Brífink ze synodního pondělí, 23. ?íjna
Vatican News
Synodní den v pondělí 23. ?íjna zahájila v 8.45 hodin eucharistická slavnost, které p?edsedal u oltá?e Katedry Vatikánské baziliky kardinál Charles Maung Bo, arcibiskup z Rangúnu v Myanmaru. Následně v ?estnácté generální kongregaci za p?ítomnosti pape?e Franti?ka (350 ú?astník?) promluvili duchovní asistenti synody, dominikán P. Timothy Radcliffe a benediktinka Maria Ignazia Angelini, a australský teolog P. Ormond Rush. Poté byl p?edstaven List Bo?ímu lidu a diskutovalo se o něm.
Kardinál Schönborn: víra naděje a láska ve spole?enství
Dominikánský kardinál Christoph Schönborn, vídeňský arcibiskup, ?len ?ádné rady sekretariátu synody, se ze svých zku?eností z minulých shromá?dění svě?il se vzpomínkou z roku 1965, z konce II. Vatikánského koncilu, kdy mu bylo 20 let a byl studentem teologie. Poslouchal p?edná?ku Karla Rahnera a v srdci mu z?stala poslední věta: ?Pokud z tohoto koncilu nevzejde nár?st víry, naděje a lásky, je v?echno marné“. Pova?oval ji tehdy za velice d?le?itou.
Proto vídeňský kardinál dodal: ?Toté? bych ?ekl o právě probíhající synodě“. Jako teolog se Schönborn v roce 1985 ú?astnil také mimo?ádné synody, kterou svolal Jan Pavel II. dvacet let po skon?ení II. Vatikánského koncilu. V souvislosti se základním pojmem communio uvedl, ?e má dojem, ?e ?to, co děláme nyní, po padesátém výro?í ustanovení synody, je právě otázka, jak ?ít spole?enství v církvi. Je to spole?enství víry; spole?enství s jediným a trojjediným Bohem; spole?enství mezi vě?ícími a spole?enství otev?ené v?em lidem“. Jak ho ?ít? Kardinál Schönborn odpovídá: ?Nejlep?í zp?sob je synodalita. Jde o to znovu promyslet vizi Lumen gentium, kde se hovo?í o velkém tajemství církve. Církev je tedy tajemstvím, pak je Bo?ím lidem a teprve potom se hovo?í o hierarchické konstituci jejích ?len?“.
Od kardinála zazněla také kritika Evropy, která u? není hlavním centrem církve, jak to vidíme denně na synodě. Latinská Amerika, Asie, Afrika a jejich kontinentální konference jsou v ?ele, zatímco evropský episkopát nedisponuje potenciálem, který rozvíjejí nap?íklad federace asijských a latinskoamerických biskupských konferencí (Fabc a CELAM). Na starém kontinentu, p?iznal, jsme v pro?ívané synodalitě trochu zaostali. Je t?eba ji stimulovat. A jako p?íklad uvedl skute?nost, ?e evropské biskupské konference nikdy ne?ekly spole?né slovo k dramatu migrant?.
Nakonec odkázal na východní církve, které v?dy za?ívaly, jak synodalita neexistuje bez liturgie. Z toho vyplývá výzva, abychom si vá?ili víry, která se slaví p?edtím, ne? se o ní diskutuje.
Kardinál Aguiar Retes: synodální kontinuita
Kardinál Carlos Aguiar Retes, arcibiskup mexický, jeden z delegovaných p?edsed? shromá?dění a ?len synody na základě pape?ského jmenování, ve ?paněl?tině p?ipomněl synodu o nové evangelizaci, kterou v roce 2012 svolal Benedikt XVI. a která dospěla k závěru, ?e p?edávání víry je rozt?í?těné: rodiny ji? nejsou schopny oslovit nové generace. Proto byla Franti?kova první synoda věnována rodinám, které jsou v tomto ohledu zásadní. A je d?le?ité s nimi spolupracovat, aby se poda?ilo oslovit mladé lidi, kterým pak byla věnována dal?í synoda v roce 2018. Kdy? hovo?il o své vlastní zku?enosti s novými generacemi v arcidiecézi Tlalnepantla, kde byl pastý?em p?edtím, ne? se p?estěhoval do hlavního města Mexika, uvedl, ?e se setkával s mladými lidmi z r?zných sociálních vrstev s cílem vést dialog zamě?ený na podporu p?átelství p?esahujícího t?ídní hranice. Touha po ví?e se tedy musí p?edávat prost?ednictvím mladých lidí, kte?í víru ?ijí.
Poté, pokra?oval mexický kardinál ve své rekonstrukci, ho pape? Franti?ek povolal na synodu věnovanou Amazonii. A p?i úvahách o d?le?itosti klimatických změn a ochrany stvo?ení si uvědomil, ?e je d?le?ité po?ítat s ekologickou citlivostí dětí a mladých lidí. Proto je t?eba jim pomoci porozumět Bo?ímu slovu o těchto otázkách. Nakonec kardinál hovo?il o synodním procesu v arcidiecézi Mexico City, který by býval rád uskute?nil je?tě p?ed pandemií, ale který byl kv?li covid-19 odlo?en a za?al v ?íjnu 2021. Jednalo se o zku?enost s náv?těvou místních reálií, s metodou zalo?enou na konsensu, dialogu a vzájemném naslouchání, její? plody byly shromá?děny, aby odpovídaly na pot?eby spole?nosti; proto?e, jak uzav?el, cestou církve je synodalita.
Kardinál Aveline: naslouchání, ticho, modlitba a svoboda
Kardinál Jean-Marc Aveline, arcibiskup z Marseille, na synodě jako ?len pape?ské nominace, zvolený do komise pro souhrnnou zprávu, na úvod vyjád?il pocity, které ho provázely p?i jeho první zku?enosti na synodě: ?Radost z nového dobrodru?ství, zvědavost ze setkání s lidmi z celého světa, s nimi? docházelo ke vzájemné výměně zku?eností; ale také obavy ze zpráv o válce, které sem dorazily na za?átku práce a které pokra?ovaly i v pr?běhu dal?ích dní“.
Tvá?í v tvá? tak dramatickým událostem, zd?raznil kardinál Aveline, musí církev p?evzít odpovědnost za je?tě d?razněj?í ?í?ení Bo?ího poselství lásky ve světě. Dal?ím jeho pocitem byla obava z toho, ?e v jeho zemi se do synodálního procesu nezapojili v?ichni, a proto je zde prostor pro pokrok, aby se této spole?né cesty zú?astnilo více lidí. Ta, jak kardinál zopakoval, vyvolává mnohá o?ekávání ohledně na?ich kone?ných rozhodnutí, která budou odrá?et na?i spole?nou odpovědnost. Závěrem dodal, ?e ?nastává rozhodující týden, v něm? pro?ijeme d?le?ité etapy, budeme se sna?it dohodnout na r?zných otázkách a urovnat rozdíly. V následujících měsících budeme sklízet plody, které jsme zaseli“.
Sestra Rigonová: Co mohu udělat pro to, aby byl svět lep?ím místem pro v?echny?
Poté se ujala slova sestra Samuela Maria Rigonová, generální p?edstavená sester Nejsvětěj?í Panny Marie Bolestné, profesorka na Gregoriánské univerzitě, která se synody ú?astní jako pape?em jmenovaná ?lenka. ?V modlitbě jsem p?ijala jako Bo?í volání, ?e jsem jako pok?těná, k?es?anka a zasvěcená ?ena povolána na synodu“, ?ekla. ?A synoda se ukazuje být velmi obohacující zku?eností, p?i ní? se dotýkám univerzality církve. Je to zku?enost, která je pozváním k poko?e; a m?j pohled je jen okénkem na obzoru, které m??e pomoci vybudovat krásnou mozaiku“.
?Od v?erej?ka si s sebou nesu t?i slova z eucharistické liturgie, kde k nám apo?tol Pavel promlouval o ví?e prokazované skutky, námaze v milosrdné lásce, pevnosti v naději v Je?í?e Krista. Kdyby toto vze?lo z této synody, u? bychom udělali skute?nou revoluci v pozitivním smyslu“, ?ekla ?eholnice; proto?e, jak dodala, ?dostali jsme d?le?itou setbu, které B?h nechá vyr?st navzdory nám nebo s námi“. V této souvislosti se ?eholnice odvolala na my?lenku svatého Franti?ka: Dnes za?ínám být jiným k?es?anem. Kdyby to udělal ka?dý, ujistila, do?lo by k proměně.
Souhrnný dokument bude zve?ejněn v sobotu ve?er
V odpovědi na otázku prefekt Ruffini uvedl, ?e hlasování, jeho? zp?soby budou teprve stanoveny, a zve?ejnění Souhrnného dokumentu jsou naplánovány na sobotní ve?er.
Pokud jde o otázku, zda v budoucím konkláve bude muset být sou?asná synoda zohledněna z hlediska obsahu a formy, kardinál Aguilar Retes vysvětlil, ?e pokud bude uvedeno do praxe to, co bylo projednáno a za?ito, bude t?eba uskute?nit ur?itou cestu. Dodal, ?e v?e závisí na tom, ?eho bude dosa?eno, a? se lidé vrátí do svých diecézí.
Dal?í otázka se týkala metody zvolené pro shromá?dění a mo?nosti jejího uplatnění v církvi na v?ech úrovních a také roz?í?ení ú?asti laik? a ?en. Kardinál Schönborn p?ipomněl sv?j projev na téma synodality z roku 2015, kdy, vycházeje z jeruzalémského koncilu, vysvětlil, ?e metodou je p?edev?ím naslouchání, tedy naslouchání tomu, co B?h ukazuje skrze zku?enost spole?né pouti. Závěr synody vychází z tohoto naslouchání, ze spole?ného rozli?ování. Kardinál uvedl, ?e na podobnou metodu, praktikovanou ve vídeňské arcidiecézi, je ji? zvyklý, a v této souvislosti p?ipomněl, ?e od roku 2015 do dne?ního dne proběhlo pět diecézních shromá?dění s 1400 ú?astníky, co? je výrazem celého Bo?ího lidu. I kdy? se nehlasovalo, za?ilo se podle něj naslouchání a spole?enství. D?le?ité je, zd?raznil, ?e nakonec musí dojít k rozhodnutí. Jeruzalémský koncil toti? u?inil zásadní rozhodnutí pro dějiny církve; a cesta k němu vede tak, jak ?teme ve Skutcích apo?tol?. Tuto metodu charakterizují t?i fáze: naslouchání, ml?ení, diskuse.
Sestra Rigonová ho podpo?ila, kdy? poukázala na to, ?e sice existuje ur?itá metoda pou?ívaná na synodě, ale podstatným aspektem je naslouchání. Ka?dý, ?ekla, pot?ebuje znovu objevit tento rozměr, na pracovi?ti, v rodinách, v ?eholních spole?enstvích. Ka?dý musí mít mo?nost sdílet se a být vyslechnut. Není náhodou, ?e první biblické p?ikázání zní: Sly?, Izraeli.
V reakci na kritiku zpochybňující integritu biskupské synody, proto?e jejími delegáty jsou i laici, kardinál Schönborn podotkl, ?e podle jeho názoru to není problém, proto?e synoda z?stává biskupskou, i kdy? se jí reálně ú?astní i lidé, kte?í nejsou biskupy. P?edstavuje orgán, který slou?í k výkonu kolegiální odpovědnosti. Její povaha se nezměnila, pouze se roz?í?ila a zku?enosti jsou rozhodně pozitivní. Na druhou stranu, ?ekl kardinál, v?dy zde byli lai?tí odborníci, kte?í měli některé velmi d?le?ité zásahy, ale nyní existuje mnohem u??í vztah: biskupská synoda s roz?í?enou ú?astí.
Pokud jde o otázku, zda ztráta synodality vedla církev k rozdělení a do jaké míry lze v?echny církve pozvat na spole?nou cestu, dominikánský kardinál poukázal na to, ?e rozdělení k?es?an? je p?eká?kou svědectví; ale, ?ekl s odkazem na slova jednoho koptského pravoslavného mnicha, mo?ná B?h tuto ?hanbu“ dopou?tí, proto?e ?lověk je?tě není schopen jednotu dob?e vyu?ít pro dobro lidstva.
Kardinál Aguiar Retes poté poukázal na zku?enost mexické biskupské konference v zemi se 180 miliony obyvatel, z nich? 80 % jsou katolíci, sjednocení kolem religiozity zakotvené u Panny Marie Guadalupské. Na severu, jihu a ve st?edu Mexika v?ak panují rozdílné podmínky. Pape? p?i své apo?tolské náv?těvě v roce 2016 vyzval k bezpe?nému procesu, který by odpovídal pot?ebám sociokulturního kontextu. A v tom by r?znost neměla být p?eká?kou: existují r?zné modus operandi, ale v?echny zamě?ují své úsilí pro dobro církve.
Kardinál Aveline zase zd?raznil, ?e velkým momentem jednoty na synodě byla ekumenická modlitební vigilie: v?ichni byli p?ítomni kolem Krista Uk?i?ovaného, proto?e touha po jednotě roste v kontemplaci Uk?i?ovaného, proto?e slabost Krista je jedinou jistou cestou k jednotě.
Pokud jde o to, ?e někte?í Lgbt lidé se mohou cítit dot?eni slovy Katechismu katolické církve, která hovo?í o morální nez?ízenosti, kardinál Schönborn p?ipomněl, ?e byl sekretá?em p?i p?ípravě tohoto katechismu. Podle jeho slov je to dílo církve, které vyhlásil pape?. A od té doby do?lo pouze k jedné změně, kdy? Franti?ek zasáhl do otázky trestu smrti. Zda dojde k dal?ím, zále?í pouze na pape?ově rozhodnutí. Kardinál pak doporu?il ?íst texty v?dy jako celek. Dodal, ?e jde o otázky, které se týkají morální teologie, ale principem je, ?e existuje objektivní ?ád a existují lidské osoby. Ty mají v?dy právo na úctu, i kdy? h?e?í, a právo být p?ijaty, tak jak jsou Bohem.
Nakonec ke vztahu mezi aktuálností magisteria, p?ínosem teolog? a sensum fidelium to byl opět kardinál Schönborn, který vysvětlil, ?e je t?eba se podívat na svatého Jana XXIII. a na to, co ?ekl na za?átku II. vatikánského koncilu o neměnnosti nauky a zp?sobu jejího podání. Dodal, ?e na úrovni chápání dochází k velkému vývoji, ale existuje také neměnnost víry: nelze měnit u?ení o Trojici, vtělení nebo ustanovení eucharistie. Na tom je zalo?ena víra, která platí v?ude na světě, a i kdy? se kultury li?í, podstatu víry nelze změnit, i kdy? se od dob apo?tol? tolik vyvinula.
