Zpovědník, kter? se omluvil Je?í?i, ?e odpou?tí p?íli?, bude kardinálem
ANDREA TORNIELLI - Vatican News
Je na posledním místě na seznamu, ale rozhodně ne na posledním místě v srdci Jorgeho Maria Bergoglia. Kdy? pape? Franti?ek oznamoval seznam nových kardinál?, kte?í 30. zá?í v konzisto?i obdr?í purpurový biret, uzav?el jej vyslovením jména postar?ího franti?kánského ?eholníka, který od roku 2007, kdy ode?el do d?chodu, ?ije ve zvukotěsné zpovědnici svatyně Panny Marie Pompejské v Buenos Aires: Je to bratr Luis Pascual Dri, kapucín, který se narodil 17. dubna 1927 ve Federación v argentinské provincii Entre Ríos v rodině, kde se v?echny děti kromě jednoho zasvětily Bohu v ?eholním ?ivotě.
Franti?ek o něm několikrát hovo?il. Poprvé to bylo 6. b?ezna 2014, kdy se setkal s ?ímskými fará?i. O několik měsíc? později, 11. května 2014, tento p?íklad zopakoval v homilii p?i m?i svaté p?i kně?ských svěceních. Vrátil se k jeho citaci v knize-rozhovoru "Bo?í jméno je milosrdenství", poté jej znovu uvedl v únoru 2016 p?i homilii m?e svaté u svatého Petra s bratry kapucíny a znovu p?i setkání s jubilejními zpovědníky. V únoru 2017 pape? ?ímským fará??m rozdal výtisk knihy "Nebojte se odpou?tět" s ?ivotopisem otce Dri. Kdy? se mluví o zpovědi a p?ijímání kajícník? ve zpovědnici, my?lenky pape?e Bergoglia v?dy smě?ují k němu.
"Vzpomínám si na jednoho velkého zpovědníka, otce kapucína, který vykonával svou slu?bu v Buenos Aires. Jednou za mnou p?i?el a chtěl si se mnou promluvit. ?ekl mi: 'Prosím vás o pomoc, p?ed zpovědnicí mám v?dycky tolik lidí, lidí v?eho druhu, pokorných i méně pokorných, ale také mnoho kně?í..... Hodně odpou?tím a někdy mám skrupule, ?e jsem odpustil p?íli? mnoho". Mluvili jsme o milosrdenství a já se ho zeptal, co dělá, kdy? cítí ten skrupulózní pocit. Odpověděl mi takto: 'Jdu do na?í malé kaple p?ed svatostánek a ?íkám Je?í?i: Pane, odpus? mi, proto?e jsem odpustil p?íli? mnoho. Ale byl jsi to ty, kdo mi dal ?patný p?íklad!'. Na to nikdy nezapomenu. Kdy? kněz takto za?ívá milosrdenství sám na sobě, m??e ho dávat druhým".
P?ed sedmi lety jsme ho ?li hledat do svatyně zasvěcené Panně Marii Pompejské v Buenos Aires. Bylo tam velmi málo lidí, bylo poměrně dusné odpoledne. Otev?ená byla jen jedna zpovědnice, uvnit? ?ekal mnich v kapucínském hábitu, mezi bílými akustickými panely podobnými těm ze starých rozhlasových studií. Byl to on. ?ekl nám, pro? ho pape? tak ?asto cituje. "Já, kdy? to shrnu, jsem, ne zrovna skrupulózní, ale ?ekněme, ?e ve zpovědnici si trochu dělám starosti. Kdy? byl kardinálem tady v Buenos Aires, měl jsem k němu velkou d?věru, chodil jsem za ním a povídal si s ním a jednou jsem se mu s tím v?ím svě?il. ?íkal mi: 'Odpou?těj, odpou?těj, musí? odpou?tět.' A já jsem ?ekl: ano, odpou?tím, ale pak ve mně z?stává ur?itý neklid, a proto potom chodím za Je?í?em a ?íkám mu, ?e to on mě to nau?il, ?e mi dal ?patný p?íklad, proto?e on odpou?těl v?echno, nikdy nikoho neodmítal. Je vidět, ?e tato slova Bergoglia zasáhla, utkvěla mu v paměti. Ví, ?e hodně zpovídám, mnoho hodin, po celý den. A nejednou poradil některým kně?ím, aby za mnou kv?li nějakému problému p?i?li a promluvili si se mnou, já jsem je vyslechl a te? jsme velcí p?átelé, s některými z nich ?asto chodíme, povídáme si a oni si velice dob?e vedou duchovně, pastora?ně. Musím pape?i velmi poděkovat za tuto d?věru, kterou do mě vlo?il, proto?e si ji nezaslou?ím. Nejsem ?lověk, kněz, ?eholník, který má za sebou studia, nemám doktorát, nemám nic. Ale ?ivot mě hodně nau?il, ?ivot mě poznamenal, a proto?e jsem se narodil velmi chudý, cítím, ?e musím mít v?dy slovo milosrdenství, pomoci, blízkosti pro ka?dého, kdo sem p?ijde. Nikdo by neměl odcházet s pocitem, ?e nebyl pochopen, ?e jím bylo pohrdáno nebo ?e byl odmítnut”.
?eholník, který tráví ka?dé dopoledne i odpoledne ve zpovědnici a pokra?uje "dokud nezhasnou svíce", neměl pro své "kolegy" zpovědníky ?ádnou zvlá?tní radu: " To, co ?íká pape?. Nemohu ?íci nic jiného, proto?e to cítím, proto?e to ?iji. Milosrdenství, porozumění, vlo?it celý ?ivot do naslouchání, pochopit, umět se v?ít do k??e druhého ?lověka, pochopit, co se děje. Nesmíme být, po?ínaje mnou, ú?edníky, kte?í jen něco udělají: 'Ano, dal jsem mu rozh?e?ení', 'Ano, nebo ne, a to je v?e'. Právě naopak. Myslím, ?e musíme mít ur?itou blízkost, zvlá?tní vst?ícnost, proto?e někdy jsou lidé, kte?í moc dob?e nevědí, co je zpově?. 'Nelekejte se, nebojte se'. Zpově?... jediné, co je k ní pot?eba, je touha být lep?í, nic jiného. Nemusíte myslet na to, s kým, kolikrát, nebo to ?i ono. V?echny tyto věci ni?emu nepomáhají. Mám pocit, ?e ?lověka vzdalují. A já musím lidi p?ivést k Bohu blí?, blí? k Je?í?i".
Kajícník?m p?itom ?eholník, který bude te? oděn do purpuru, v?dycky dával tuto radu: "Nebojte se. V?dycky ukazuji tento obraz, tento obraz p?edstavující Otcovo objetí marnotratného syna. Proto?e se mě ptají: "'Ale odpustí mi B?h?'. Ale B?h vás objímá, B?h vás miluje, B?h jde s vámi, B?h p?i?el odpustit, ne trestat, p?i?el, aby byl s námi, opustil nebe, aby byl s námi. Tak jak se m??eme bát! P?ipadá mi to skoro jako absurdita, jako neznalost, jako ?patná p?edstava o na?em Otci Bohu".
Otec Dri p?ipomíná postavu otce Leopolda Mandi?e, který měl stejný postoj k lidem ve zpovědnici. "Ano, ano, znám ho hodně, ?etl jsem jeho ?ivotopis a hodně jsem se od něj nau?il," svě?il se argentinský ?eholník, "u?il jsem se také od otce Pia: byl jsem s ním v roce 1960. A to v?echno mě hodně nau?ilo. Byl jsem s páterem Piem, chodil jsem k němu ke zpovědi, v roce 1960 jsem byl ve stejném klá?te?e. Svatý Leopold a svatý Pio mě toho tolik nau?ili, tolik krásných věcí o milosrdenství, lásce, pokoji, klidu, blízkosti. I kdy? byl páter Pio tak silný, tak energický, kdy? musel naslouchat a odpou?tět, byl to Je?í?".
