatikánského koncilu. Historický okam?ik pro univerzální církev evokoval ve svém projevu kardinál Lacroix: "To, co pro?íváme, je kontinuitou toho v?eho," ?ekl kanadský kardinál. Jan XXIII. byl "prorocký", ?ekl: star?í, nemocný Roncalli byl "inspirován" Duchem svatým o pot?ebě "pro?ít ekumenický koncil", jeho? konce se u? mimochodem ani nedo?kal.

Lacroix p?e?etl úvodní promluvu Jana XXIII. ke koncilu, která je v této synodální době, kterou církev ?ije od ?íjna 2021, mimo?ádně aktuální. "Metodika, kterou pou?íváme, je zamě?ena na naslouchání Hospodinu, jeho slovu, jeho p?ítomnosti v ka?dém pok?těném, a to nám umo?ňuje být otev?eni druhým. Nasloucháním Bo?ímu slovu, na?im brat?ím a sestrám "m??eme nacházet nuance, měnit to, co si myslíme, a tak vidíme, ?e B?h p?sobí ve v?ech lidech," ?ekl québecký arcibiskup a prozradil, ?e pro?ívání toho v?eho na osobní úrovni "mě vede k tomu, abych se p?izp?sobil, abych se zdokonalil, abych trochu změnil své my?lení". V ka?dém p?ípadě od synody, dodal, "ne?ekejme doktrinální změny, nýbr? u?me se postupovat spole?ně".

Hlas "malých" ostrov? Oceánie

Na druhou stranu my?lenkou samotné synody o synodalitě "je nechat se svobodně vyzvat tím, co se objevuje v ostatních intervencích". A také dát hlas těm, kte?í dosud z?stávali v pozadí. Grace Wrackia v této souvislosti vyjád?ila vdě?nost pape?i za to, ?e na synodu pozval zástupce ?alamounových ostrov? a Papuy-Nové Guineje. "Tolik let," ?ekla ve svém zaníceném projevu, "jsme naslouchali a nyní bychom rádi promluvili a rádi bychom, abyste nám naslouchali vy, proto?e máme světu co dát. Je to ná? zp?sob ?ivota, ?ivot ve spole?enství, spole?ný ?ivot a budování vztah?".

D?razné výzvy k míru

Prefekt Ruffini p?i vý?tu témat, kterými se zabývaly kruhy a kongregace, vysvětlil, ?e ?etná vystoupení se dotýkala tématu míru a lidí trpících válkou: "Zmiňovalo se, jak mohou být k?es?ané znamením míru a smí?ení ve světě znetvo?eném válkami a násilím." Zazněly "silné prosby" za země su?ované konflikty a za "trpící v některých východních církvích".

Pokorná církev pro chudé

Dal?ím tématem, které se objevilo, ?ekla Sheila Piresová, byla "pot?eba církve nakloněné chudým, pokorné, putující, krá?ející s chudými". Chudí lidé "mají mnoho tvá?í": vylou?ení, migranti, oběti klimatických změn, a dokonce i ?eny a ?ádové sestry, které jsou v některých ?ástech světa pova?ovány za "ob?any druhé kategorie". ""Bylo ?e?eno, ?e by měly být chráněny p?ed zneu?íváním," vysvětlila Piresová.

Úvahy o zneu?ívání a sexuální identitě

Zneu?ívání bylo dal?ím úst?edním tématem úvah: "Hovo?ilo se o tom, ?e na?e d?věryhodnost je zpochybňována skandály, jako je sexuální zneu?ívání, a ?e je t?eba vymýtit ve?keré sexuální, mocenské a duchovní zneu?ívání a udělat v?e, pokra?ovat ve v?em, abychom byli obětem nablízku," ?ekl Ruffini.

Ve skupinách a projevech se pak ?e?ila otázka sexuální identity. Bylo ?e?eno, ?e je t?eba ji ?e?it "s odpovědností a porozuměním a z?stat p?itom věrni evangeliu a u?ení církve," vysvětlil prefekt pro komunikaci. Někte?í vyzvali k "vět?ímu rozli?ování o u?ení církve o sexualitě", pro jiné v?ak "není t?eba dal?ího rozli?ování". Podnícen dotazy noviná?? dále vysvětlil, ?e "ne?lo o nic, co by se dalo zarámovat do stereotypu polarizace. Je to zku?enost sdílení".

Otázky, které si ú?astníci synody kladli, zněly: "Jak ztělesnit pastora?ní pé?i týkající se lásky mezi homosexuálními páry, mezi rozvedenými, a p?itom z?stat věrni u?ení církve". "Víceméně v?ichni, kdo se k těmto otázkám vyjad?ovali, ?ekli, ?e musíme odmítnout v?echny formy homofobie," poznamenal Paolo Ruffini a vysvětlil, ?e několik ?len? uvedlo, "?e mnoho obtí?í vyplývá z neznalosti reality a osobní cesty jednotlivc?". 

Otázka migrant?

Pokud jde o otázku migrant?, někte?í biskupové - jak bylo na brífinku vysvětleno - "po?ádali o pomoc jiné biskupské konference", které jsou na tom z hlediska integrace a p?ijímání lépe. Jednalo by se o zp?sob, "jakým by bylo mo?né tě?it" z rozvinutých dovedností, aby se p?ijímaní lidé mohli za?lenit do spole?nosti. Rovně? byla zopakována "pot?eba, aby migranti a uprchlíci respektovali zákony v zemích, kde se nacházejí".

Svědectví Lucy Casariniho

Co se tý?e tématu migrace, svědectví Lucy Casariniho dojalo vět?inu p?ítomných na brífinku ve vatikánské tiskové kancelá?i. Na úvod se ozna?il za "privilegovaného ?lověka", proto?e "ve světě, kde se závodí, kdo zabije více lidí, ve světě ovládaném nenávistí, p?ijít na pomoc ?ivotu, obejmout bratry a sestry uprost?ed mo?e, je nekone?ný dar, který změní vá? ?ivot". Změnil i ten m?j...

Aktivista se také zamý?lel nad otázkou chudoby: "My uprost?ed mo?e potkáváme tyto bratry a sestry a v tu chvíli potkáváte dvě chudoby. Na jedné straně je tu ekonomická a sociální bída, která nutí lidi "opustit svou zemi, svou rodinu, svou pamě?", své jediné bohatství; na druhé straně pusto?ivá chudoba ?ásti světa, která dnes pova?uje "hr?zu za normální". "U? nejsme schopni plakat pro dítě, které umírá," ?ekl Casarini. "Tyto dvě bídy si navzájem pomáhají a vytvá?ejí prostor pro něco, co bychom dnes ve světě nenávisti měli zoufale hledat, pro lásku. Tak jsem se setkal s Je?í?em a s Bohem".

Zvlá?tní host s grácií a ironií odpovídal na otázky těch, kte?í se ho ptali, zda se na takové události, jako je synoda, p?eru?ované r?znými rituály a duchovními momenty, necítí "nepat?i?ně". "V?dycky se cítím nemístně a nepat?i?ně v ka?dém kontextu," usmál se, "opravdu pova?uji v?echny p?ítomné na synodě za své bratry a sestry, u?ím se proměňovat nelibost a odpor ve zbo?nost." Tajemství, kterému "se sna?ím nau?it, je v?ít se do situace druhého ?lověka. Nemáme o?ekávat, ?e v?echno vy?e?íme sami, ale ?e je to Duch svatý, kdo jedná. Tak?e se pak mohou dít ?ílené věci... jako t?eba to, ?e jsem na synodě".

Zakladatel organizace Mediterranea byl také dotázán na své "pokání" za své ?iny během zasedání G8 v Janově v roce 2001 a obvinění z napomáhání nelegální imigraci. "Kv?li Janovu jsem podstoupil osmiletý soudní proces a byl jsem zpro?těn obvinění ve v?ech t?ech stupních," odpověděl Casarini, zatímco dal?í obvinění "jsem nedokázal pochopit". 'Pro mě není ?ádný ?lověk ilegální.... Pochopil jsem, ?e jsem byl vy?et?ován, proto?e jsem zachránil 38 lidí za 38 dní na mo?i. Největ?í bezmoc, jakou kdy Evropa poznala. Mezi těmito lidmi byla dívka, kterou p?ed vyplutím na mo?e znásilnilo pět libyjských strá?c?, 38 dní neměla ani léka?e. Dopustil jsem se trestného ?inu? Zatkněte mě, jsem rád, ?e jsem to udělal".