杏MAP导航

Vatican News

Autorita, která je v církvi slu?bou, a problematika zneu?ívání pat?ily k témat?m, jimi? se zabývaly intervence t?ináctého (341 p?ítomných) a ?trnáctého (343 p?ítomných) generálního pléna prvního zasedání XVI. ?ádného generálního shromá?dění biskupské synody, které se konalo ve ?tvrtek 19. 10. a v pátek 20.10. Oznámil to Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda Komise pro informace, na brífinku s noviná?i, který se konal v pátek 20. ?íjna odpoledne v Tiskovém st?edisku Svatého stolce a který uvedla zástupkyně ?editele tohoto st?ediska, Cristiane Murrayová.

Autorita není nadvláda, ale slu?ba

S odkazem na ?tvrte?ní odpolední a páte?ní projev k oddílu B3 Instrumentum laboris, jeho? název zní ?Spoluú?ast, zodpovědnost a autorita, Ruffini vysvětlil, ?e synoda opětovně potvrdila úsilí o zamezení autoritá?ství, nebo? autorita není nadvláda, ale slu?ba. Ten, kdo má autoritu, zaznělo v synodní aule, nesmí v?echno kontrolovat, ale musí mít schopnost delegovat; a biskup, jak bylo ?e?eno, má poslední slovo, ale nikoli jediné. Mezi diskutovanými tématy byla i role pastý?? ve slu?bě chudým, rovně? ve stylu modlitby za migranty a uprchlíky, které p?edchozího dne na Svatopetrském náměstí p?edsedal pape?. Pozornost je t?eba věnovat, bylo poznamenáno v intervencích, volání lidí, kte?í trpí na cestách tohoto světa. Kromě toho biskupové musí vyzvat k obrácení srdce obchodníky se zbraněmi, kte?í p?ispívají k 't?etí světové válce', je? zp?sobuje utrpení milion?m lidí, aby se v nich znovu probudil cit pro lidskost.

Spoluzodpovědnost v církvi

Spoluzodpovědnost je jedním ze slov, která se v projevech opakují nej?astěji, a je chápána jako zapojení a koordinace charismat, informoval Ruffini. V této souvislosti byl p?i jednání zd?razněn význam docenění osobností, kompetencí a zejména anga?ovanosti laik?. Prefekt pak objasnil otázku po?tu ú?astník? synody: s pape?em jich je 365. V?ichni se ú?astní synody. Ruffini p?ipomněl r?zné zp?soby ú?asti a upozornil, ?e celkem se ú?astní je?tě asi stovka dal?ích lidí, ?ím? se celkový po?et zvy?uje na 464, ale jejich p?ítomnost se samoz?ejmě nezapo?ítává do oficiálních sdělení. Dal také na vědomí, ?e generální sekretariát dává p?ednost p?i volných projevech v plénu těm ú?astník?m, kte?í dosud nemluvili.

Sheila Piresová, tajemnice Komise pro informace, pak v brífinku pokra?ovala oznámením, ?e v synodní aule někte?í ú?astníci varují p?ed klerikalismem, a to i mezi laiky, proto?e vede ke zneu?ívání moci, svědomí, ekonomickému a sexuálnímu. A zneu?ívání, zd?raznila Piresová, zp?sobilo, ?e církev ztratila d?věryhodnost, a to natolik, ?e je nutný kontrolní mechanismus. Synodalita nicméně m??e pomoci zabránit zneu?ívání, proto?e je to proces, který má co do ?inění s nasloucháním a dialogem.

Nutnost reforem v církvi

Pokud jde o reformy, hovo?ilo se o změnách pot?ebných k dosa?ení vět?í transparentnosti finan?ních a ekonomických struktur; revizi kanonického práva a také některých titul?, které se staly anachronickými. S ohledem na synodalitu bylo poukázáno na naléhavou pot?ebu posílit ji? existující struktury - nap?. pastora?ní rady - a dbát na to, aby se nepodlehlo posun?m parlamentaristického rázu. Nakonec Piresová informovala o otázce p?ítomnosti po boku mladých lidí v digitálním prost?edí, které je skute?ným místem misie, je? má p?iblí?it lidi na vzdálených periferiích. Jde o to, setkat se s těmito mladými lidmi tam, kde ji? jsou, tedy na r?zných sociálních sítích.

Arcibiskup Gru?as: formace a konverze

Mons. Gintaras Gru?as, arcibiskup vilniuský, p?edseda Rady evropských biskupských konferencí a Litevské biskupské konference, si vzal slovo, aby nejprve p?ipomněl kontinentální setkání, které se konalo v únoru v Praze: podle jeho názoru ?lo o mimo?ádně pozitivní p?íle?itost k rozhovoru a duchovnímu sdílení, díky ní? mohli pastý?i ze 45 r?zných zemí spole?ně hovo?it a konfrontovat se z r?zných perspektiv. S odkazem na synodní práci pak Gru?as zd?raznil úst?ední význam tématu formace jako zp?sobu bytí církve, spole?ného ?ivota, pro?ívání spole?enství. To v?e si konkrétně uvědomuje samotná zku?enost synody: navzdory únavě těchto dn?, ?ekl, máme velkou energii, proto?e a?koli pocházíme z r?zných zemí, uvědomujeme si, ?e máme tolik spole?ného: p?edev?ím víru. Dal?ím d?le?itým aspektem, který vyzdvihl, je obrácení srdce, v?le r?st jako církev vycházející z ochoty změnit mentalitu.

Sestra Fadoulová: mezi utrpením a nadějí

Poté se ujala slova syrská sestra Houda Fadoulová, která v roce 1993 vstoupila do syrsko-katolické mni?ské komunity Deir Mar Musa, zalo?ené otcem Paolem Dall'Ogliem. ?eholnice, která se ú?astní práce jako svědkyně synodálního procesu pro východní církve a Blízký východ, mezi těmi, kdo p?icházejí z kontinentálních shromá?dění, ani? by jim byl udělen biskupský munus, hovo?ila o své osobní a církevní zku?enosti, poznamenané dramatickými událostmi, jako je válka, pandemie, zemět?esení. Její diecéze je navíc ji? t?i roky bez biskupa a nový pastý?, který právě nastoupil, se sna?í dohnat ztrátu zapojením zejména mladých lidí a také pozváním libanonského biskupa-experta na setkání s r?znými slo?kami spole?enství. Pokud jde o synodu, mluvila o velmi bohatém momentu výměny, který tíhne směrem k jednotě a sdílení nabízené v modlitbě. Ka?dé téma se ?e?í ve stylu spole?né pouti: je zde výchozí bod, cesta, cíl, kterého je t?eba dosáhnout.

Tokijský arcibiskup: pohledem Charity

Mons. Tarsicius Isao Kikuchi, verbistický misioná?, tokijský arcibiskup, který je p?edsedou Caritas internationalis, p?edsedou Japonské biskupské konference a generálním sekretá?em Federace asijských biskupských konferencí, zd?raznil, jak obtí?né je pro Japonce mluvit ve skupině, proto?e svým vlastním stylem dávají p?ednost ml?ení. Proto, jak poznamenal, je debata, kterou v těchto dnech vedeme, velmi d?le?itá. Ji? na kontinentálních shromá?děních jsme za?ali pou?ívat zp?sob men?ích kruh? kolem stolu, p?i?em? setkání organizovaná v Asii nás lépe p?ipravila na synodu. Ú?astí v pěti men?ích skupinách, zopakoval arcibiskup, jsem měl mo?nost plně zakusit rozmanitost v jednotě církve a nezapomínat na to, ?e její existence je univerzální. Jazyk pou?ívaný na setkáních, jak vyzdvihl, je ve skute?nosti jazykem univerzální teologie, i kdy? jedno ?e?ení nem??e platit pro v?echny. Je to proto, ?e v Asii existuje ?ada jazyk? a r?znorodých skute?ností: nem??eme zvolit jediné ?e?ení, abychom ?li spole?ně, proto?e synodalita znamená také respektování místních kultur. Mons. Kikuchi poté hovo?il o své slu?bě p?edsedy Caritas Internationalis a zd?raznil, ?e ka?dá Charita má zásadní význam na synodální cestě církve. V?echny organizace, zd?raznil, mají svou vlastní katolickou identitu, aktivně spolupracují s r?znými partnery a mají také ekumenickou a mezinábo?enskou hodnotu. Synodalitu lze spat?ovat v r?zných národnostech těch, kte?í tuto organizaci vedou, a těch, kte?í pracují na místní úrovni, ve v?ech ?ástech světa.

Sestra Barronová: p?irozená africká synodalita

Sestra Mary Teresa Barronová z Irska, generální p?edstavená Kongregace sester Panny Marie od apo?tol?, prezidentka Mezinárodní unie generálních p?edstavených, uvedla sv?j p?íspěvek zmínkou o mottu v angli?tině: Nikdo ne?te stejnou knihu jako ten druhý. Úvahy o synodě, svě?ila se, mě p?ivedly k tomu, abych viděla a pro?ívala věci na základě své zku?enosti ?eholnice, která dozrála ve východní Africe ve venkovské farnosti, kde jsem pro?ila první zku?enost synodální církve, v 'mladé' církvi se dvěma kně?ími na 35 vesnic a jedním katechetou na území velké jako polovina Irska. Synodalita za?ívaná v men?ích kruzích, pokra?ovala ?eholnice, je podobná té, kterou jsme za?ívali v Africe, kdy? jsme ve spole?enství, s laickými vě?ícími, ka?dou neděli p?ed hliněnými chatr?emi, seděli v kruhu a rozhodovali v?ichni spole?ně, a to i s lidmi, kte?í neměli ?ádné vzdělání, a víru jsme sdíleli z hloubi srdce. Ale ka?dý hlas měl stejnou váhu, podotkla. Sestra Barronová dále navrhla více naslouchat mlad?ím církvím, kde je silná ú?ast zdola, a také potvrdila, jak je ?eholní ?ivot v její kongregaci zalo?en na synodalitě.

Ka?dý má v církvi svou roli

V odpovědi na otázky noviná?? se s. Fadoulová zmínila o p?ínosu svědectví spole?ného ?ivota s ohledem na synodalitu. Zvlá?tě p?ipomněla, ?e se svou komunitou neopustila syrské k?es?any, pomáhala jim modlitbou a dávala jim pocítit solidaritu. Její slova zopakovala sestra Barronová, která poukázala na zapojení generálních p?edstavených do synodního procesu. Na druhou stranu dodala, ?e zasvěcený ?ivot si uvědomuje d?le?itost formace, aby pochopil, jak ?ít synodalitu. Sestra Barronová se zmínila o vlnovém efektu p?i online formaci, který je u?ite?ný pro roz?í?ení sdílení a budování spole?enství.

Úvaha o ?enském diakonátu

Na doplňující otázku týkající se ?enského diakonátu sestra Barronová poznamenala, ?e tato otázka je na stole pro synodní diskusi. Pro krásu katolické církve je charakteristické, ?e existují r?zné názory, ale dokud se o tom diskutuje, dodala, nebylo by správné mluvit mimo tento prostor. V této souvislosti s. Fadoulová zd?raznila, ?e ka?dý musí p?ijmout svou roli v církvi, mu?i i ?eny, a nau?it se pou?ívat Bo?í dary. Arcibiskup Gru?as dodal, ?e debata o r?zných slu?bách v církvi je sou?ástí této velmi ?iroké výměny názor? na synodě. Poznamenal, ?e obvykle se hledá odpově? typu ano nebo ne, ?erná nebo bílá. Je z?ejmé, ?e existují názorové rozdíly, které závisí i na kulturním zázemí, a proto je v této fázi p?ed?asné ?init rozhodnutí.

Synodní reflexe v Evropě a Asii

Gru?as opět v odpovědi na otázku uvedl, ?e p?edsedové biskupských konferencí uva?ují o ?adě struktur, které jsou ji? v kanonickém právu synodální a které lze nyní ú?inně realizovat. A tokijský arcibiskup uvedl, ?e v době pandemie nebylo mnoho p?íle?itostí, aby se lidé se?li a ?li synodálním zp?sobem, proto byl zvolen online zp?sob. Dále vyzval k zamy?lení nad zapojením laik?, nebo? pokud se mají skute?ně zapojit, je nutno brát ohled na jejich aktivity, na jejich rodiny. V odpovědi na otázku filipínského noviná?e týkající se návrhu obsa?eného v dokumentu asijského kontinentu o pohostinnosti a inkluzivitě v církvi tokijský arcibiskup zopakoval to, co bylo navr?eno v malých kruzích, toti? východní zvyk zout si boty p?i vstupu do domu jako znamení p?ijetí a pohostinnosti.

Synodální proces je d?le?itěj?í ne? rozhodnutí

Na otázku o závěre?ných rozhodnutích shromá?dění mons. Gru?as zd?raznil jednotu shromá?dění na metodě synodality. ?Ohledně konkrétních témat nevě?ím, ?e v této fázi, nebo dokonce p?ed rokem 2024, dojde ke kone?ným rozhodnutím. Ale pokud budeme r?st a ?ít v synodalitě, p?ijdou, proto?e neusilujeme o dogmatické závěry, neexistuje ?ádný p?edsudek o tom, jaká by tato synoda měla být. I kdy? by si ka?dý p?ál rozhodnutí, proces je d?le?itěj?í ne? rozhodnutí“. Na závěr s. Fadoulová dodala, ?e klí?ová slova pro celou církev jsou naslouchání, sdílení a rozli?ování.