Kardinál Marengo: První náv?těva pape?e v zemi vě?ně modrého nebe
L’Osservatore Romano
Te?ka ve stepi. Tak si ?lověk p?ipadá p?i cestování po Mongolsku. ?lověk zde nachází své právoplatné místo ve světě a v ?ivotě. Víra se vrací ke své p?vodní podstatě, nebo je k tomuto návratu alespoň vyprovokována. ?lověk zji??uje, ?e je malý, k?ehký, a právě proto se stává p?edmětem bezpodmíne?né lásky, která je ?irým darem. Náv?těva pape?e Franti?ka v Mongolsku se podílí na této milosti a potvrzuje ji ně?ím navíc, co ?lověka ?iní je?tě pokorněj?ím a vdě?něj?ím.
Malá místní katolická komunita (asi 1 500 mongolských vě?ících) si p?eje tuto milost p?ijmout s co největ?í intenzitou. Vě?ící se na ni p?ipravují, aby jim pomohla r?st ve ví?e, aby se utvrdili ve svém rozhodnutí (v ?ádném p?ípadě nikoli samoz?ejmém) být p?áteli, u?edníky a svědky Pána, který se stará o ka?dého ?lověka, pat?ícího ke kterékoli kultu?e a v kterékoli zeměpisné ?í?ce.
Misioná?i a misioná?ky, kte?í zde pracují s nad?ením a trpělivostí, se tě?í, a? mezi sebou p?ivítají nástupce svatého Petra. Na tohoto duchovního v?dce, o kterém se ji? del?í dobu mluví, je zvědavé i celé mongolské obyvatelstvo.
Svatý Jan Pavel II. doufal, ?e sem p?ijede v roce 2003. Pape? Franti?ek v?ak bude prvním ?ímským pape?em, který vkro?il do země vě?ně modrého nebe, jak ji nazývají její obyvatelé.
Od dob pape?e Inocence IV. (13. století) zde existuje p?ímý vztah s Mongoly. Z té doby pochází první diplomatická mise, kterou uskute?nil umbrijský mnich Giovanni di Pian del Carpine. Svatý stolec se tedy m??e pochlubit prvenstvím, na které se pravděpodobně bude odvolávat pape? Franti?ek a které velmi dob?e zná i prezident Chürelsüch. Mo?ná i proto se v ?ervenci 2022 rozhodl u?init formální pozvání, které Svatý otec okam?itě s povděkem p?ijal. Dokument p?ivezla osobně oficiální delegace, která se rovně? zú?astnila kardinálské konzisto?e. Byl napsán starobylým písmem, tím odshora dol?, co? je známka lidí, kte?í v?dy umějí obstát, a to i v tě?kých dobách. Jako děti, které vyhlí?ejí z jurty a nebojí se podívat do tvá?e ani cizímu hostu.
Pape? Franti?ek p?ijí?dí jako poutník a host, svědek míru a ?i?itel bratrství. Jeho slov?m budou jistě pozorně naslouchat, jako kdy? se poutník zastaví, aby se vzpamatoval z dlouhé cesty, a lidé v jurtě mu udělají místo, posadí se kolem kamen, aby si vyslechli jeho vyprávění, s hrnkem ?aje v ruce.
Vě?íme, ?e pape? Franti?ek ocení krásu této země rozlehlých pastvin, impozantních horských masiv?, pr?zra?ných alpských jezer a pou?tních prostor. Země se dvěma tvá?emi: s ko?ovnou tradicí, kterou stále vyznává asi 30 % malé populace (3,2 milionu obyvatel), a s proměnlivým a někdy rozporuplným městem s nablýskanými paláci v centru a vylidněnými p?edměstími posetými kopci kolem hlavního města Ulánbátaru.
Tradice a novost. Dokonce i pro k?es?anskou víru, která zde byla známa ji? v dávných dobách a pak se vytrácela, a? se témě? ztratila. Nyní ji uchovává malé spole?enství vě?ících, ?ijící v situaci marginality, s touhou pokra?ovat v rozsévání dobrého semene dobra; tak jako od po?átku 90. let, kdy církev za?ala svou tichou a plodnou práci v oblasti podpory lidskosti, kulturního výzkumu a dialogu, a dokonce nechala rozkvést první katolické komunity, nyní sdru?ené v devíti farnostech. Ano, slovo dialog je mo?ná jedním z těch, která budou nejvíce charakterizovat tuto apo?tolskou cestu. Kulturní a sociální dialog, ale také ekumenický a mezinábo?enský dialog. To je nezbytný p?edpoklad k tomu, abychom mohli budovat (nebo upevňovat) mosty, a to v době pro planetu obzvlá?? obtí?né, kdy se zdá, ?e je snaz?í ni?it ne? budovat.
Pape? je také otcem, který se stará o v?echny Bo?í syny a dcery roztrou?ené po celém světě. Je Svatým otcem, který chce vyza?ovat (zrcadlenou) svatost církve, slu?ebnice evangelia, a chce, aby zá?ila i v této zemi s tak fascinující historií a hlubokou duchovní tradicí. Tak ho zde o?ekáváme a je to velká radost, která se chystá rozkvést.
Panna Maria se zde chtěla projevit nenápadným a silným zp?sobem, a to tím, ?e jsme její sochu náhodně objevili na smeti?ti. Její p?ímluvě je zasvěcen leto?ní rok, v něm? socha putovala po v?ech komunitách, ne? se vrátila do katedrály svatých Petra a Pavla, kde ji 2. zá?í nalezne pape? Franti?ek. Paní Tsetsegee mu ji p?edá, a to uvnit? jedné z jurt. V nadcházejících dnech budeme pro?ívat výzvu proroka Izaiá?e: ?Roz?i?te prostor svého stanu“ (Iz 54,2), kdy do na?eho stanu p?ijde celý svět. Bude v něm místo pro v?echny. Náv?těva pape?e Franti?ka z?stane nezapomenutelná a bude znamením v?eobecné naděje: ?Doufejme spole?ně“, jak zní motto této apo?tolské cesty.
