杏MAP导航

Tiziana Campisi - Vatican News 

?estnácté ?ádné generální shromá?dění biskupské synody na závěr své práce vypracuje dopis s poselstvím pro celý Bo?í lid. Na st?ede?ním odpoledním brífinku v Tiskovém st?edisku Svatého stolce to ?ekl Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda informa?ní komise, a up?esnil, ?e komise pro souhrnný dokument promyslela text, který by v?em, "co největ?ímu po?tu lidí, a zvlá?tě těm, kte?í je?tě nebyli osloveni nebo zapojeni do synodálního procesu", sdělil zku?enosti, které ?lenové synody pro?ili. Ruffini vysvětlil, ?e sekretariát synody po dohodě s pape?em p?edlo?il návrh k hlasování shromá?dění, které jej schválilo velkou vět?inou (z 346 hlasujících bylo 335 pro a 11 proti). Brífinku se zú?astnili kardinál Leonardo Ulrich Steiner, arcibiskup z Manausu, Mons. Zbig?ev Stankevi?s, arcibiskup z Rigy, generální sekretá? Biskupské konference Loty?ska, Mons. Pablo Virgilio David, biskup z Kalookanu a p?edseda Biskupské konference Filipín, a Wyatt Olivas ze Spojených stát?, nejmlad?í ú?astník synodního procesu. Devatenáctiletý Wyatt studuje na Wyomingské univerzitě v Laramie, ú?astnil se jako misioná? katolického mláde?nického programu Totus Tuus a p?sobí jako katecheta ve své domovské diecézi Cheyenne. Své nad?ení ze zá?itk? na synodě vyjád?il p?ed zástupci r?zných médií.

Souhrnný dokument

Pokud jde o souhrnný dokument, prefekt Dikasteria pro komunikaci opět informoval, ?e probíhá generální kongregace, která zahájila diskusi o ?tvrtém modulu Instrumentum laboris na téma "Participace, odpovědnost a autorita. Jaké procesy, struktury a instituce v misijní synodální církvi?". Hlavní zpravodaj kardinál Jean-Claude Hollerich oznámil, ?e pově?ená komise rozhodla, ?e text bude relativně krátký a bude slou?it pokra?ujícímu procesu. P?jde o p?echodný text vycházející ze zku?eností shromá?dění, který bude obsahovat body, v nich? panuje shoda, i ty, v nich? shoda chybí, a také otev?ené otázky, které bude t?eba d?kladně prozkoumat z kanonického, teologického a pastora?ního hlediska a ově?it je spole?ně s Bo?ím lidem. Bude mít jednoduchý styl, nebude to závěre?ný dokument, ani Instrumentum laboris p?í?tího shromá?dění, up?esnil kardinál, bude slou?it pouze jako doprovodný dokument dal?ích fází synody o synodalitě.

Modlitba za migranty s pape?em na Svatopetrském náměstí

Noviná??m tajemnice informa?ní komise Sheila Piresová sdělila, ?e st?ede?ní dopolední jednání bylo zahájeno vzpomínkou na Mons. Roberta Patricka Camilleriho Azzopardiho, biskupa z Comayaguy a p?edsedu honduraské biskupské konference, který v úterý zem?el, a ?e ve ?tvrtek odpoledne, na konci odpoledního zasedání, jsou ú?astníci synody vyzváni, aby se shromá?dili na Svatopetrském náměstí ke spole?né modlitbě za migranty a uprchlíky, která bude p?ená?ena ?ivě a které se zú?astní i pape?. Ve st?edu dopoledne také informoval zvlá?tní host Luca Casarini o záchraně 116 migrant? z r?zných afrických zemí ve St?edozemním mo?i, kte?í se plavili na dvou ?lunech.

Synodalita v Amazonii

Kardinál Steiner hovo?il o dlouholeté zku?enosti se synodalitou v amazonské církvi, která se v?dy sna?ila zapojit do evangelizace v?echny slu?by a povolání. Kardinál poukázal na to, ?e na diecézních shromá?děních a vět?ích shromá?děních v celém regionu se podílejí laici a ?e na posledních setkáních byl v?dy p?ítomen zástupce nebo zástupkyně domorodých obyvatel. "Stále více usilujeme o tuto p?ítomnost, abychom mohli naslouchat a lépe vykonávat své poslání," poznamenal a dodal, ?e synoda je proces a ?e se hledají ?e?ení, ale "cvi?íme se v synodalitě, v této synodě", ?e "ka?dý má mo?nost mluvit, vyjád?it se, ?íci své my?lenky, v?dy pro dobro církve, v?dy s ohledem na poslání církve", to je na hlásání evangelia. "Pro nás, kte?í pocházíme z Amazonie, je to dal?í pobídka k tomu, abychom pokra?ovali v této cestě snahy naslouchat v?em a zapojit v?echny do procesu evangelizace," uzav?el kardinál Steiner. V odpovědi na otázku jednoho z noviná?? kardinál zd?raznil, ?e naslouchání pomáhá porozumět komunitám a jejich pot?ebám, pomáhá být církví samaritánskou, p?ítomnou, milosrdnou. Domorodých obyvatel je 70 000, naslouchání r?zným komunitám je d?le?ité, proto?e "nám ?íkají, jak chtějí celebrovat", pokra?oval kardinál Steiner, pomáhají zohlednit lidovou zbo?nost, zkrátka být evangelizující církví.

Zku?enosti ze synody v Loty?sku

O reakci katolík? v Loty?sku (20 % z asi dvoumilionové populace) na pozvání k ú?asti na synodním procesu hovo?il Mons. Zbig?ev Stankevi?s, arcibiskup ri?ský, generální sekretá? Loty?ské biskupské konference. "Byly tam nejednozna?né pocity." Někte?í, kte?í sly?eli o synodálních cestách v Německu, měli odmítavý postoj, jiní uva?ovali o ně?em formálním, ale pak se v?ichni pustili do práce. Vyvstala pot?eba naslouchat v?em, nejen katolík?m, ale i ostatním k?es?an?m, zástupc?m jiných nábo?enství, lidem na okraji spole?nosti a také nevě?ícím. A pak se pokusit rozpoznat, co chce Duch svatý ?íci dne?ní církvi, a probudit v ka?dém pok?těném ?lověku smysl pro spoluzodpovědnost za evangeliza?ní poslání církve. "A tady je velká výzva p?edev?ím formace biskup?, kně?í," ?ekl prelát, "proto?e jejich hlavním úkolem je dívat se na vě?ící a rozpoznávat jejich dary, jejich charismata. Ri?ský arcibiskup hovo?il i o ?enách v církvi: "neměly by konkurovat mu??m, ale d?le?itá je komplementarita." Ano, dát jim v církvi více prostoru, ale nesahat na to, co je v evangeliu a v tradici církve".

Filipínská diaspora

Pokud jde o realitu Filipínc?, monsignor Pablo Virgilio David, biskup z Kalookanu, ?ekl, ?e jich ?ijí miliony roztrou?ených po celém světě, tvo?í 10-15 % Filipínc? v?bec, tedy to, ?emu se ?íká "filipínská diaspora". Pape? Franti?ek je ?ertem nazývá "pa?eráky víry", svě?il se biskup. Jsou to migranti, dělníci, "prakticky zdráhají se misioná?i", proto?e k tomu nebyli vy?koleni, ale sna?í se ?ít svou víru. Duchovní zpochybňují jejich formaci s ohledem na to, ?e k misii je povolána celá církev. Mons. David zd?raznil, ?e tato synoda trvá právě na rovnosti v d?stojnosti. "Nezále?í na tom, jestli je někdo kardinál, arcibiskup nebo kdokoli jiný, proto?e v zásadě jsme spole?enství u?edník?, kte?í jsou si rovni ve k?tu," ?ekl. Pokud jde o výzvy, kterým filipínská církev ?elí, na dotaz noviná?e, který se ho ptal na priority, prelát poznamenal, ?e je t?eba doprovázet ty, kte?í ?ijí v zahrani?í, "proto?e se stávají náhodnými misioná?i", kdy? svěd?í o své ví?e v zemích, kde p?sobí.

P?ijímání homosexuál?

Na dotazy noviná?? ohledně postoje církve tvá?í v tvá? lgbtq+ lidem ?i osobám ?ijícím ve stejnopohlavních vztazích kardinál Steiner odpověděl, ?e toto téma se objevilo během reflexí a také v době prezentací skupin, ale ?e toto zasedání synody nevede k závěr?m, ty budou podle pape?ova p?ání a? na p?í?tím zasedání, tedy p?í?tí rok. K tématu homosexuálních osob monsignor Stankevi?s p?ipomněl Franti?kovu výzvu z Lisabonu, aby byli p?ijímáni "todos, todos", "v?ichni, v?ichni", a dodal, ?e i homosexuální osoby by měly být p?ijímány "s láskou, bez odsuzování", měla by být respektována jejich lidská d?stojnost, jak u?í Katechismus katolické církve, nikoliv nespravedlivě diskriminovat, a poukázal na to, ?e homosexuální páry jsou povolány ?ít v cudnosti, proto?e jakýkoliv sexuální vztah mimo man?elství je h?ích, a proto ?ehnat těm pár?m, které tuto zásadu nep?ijímají, je problém, proto?e by to znamenalo ?ehnat ?ivotu v h?íchu. Biskup David zase ?ekl, ?e existuje silná tendence ozna?ovat lidi z hlediska pohlaví, sexuality, politické nebo nábo?enské p?íslu?nosti, ale ?e Je?í? pohlí?í na ka?dého ?lověka jako na Bo?í dítě.