杏MAP导航

Vatican News

Během brífinku zhodnotil práci v aule Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda komise pro informace. Uvedl, ?e ve st?edu 18.10. odpoledne a ve ?tvrtek 19.10. dopoledne se konalo desáté a jedenácté zasedání men?ích kruh?, p?i?em? ?as byl věnován ?rozhovoru v Duchu. Reflexe se v tuto chvíli týká oddílu B3 Instrumentum laboris: 35 malých kruh? diskutuje o r?zných bodech v návaznosti na obecné téma: Spoluú?ast, zodpovědnost a autorita: Jaké procesy, struktury a instituce je t?eba pro misijní synodální církev?

Prefekt dále p?ipomněl v souvislosti s oznámením generálního relátora kardinál Jean-Claude Hollericha, ?e byly vytvo?eny t?i pracovní skupiny slo?ené z odborník? teolog? a kanonist?, které se ve t?ech zprávách podělí s generálními kongregacemi o své úvahy k bod?m Instrumentum laboris B 3.3 (Jaké struktury lze vytvo?it pro posílení misijní synodální církve?), B 3.4 (Jakou podobu mají mít synodální a kolegiální orgány zahrnující seskupení místních církví?) a B 3.5 (Jak lze posílit instituci synody, aby byla výrazem biskupské kolegiality v rámci plně synodální církve?).

Sheila Piresová, sekretá?e komise pro informace, informovala, ?e ve st?edu odpoledne se práce zú?astnilo 340 osob a ve ?tvrtek dopoledne 344 osob. A podělila se o to, ?e v sále se ve znamení atmosféry synodality, spole?enství a bratrství dochvilně p?ipomínají narozeniny a výro?í.

Kardinál Czerny: Synoda jako symbolická cesta s nejzranitelněj?ími lidmi na Zemi

Kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro slu?bu integrálnímu lidskému rozvoji, ve svém projevu v angli?tině poukázal na modlitbu za migranty p?ed souso?ím ?Netu?ení andělé. Jak vysvětlil, synodální shromá?dění, které se u?í, jak spole?ně krá?et jako církev, bude mít p?íle?itost symbolicky zviditelnit tuto cestu, kterou spole?ně vykonali někte?í z nejzranitelněj?ích lidí na Zemi, zejména ti, kte?í prchají nebo jsou nuceni opustit svou vlast, tedy ti, které nazýváme migranty a uprchlíky. Jak dále poznamenal kard. Czerny, harmonie a dobrá v?le a hluboká výměna zku?eností na synodě dramaticky zd?razňují úzkost, nedostatek bezpe?í, zranitelnost a marginalizaci migrant? a uprchlík? a stra?né ml?ení spole?nosti, která je odmítá.

Biskup Flores: Na synodu z pohrani?ní diecéze

Biskup Daniel Ernest Flores, delegovaný p?edseda shromá?dění a ?len p?ípravné komise, biskup z texaského Brownsvillu, největ?í diecéze ve Spojených státech amerických na hranici s Mexikem, na úvod p?ipomněl, ?e ka?dá místní církev na světě p?iná?í na synodu své vlastní dary a zku?enosti. P?ipomněl, ?e v jeho pohrani?ní diecézi se v posledních letech zvý?il po?et lidí z Latinské Ameriky, kte?í p?es Brownsville p?icházejí do Spojených stát? amerických. Reakce vě?ících v?ak nikdy nechyběla: ?Mnoho lidí - od restauratér? po zdravotní sestry - se p?ihlásilo k ?e?ení pomoci a podpory: nemáme velké materiální zdroje, ale víme, co je to chudoba, a jsme velkorysí, ujistil a zd?raznil, ?e stejná odezva p?i?la také od muslim?, ?id? a p?íslu?ník? jiných nábo?enství a k?es?anských denominací.

Dodal, ?e s těmi, kdo p?ekra?ují hranice, je t?eba zacházet s úctou, která nále?í jejich lidské d?stojnosti. A i kdy? diecéze nemá velké finan?ní mo?nosti, je t?eba být flexibilní a p?izp?sobovat se neustále se měnící situaci, mít na paměti zásadu respektu - zejména v??i rodinám migrant?, které ?asto procházejí stra?nými zku?enostmi - a v?dy zachovávat postoj spolupráce se sousedními diecézemi.

Maronita Alwan o dramatické situaci syrských uprchlík? v Libanonu

Otec Khalil Alwan - bývalý generální p?edstavený libanonských maronitských misioná??, generální sekretá? Rady katolických patriarch? Východu, profesor na Libanonské univerzitě v Bejrútu, který se ú?astní jako synodální svědek východních církví a generální koordinátor pro Blízký východ, pat?í mezi ty, kte?í pocházejí z kontinentálních shromá?dění, ani? by jim byl udělen biskupský munus - uvedl, ?e se ú?astnil ?ty? synod a tu sou?asnou pova?uje za odli?nou svými metodami i obsahem: ?Je to skute?ná cesta s Bohem, s církví, se v?emi skute?nostmi, které jsou zde zastoupeny. Ú?ast na ní je velkou milostí, která nám dává d?vod k naději na ??astnou budoucnost církve, prohlásil.

Maronitský duchovní pak p?e?el k hlavnímu tématu své promluvy, kdy? hovo?il o situaci syrských uprchlík? v Libanonu: ?Od roku 2011, kdy sem p?i?li, ?ijí v nelidských podmínkách, nama?káni ve velkém po?tu v táborech na hranici jejich kapacity, proto?e mezinárodní spole?enství nutí Libanon, aby je dr?el na svém území, a brání jim tak v cestě do Evropy. V těchto oblastech, dodal otec Alwan, ??ijí více ne? dva miliony lidí, p?i?em? v posledních letech bylo zaznamenáno mnoho porod?. Libanon je se svými pěti miliony obyvatel zemí s nejvy??ím procentem uprchlík? na světě. R?zná humanitární pomoc se sna?í dramatickou situaci zmírnit, ale uprchlík?m by mělo být umo?něno odejít na místo, které více respektuje lidskou d?stojnost.

Libanonci jsou trestáni za svou lidskost, poznamenal otec Alwan. V?ichni tito uprchlíci toti? zatě?ují ekonomiku státu, který nese obrovské náklady, s nimi? si mezinárodní vládní organizace nedoká?ou poradit, co? má za následek, ?e libanon?tí ob?ané jsou stále chud?í a chud?í. To v nich vyvolává velký hněv: humanitární otázku pova?ují za záminku k tomu, aby uprchlíci z?stali v Libanonu, který je nucen být zemí politického azylu. Ozývá se mnoho hlas?, uzav?el duchovní, které vyzývají Sy?any, aby ode?li do Evropy. ?elíme lidské tragédii a dnes ve?er se budeme modlit, aby se světové mocnosti zasadily o její ukon?ení a aby se Sy?ané mohli jednoho dne vrátit do své země a ke své kultu?e.

Biskup Mpako: P?ijetí, naslouchání, úcta

Mons. Dabula Anthony Mpako, arcibiskup z Pretorie, místop?edseda Jihoafrické biskupské konference, nejprve nastínil situaci migrant? a uprchlík? ve své zemi. Arcibiskup ocenil mo?nost ú?astnit se rozhovoru v Duchu jako metody synodního procesu a ?ekl, ?e díky naslouchání, respektu a p?ijetí se lidé mohou skute?ně vyjád?it a p?ijmout jeden druhého. Kdy? se zamyslím nad svou zemí, ?ekl, mohu s jistotou ?íci, ?e máme úrodnou p?du pro to, abychom tuto metodu u?inili vlastní. Ta bude slou?it k ?e?ení výzvy, abychom dokázali nabídnout místo a pastora?ní kulturu migrant?m a uprchlík?m.

?Oficiálně hostíme 2,9 milionu migrant?: ve skute?nosti jich je mnohem více a hlavní p?í?inou jejich p?ítomnosti v Jihoafrické republice je chudoba: vět?ina z nich jsou ekonomi?tí uprchlíci, vysvětlil arcibiskup z Pretorie, města, které spolu s Johannesburgem pat?í mezi nejoblíbeněj?í pro migranty mí?ící do Jihoafrické republiky.

V Pretorii, ?ekl monsignor Mpako, máme slu?bu pro pé?i o migranty a uprchlíky, sna?íme se jim pomáhat také v praktických pot?ebách, jako je poskytování jídla, oble?ení a zdravotní pé?e, a také je provázet p?i ?ádosti o získání statusu uprchlíka. Mnozí z nich pak, pokra?oval, jsou katolíci, kte?í chtějí pokra?ovat v praktikování své víry. Ve své diaspo?e se ?asto ocitají v izolaci. Sna?íme se zajistit jejich integraci do místní katolické reality, a to i zapojením kně?í ze zemí p?vodu migrant?.

Synodalita a hierarchie v církvi

V odpovědi na otázku, zda by obnova struktur na základě synodality mohla podkopat autoritu a výsady biskup? v diecézích, biskup Flores poznamenal, ?e tato otázka není nová. Výkon autority, slu?by církve, ?ekl, musí být zalo?en na obrácení srdce, proto?e to je nezbytné pro dosa?ení pozitivních cíl? jakékoli struktury. Jistě existuje mnoho názor? na podstatu věci, poznamenal s tím, ?e mu jde spí?e o to, jak se m??eme stát lidmi, kte?í se zamě?ují na slu?bu jeden druhému. To je zásadní, zd?raznil. ?lověk m??e změnit v?echno, ale pokud se tak nestane, neodpovídá na p?vodní výzvu evangelia. Obrácení srdce je skute?ně zásadní: někdo je biskup, laik, ale v?ichni jsou pok?tění.

Jeho slova zopakoval arcibiskup Mpako, který p?ipomněl, ?e je v?eobecně p?ijímáno, ?e v církvi musí koexistovat dvě struktury: synodalita a hierarchie. Není pochyb o tom, dodal, ?e by si ?lověk p?ál, aby tyto dva aspekty mohly fungovat spole?ně a aby synodalita za?ala pronikat do hierarchické struktury církve. Na druhé straně je z?ejmé, ?e v katolické církvi má synodalita jedine?ný charakter, proto?e jde o synodalitu, v jejím? st?edu stojí pape?ský stolec.

Dále byl kardinál Czerny dotázán, zda klí?ové téma udr?ení jednoty a r?znosti kontext?, kultur a tradic prost?ednictvím změny mentality a struktur je synodám spole?né. Kardinál odpověděl, ?e nejde o problém, který by vzbuzoval sebemen?í obavy: hierarchické struktury církve se nemají ?eho obávat, pokud jde o synodální proces, který za?íná nasloucháním. ?Není mo?né, aby to hierarchické povaze církve u?kodilo. Modlitba pom??e struktu?e a fungování církve prost?ednictvím Ducha svatého tím, ?e je zlep?í. A nás tě?í, ?e o těchto věcech nejen mluvíme, ale ?e tuto spiritualitu ?ijeme. Sedíme u stolu, kde si mo?ná ?íkáme, ?e je skupina beznadějná; místo toho si po dvou dnech uvědomíme, ?e i ve vztahu k velmi abstraktním otázkám panuje soudr?ná atmosféra. A to by se nemohlo stát bez Ducha.

Na otázku týkající se p?ítomnosti LGBT osob také mezi migranty jihoafrický prelát odpověděl, ?e postoj církve je jasný v tom, jak se k nim postavit: p?edev?ím projevením soucitu, ani? bychom kohokoli diskriminovali a ani? by se kdokoli cítil v církevním spole?enství jako outsider. Svatý otec to velmi krásným zp?sobem ukázal na p?íkladu, dodal, a?koli je t?eba konfrontovat tradi?ní k?es?anskou antropologii. Pro biskupa je to toti? problém, který nelze vy?e?it okam?itě, proto?e máme co do ?inění s tradicí, která existuje ji? dlouhou dobu; tak?e se dějí dvě věci sou?asně: pevně se dr?íme této tradice a zároveň hledáme zp?soby, jak těmto lidem umo?nit, aby se v církvi cítili jako doma. Mons. Flores zase uvedl, ?e ve své diecézi pova?uje za poslání charity církve p?ijímat rodiny v obtí?ných situacích, rodi?e a děti spole?ně; proto povzbuzuje dobrovolníky, aby v trpících rozpoznávali Kristovu tvá?. ?Neptáme se, zda jsou katolíci nebo k?es?ané, jaké je jejich politické p?esvěd?ení nebo sexuální orientace; chceme slou?it trpícímu Kristu: to je evangelijní postoj církve.

Mons. Flores byl také dotázán na pohled synody na pot?eby latinskoamerických kultur. Prelát odpověděl, ?e a?koli to není snadné, zejména pokud to děláte dob?e, sbli?ování r?zných kultur je výrazem synodality. A hovo?il o své osobní zku?enosti ?lověka, který vyrostl v dvojjazy?né rodině, kde neexistuje rozdělení na latinskoamerickou a angloamerickou kulturu. Vysvětlil, ?e jde o snahu p?elo?it jeden svět do druhého. Mladí lidé to umí dob?e, uzav?el, a to je výhoda, zejména pro ty, kte?í jako on ?ijí v pohrani?í. P?esto upozornil, ?e nelze zjednodu?ovat na církevní úrovni, naopak je t?eba usilovat o pokrok ve strukturovaněj?ích rozhovorech mezi církvemi Severní a Ji?ní Ameriky. Kardinál Czerny také ?il ve dvou světech a i pro něj je ?ivot p?ekladem; a synodalita také znamená, jak něco p?elo?it z jedné kultury do druhé.

Prefekt Ruffini poté v odpovědi na dotaz podal některá metodická vysvětlení týkající se zásah? v men?ích kruzích a hlasování o souhrnném dokumentu. Kardinál Czerny pak hovo?il o vztahu mezi ú?adem a funkcí s ohledem na ordinované slu?by, zatímco Flores a Mpako ujistili, ?e reflexe synod? není ovlivňována vněj?ími tlaky nebo spiknutími: vyměňujeme si up?ímné a poctivé názory sub tutela Petri, ?ekl americký biskup, zatímco jihoafrický prelát potvrdil, ?e výzvou, p?ed ní? shromá?dění stojí, je reagovat na pot?ebu vytvo?it synodálněj?í církev. Nakonec si vzal opět slovo prefekt Dikasteria pro slu?bu integrálnímu lidskému rozvoji, kard. Czerny, aby sdělil některé podrobnosti o ve?erní vigilii na Svatopetrském náměstí věnované migrant?m.