Franti?kova ekonomika v Assisi: ?eská zku?enost
Josef Zvoní?ek
?tvrtek - 1.den - Objetí, setkání a diskuze
Setkání jsme zahájili v sále Lyrick Theatro spole?ným uvítáním a audiovizuálním úvodem. Ten byl velmi p?sobivý a vycházel z úryvku Izaiá?ova proroctví, kde se strá?ného na hlídce ptají: ?Strá?ný, kolik zbývá z noci?” A strá?ný odpoví: ?P?ichází jitro, ale je?tě je noc.” K této otázce se p?idali jednotliví zástupci krajin, které ?elí tě?kostem v dne?ní době. ?Strá?ný, jak dlouho bude trvat válka? Kdy skon?í bolest na?eho lidu, na?í země, chlapc?, dívek a ?en? Kdy zapomeneme na umění války? Kdy se nau?íme být k sobě navzájem solidární?” ptala se dívka z Ukrajiny. K těmto a dal?ím otázkám jsme se v?ichni v srdci p?ipojili a spole?ně se ptali, kdy skon?í ve?kerá bolest, které jako lidstvo a Země ?elíme? Víme, ?e je noc, ale také jsme si v naději jisti, ?e p?ichází jitro. (Viz Izaiá? 21:11)
Jediná spravedlivá válka je ta, kterou nevedeme. Tak zněl název dopoledního bloku, kde vystoupila Martina Pignatti, prezidentka neziskové organizace Un ponte per (https://www.unponteper.it/en/), která se sna?í o podporu míru, lidských práv a p?edcházení konflikt?m. Ve své promluvě zmínila, ?e výchova k míru je mnohem efektivněj?í cestou proti extremismu ne? budování represivních opat?ení proti násilnému extremismu. Tuto zku?enost mají nap?íklad z Iráku, kde na vlastní o?i vidí plody své práce. Lidé se díky nim stávají ?i?itelé míru a tuto transformativní zku?enost nesou dál do spole?nosti.
Takovou proměnu na ?i?itele míru pot?ebujeme i my v Evropě, kde rasismus, netolerance a pravicový extremismus jsou na vzestupu u vedoucích politických stran. Bohu?el, ve válkou su?ované Ukrajině je podpora iniciativ vedoucí k budování míru nulová. Namísto toho do ní proudí miliardy dolar? v podobě zbraní.
Velmi silný p?íběh sdílela i Saiga z Kolumbie. Jako zástupce lidového hnutí a komunity San Jose (https://cdpsanjose.org), vyprávěla historii jejich komunity, která se sna?í ?ít soběsta?ně a v míru, naproti vojenskému útlaku, který za?ívají. Jejich komunita se vymezuje v??i násilnému jednání tamní vlády a kapitalistickému p?ístupu, který má zálusk na jejich p?du skrývající mnohá nerostná bohatství. ?elí mnoha vra?dám obyvatel a represím, kdy jim vyhro?ují vyhlazením. V?ichni v sále nehnutě poslouchali její p?íběh, který si vyslou?il standing ovations celého publika.
Následná obědová pauza ukon?ila program v Teatro Lyrick, který pokra?oval v open-space hale Pala Eventi. Zvlá?tě p?i obědě, ale i p?i jiných p?íle?itostech se dalo vidět, jak si organizáto?i dali zále?et s maximální mo?nou udr?itelností akce. Ka?dý ú?astník dostal sv?j oběd v papírové krabici, kde na něj ?ekalo vegetariánské jídlo s bio su?enkou z lokální produkce. Tě?ko dohlédnout na v?echny detaily, ale jednozna?ná snaha o udr?itelnost i skrze poctivou recyklaci jednotlivých nádob na mě udělala dojem.
Ji? zmíněný program v hale Pala Eventi byl pro mě osobně opravdovým st?edem setkání. Ve velké hale toti? byly vyhrazeny desítky míst ur?ených pro prezentace vlastních projekt?, výzkumných prací nebo na workshopy a diskuze.
První diskuze, do které jsem se zapojil, byla v podání Tonyho Guidotta, který pracuje v rámci centra pro etiku Edmonda a Lily Safrových. Tony p?edstavil v pár bodech principy ekonomické d?stojnosti a bezpe?nosti. Zmínil nap?íklad ?e ekonomicka? du?stojnost a bezpec?nost by me?ly by?t cha?pa?ny jako za?kladni? ci?l ekonomicke?ho syste?mu. Za?sady ekonomicke? du?stojnosti a bezpec?nosti se snaz?i? r?i?dit vytva?r?eni? eticky zaloz?ene? ver?ejne? politiky, ktera? vede k inkluzivni?m forma?m bohatstvi? jednotlivcu?, podporuje udrz?itelne? mi?stni? ekonomiky a napoma?ha? spolec?ne?mu dobru. Shrnutí jednolivých princip?, m??ete nalézt zde:
Byl jsem také sou?ástí velmi zajímavého p?íspěvku od Aristotela Bulaclacka z Taiwanu, který p?irovnával situaci Taiwanu a ?íny k situaci Ukrajiny a Ruska. I kdy? ve vztazích mezi těmito zeměmi nalezneme mnohé odli?nosti, některé skute?nosti jsou podobné. Výstupem na?í diskuze bylo, ?e k zastavení konfliktu je pot?eba opravdu spravedlivý mír, který respektuje obě strany. I kdy? toto tvrzení m??e být velmi kontroverzní, je zároveň jedinou cestou, jak p?edejít eskalaci konfliktu v budoucnu a také cestou jak neopakovat chyby, které známe z historie.
Dal?í program, kterého jsem se zú?astnil v rámci open-space prostoru haly, byl blok s názvem Ekonomika misí. P?edstavoval a zároveň inicioval vznik platformy pro vzájemné sdílení my?lenek a projekt?, které vycházejí ze sociálního u?ení církve a jsou inspirovány pontifikátem pape?e Franti?ka a my?lenkami ekonomky Mariany Mazzucato, zejména její knihou Ekonomika misí: Jak let na Měsíc m??e změnit kapitalismus. Mimochodem, pod jejím dozorem vznikl program Horizont Evropa ve vý?i 100 miliard eur, který se soust?edí na plnění konkrétních misí v pěti oblastech: d?sledky klimatických změn, ?isté oceány, zdravé potraviny a p?da, výzkum rakoviny, chytrá a uhlíkově neutrální města. Evropský parlament ho v roce 2016 schválil.
?asto se mě lidé ptali, kolik nás bude v Assisi z ?eska. Proto?e jsem o nikom jiném nevěděl, ?íkal jsem, ?e jedu sám. Nevěděl jsem ale, ?e v Assisi jsou se mnou dal?í dva lidé, konkrétně man?elský pár, který úspě?ně unikl v?em na?im pokus?m dát dohromady skupinu lidí smě?ujících z ?eské republiky do Assisi. Úsměvné bylo, ?e se o setkání dozvěděli z námi iniciované propagace p?es VKH v Ostravě. Nicméně je t?eba podotknout, ?e u? 5 let spolu studují v Anglii, tak?e jsou od na?í ?eské sociální bubliny celkem od?íznutí.
Program nicméně dál pokra?oval, a to plenárním zasedáním spole?ně s ambasadory Franti?kovy ekonomiky mezi které pat?í nap?íklad Gael Giraud, Helen Alford nebo Leonardo Becchetti. Vzdáleně se p?ipojila Kate Raworth, Vandana Shiva a Stefano Zamagni. Z jejich úst zazněla silná slova povzbuzení, ale i rady jak ??ít” poselství Franti?kovy ekonomiky. Helen Alford zmínila t?i rady, jak tuto realitu ?ít: bratrství, pé?e o Stvo?ení a vztah s Bohem. Gael Giraud nás upozornil, ?e po skon?ení setkání budeme konfrontováni v rozhovorech s lidmi, kte?í mají jiný pohled na fungování ekonomiky. U? te? bychom měli p?emý?let nad tím, jak obhájíme ná? alternativní pohled. Jako p?íklad zmínil p?edpoklad nekone?ného r?stu ekonomiky. Pokud s tímto p?edpokladem nesouhlasíme, měli bychom p?emý?let nad tím, jak druhým vysvětlíme ná? pohled a pro? by indikátorem ekonomické prosperity neměl být její r?st.
Jako poslední bod programu prvního dne nás ?ekalo divadelní vystoupení v podání klient? Seraphic institutu, který se stará o děti a mladé lidi s r?znými posti?eními. Divadelní hra s názvem Sen vyprávěla p?íběh o Liberovi, finan?ním expertovi, který pracuje na d?le?itém projektu pro svého ?éfa. Nicméně, jeho jistoty a pohled na svět se za?nou měnit, kdy? k němu ??éf” po?le dva záhadné spolupracovníky, kte?í mu asistují. P?i jejich spolupráci se Libero vydává na snovou cestu mezi svou ka?dodenní realitou a globálními problémy souvisejícími s p?írodou, válkou a nepostradatelnou rovnováhou Stvo?ení.
Pátek - 2.den - Ve víru Assisi a diskuze nad nerovnostmi
Druhý den setkání byl ve znamení setkání jednotlivých vesnic (tematických skupin v rámci Franti?kovy ekonomiky). Je?tě p?edtím nás ale ?ekala dopolední prohlídka Assisi. Ve spole?nosti franti?kánského bratra jsme pro?li nejd?le?itěj?í místa východní ?ásti Assisi. Nav?tívili jsme kostel svaté Kláry, kde je vystaven originál k?í?e, z kterého Je?í? promluvil k svatému Franti?kovi: ?Franti?ku, jdi a obnov m?j d?m, který, jak vidí?, se rozpadá.“ Následovala zastávka v sídle biskupa, kde roku 1206 ve?el do budovy Giovanni Battista Bernardone, pozděj?í svatý Franti?ek, ne? se p?ed biskupem Guidem, obyvateli města a svým otcem zbavil v?eho majetku a pronesl slavná slova: ?Ot?e ná?, jen? jsi na nebesích“, a nikoli ji? ?M?j ot?e, Pietro Bernardone“.
Na?e ?vesnice” nese název CO2 of inequalities, co? v p?ekladu znamená ?Emise nerovností”. Na?ím domovským místem pro setkání byl Serafico institut, který má s na?ím tématem mnoho spole?ného. Se?lo se nás asi 70 ke spole?né diskuzi nad tématem nerovností. Je?tě p?edtím jsme ale měli p?íle?itost se navzájem poznat v icebreaker aktivitách. Poté ji? na ?adu p?i?ly t?i fáze diskuze v malých skupinkách, z nich? vzniklo výstupní prohlá?ení na?í skupiny, které se otisklo do paktu, který byl následující den podepsán pape?em Franti?kem. V první fázi jsme diskutovali o nerovnostech, kterým ve své zemi ?elíme. Z této fáze vznikl seznam nerovností, které byly nej?astěji zmíněny. Pat?ily mezi ně nap?. nerovnosti v environmentálních dopadech, ve vzdělání, ve spojení s ?ivotem ve městě nebo nerovnosti v p?íjmu. Jednotlivé skupiny si rozebraly 10 nej?astěji zmíněných nerovností a hledaly jejich ko?eny a konkrétní vliv na spole?nost. V na?í skupině jsme se věnovali nerovnostem spojeným s ?ivotem ve městech. Diskutovali jsme nap?. o bytové krizi, která má obecně ko?eny v komodifikaci bydlení jako investi?ního nástroje. To má za následek prudký nár?st ceny bydlení, který vede k poklesu kvality bydlení a? na hranici bytové krize. V tuzemsku o tom informuje Sociální platforma pro bydlení, která se věnuje tématu bytové krize.
V poslední fázi diskuzí jsme rozvinuli cíle, ?e?ení a aktivity v odpovědi na negativní vlivy a ko?eny nerovností, kterým ?elíme. V na?í skupině zabývající se nerovnostmi spojenými s ?ivotem ve městě jsme definovali jako hlavní cíle: P?ístup k prost?edk?m (vzdělání, zdravotní pé?e, mobilita) a dostupné bydlení. To se konkrétně m??e projevovat ve vět?í podpo?e hromadné dopravy (zvlá?tě pro nízkop?íjmové obyvatele a obyvatele v okrajových a venkovských ?ástech města) a participativního bydlení (v soukromé i ve?ejné sfé?e).
Následně jsme v malé skupině lidí z na?í vesnice, vytvo?ili syntézu výstup? ze v?ech malých skupinek a dali dohromady výsledné prohlá?ení: "Zavazujeme se sni?ovat nerovnost ve v?ech jejich oblastech tím, ?e ztělesňujeme ?ivou smlouvu s nejzranitelněj?ími v na?ich komunitách a vytvá?íme smysluplný prostor, aby v?ichni mohli být smysluplně vyslechnuti, mohli se plně zapojit a mít vět?í rozhodovací pravomoci prost?ednictvím inkluzivního vzdělávání. Budeme up?ednostňovat spole?né dobro prost?ednictvím rozvoje alternativních ekonomických, sociálních, environmentálních a ve?ejně politických vzorc? my?lení (paradigmat), která jsou v souladu s d?stojností v?ech lidí a pé?í o stvo?ení."
Po skon?ení spole?né práce se nám nabízelo několik míst v rámci Assisi, která hostila r?zné p?edná?ky nebo workshopy.
Ve?er se na?e ?vesni?ka” domluvila na spole?né ve?e?i v místní restauraci, kousek od Seraphico institutu. Měl jsem mo?nost během ní mluvit s Kathleen, která je sou?ástí katolické univerzity v Argentině a Yoselin, která je p?vodně z Venezuely, ale aktuálně pracuje ve ?panělsku v rámci kulturního sdru?ení, které prost?ednictvím umění oceňuje hodnotu lidí pracujících pro spole?né dobro. P?i spole?né ve?e?i nám nescházelo ani portské víno od portugalské ú?astnice.
Sobota - 3.den - Setkání s Franti?kem
Sobotní den setkání se nesl ve znamení setkání s pape?em Franti?kem. Z d?vodu bezpe?nostních opat?ení byl vstup do budovy umo?něn pouze do 8. hodiny ráno, a tak jsem se s dostate?nou ?asovou rezervou vydal do Theatro Lyrick skrz v?echny bezpe?ností kontroly. Atmosféra v sále byla plná o?ekávání. Po krátkém úvodu u? nezbylo nic jiného ne? ?ekat na Franti?ka. O?ekávání umocnilo ?ivé promítání p?íletu pape?ského vrtulníku a pape?ova cesta směrem do haly, na které se setkal s p?edstaviteli místních komunit a se zástupci Franti?kovy ekonomiky z ka?dého kontinentu.
Pape?e Franti?ka jsme po jeho p?íchodu na pódium pozdravili ?ádně hlasitým projevem a aplausem. V?ak také první slova, která k nám mladým pronesl, byla:
?I kdy? nemáte co ?íct, alespoň dělejte hodně hluku”. Následovalo několik svědectví mladých lidí, kte?í pape?i sdíleli r?zné projekty, které tvo?í, ale i realitu ran, které pro?ívají ve svých zemích.
Lilly, ?trnáctiletá dívka z Thajska, je ji? několik let ekologickou aktivistkou. Pape?i vyprávěla o tom, jak si v?imla, ?e její země trpí zejména změnou klimatu a zne?i?těním plastem, ale také o tom, ?e od dospělých lze jen tě?ko o?ekávat iniciativy vedoucí ke změně. P?iznala, ?e zpo?átku ji témě? nikdo nebral vá?ně. Brzy si v?ak uvědomila, ?e změna je mo?ná pouze zevnit?. Usilovně se sna?ila, aby ji dospělí brali vá?ně a nenechali se odradit tím, ?e se má p?ece jen soust?edit na ?kolu: ?Rostla ve mně frustrace z toho, ?e nemohu nic změnit, ale zároveň jsem pochopila, ?e smutek a nulová reakce problém nevy?e?í“, uvedla dívka, která strávila zhruba polovinu svého mladého ?ivota jako ekologická aktivistka. Proto pokra?ovala dál, upozorňovala místní vládu na problémy, které vznikají v ?ivotním prost?edí a oceánech pou?íváním jednorázových plastových p?edmět?, psala dopisy vládě a postupně ji p?ijímali minist?i, zástupci podnik? a dal?í odpovědní lidé. Nakonec v roce 2020 viděla své úsilí korunované úspěchem v podobě zavedení národního zákazu jednorázových plastových p?edmět?. Poté tato aktivistka jako jedna z nejmlad?ích ú?astnic akce podepsala spolu s pape?em dohodu, jí? se mladí podnikatelé zavázali k pokra?ování ve svém úsilí a na pape?ovu podporu byli viditelně hrdí.
Dal?í svědectví p?i?lo od aktivistky za práva ?en v Afghánistánu. Dvacet let její tvrdé práce bylo zma?eno p?evzetím moci Tálibánem. Tam, kde se ?eny d?íve za?aly stávat plnohodnotnými ?leny spole?nosti, byly nyní vylou?eny ze vzdělávání a práce a byl nastolen re?im teroru. Maryam uvedla, ?e spolu s jejím man?elem p?i?li o práci, vyhro?oval jim Tálibán a jejich d?m byl vypálen. To v?e kv?li jejich anga?ovanosti za práva ?en. Vyprávěla také o dramatických okolnostech svého útěku ze země. Díky kontaktu na sí? Franti?kovy ekonomiky se man?el?m nakonec poda?ilo opustit Afghánistán a na?li si bezpe?né místo v Itálii. Maryam slíbila, ?e bude pokra?ovat ve své práci pro afghánské ?eny.
Franti?ek byl také obzvlá?tě pohnut svědectvím italského studenta fyziky, který si odpykává devítiletý trest vězení za zabití mu?e p?i hádce. Svého ?inu lituje a modlí se za du?i své oběti, ?ekl Andrea, ale také vyprávěl o mo?nostech, které jeho obzvlá?tě moderní věznice vězň?m nabízí. Měl ?těstí, ?e se dostal do věznice, kde se kladl d?raz na resocializa?ní opat?ení a kde má ?lověk mo?nost ?vyjít ven lep?í, ne? kdy? p?i?el“, ?ekl Andrea za potlesku p?ítomných. ?Ka?dý ?lověk má velký potenciál, jen je t?eba ho objevit“, zd?raznil mladý mu?, který u? devět let ?ije za zdmi věznice. A?koli není ekonom, je pro něj logické, ?e věznice, mají-li být ?dobrou investicí pro spole?nost, musí dosahovat konkrétních výsledk?“. Jde jednak o bezpe?nost, ale také o to, aby bývalí vězni nepáchali trestnou ?innost znovu: ?Lidé, kte?í vyjdou z vězení, se musí změnit a p?eměnit z nákladového faktoru na zdroj pro spole?nost. ?lověk, který si uvědomí svou chybu, se s vět?í pravděpodobností nedopustí dal?í chyby: spole?nost má podle mého názoru povinnost se nad tímto d?le?itým aspektem zamyslet“, ?ekl a pape?i poděkoval za jeho slova a povzbuzení a jménem svých spoluvězň? ho také pozval na náv?těvu do svého vězení.
Po vyslechnutí v?ech svědectví se na nás pape? Franti?ek obrátil se svou promluvou. Mluvil v ní o spoustě d?le?itých a mně blízkých tématech. Zmínil, ?e musíme vrátit ekonomickou ?innost k jejím ko?en?m, k lidským ko?en?m. Tím nará?el na jeden z hlavních motiv? Franti?kovy ekonomiky, ?e v centru ekonomiky musí být bratrství a pé?e o ?lověka a Stvo?ení.
V několika větách se také zmínil o míru a pot?ebě tento mír st?e?it. ?ekl: ?Nová ekonomika, inspirovaná Franti?kem z Assisi, dnes m??e a musí být ekonomikou ?etrnou k Zemi a ekonomikou míru.”
Franti?ek nás p?i své promluvě taky vyzýval k novému zp?sobu my?lení v oblasti ekologické transformace. ?ekl: ?Pokud z?staneme v ekonomickém paradigmatu 20.století, které zni?ilo p?írodní zdroje a Zemi, opat?ení, která p?ijmeme, budou v?dy nedostate?ná, anebo nemocná ji? ve svých ko?enech.”
Ve své promluvě se věnoval také tématu duchovního kapitálu. ?Prvním kapitálem ka?dé spole?nosti je duchovní kapitál, proto?e právě ten nám dává d?vod, pro? ka?dý den vstávat a chodit do práce, a vytvá?í radost ze ?ivota, která je nezbytná i pro ekonomiku. … Zeptám se: máte duchovní kapitál? … Je naléhavě nutné tento základní duchovní kapitál doplnit. Technologie toho umí hodně, a? p?íli? mnoho; u?í nás co a jak dělat, ale ne?íká nám ?pro?”, a tak se z na?eho jednání vytrácí plodnost a nenaplňuje u? ?ivot, dokonce ani ten hospodá?ský.”
V několika větách se také Franti?ek dotknul tématu spojenému s Franti?kovým Assisi. ?Kdy? jsem ve Franti?kově městě, nemohu si pomoci a musím se zabývat chudobou. Dělat jím inspirovanou ekonomiku znamená zavázat se k tomu, ?e chudí budou v centru pozornosti. Jimi po?ínaje pohlí?ejte na ekonomiku a svět. Bez úcty, pé?e a lásky k chudým, … neexistuje ?Franti?kova ekonomika”. ?el bych je?tě dál: Franti?kova ekonomika se nem??e omezit na práci pro chudé nebo s chudými. Dokud bude ná? systém produkovat odpis a dokud podle něj budeme fungovat, budeme se podílet na ekonomice, která zabíjí. … Nejde o povrchní nátěr: musíme změnit strukturu. Odpově? mo?ná nespo?ívá v tom, co m??eme udělat, ale v tom, jak m??eme otev?ít nové cesty, aby se sami chudí mohli stát protagonisty této změny.”
V tématu chudoby pokra?oval, kdy? vykresloval vztah kapitalismu a chudoby. ?První tr?ní hospodá?ství se zrodilo ve 13. století v Evropě v ka?dodenním kontaktu s franti?kány, kte?í byli p?áteli těchto prvních obchodník?. Tato ekonomika jistě vytvá?ela bohatství, ale nepohrdala chudobou. Vytvá?ela bohatství, ani? by pohrdala chudobou. Ná? kapitalismus naopak chce chudým pomáhat, ale nevá?í si jich, nechápe paradoxní blahoslavenství: ?Blahoslavení chudí“ (srov. Lk 6,20). Nemáme bídu milovat, ale musíme proti ní bojovat, a to p?edev?ím vytvá?ením práce, d?stojné práce. Evangelium nám v?ak ?íká, ?e bez docenění chudých nelze bojovat s jakoukoli bídou.”
Na závěr nám Franti?ek odkázal t?i tipy, jak se posunout vp?ed.
Prvním tipem bylo, abychom se na svět dívali o?ima těch nejchud?ích. Jestli?e chceme budovat novou ekonomiku, musíme za?ít od těch nejvíce na okraji, od těch kte?í jsou nejvíc vylou?ení, osamocení nebo v tě?ké situaci, a tak sni?ovat nerovnosti ve spole?nosti. Na to, abychom si tento pohled o?ima nejchud?ích adoptovali, se musíme stát jejich p?áteli a tyto lidi osobně poznat.
Druhým tipem se Franti?ek zmínil o podpo?e práce, p?edev?ím té rukodělné. P?i vytvá?ení iniciativ a projekt? nemáme zapomenout na vytvá?ení hodnotné a dob?e placené práce, proto?e bez ní se nerovnosti zvy?ují.
T?etím tipem nás povzbuzoval, aby na?e nápady a ideje, se v?dy tranformovaly v konkrétní díla. My?lenky se musí stát tělem, tak jak v historii dokázali lidé p?ed námi, kdy? dali ?ivot ?kolám a univerzitám, bankám, odbor?m, dru?stv?m i institucím. Bez praktického výstupu se toti? mohou stát pastí. Franti?ek také zmínil t?i jazyky, které bychom měli pou?ívat: jazyk my?lení, jazyk srdce a jazyk rukou, ten poslední obzvlá?? zd?raznil ve spojení s tímto t?etím tipem.
Po spole?né modlitbě se s námi za mohutného potlesku rozlou?il. Bylo to pro mě silné setkání i skrz to, ?e Franti?ek je pro mě velkou duchovní a ?ivotní inspirací a také d?vodem, pro? jsem se stal koordinátorem Franti?kovy ekonomiky na plný úvazek. To, jak nás mladé povzbuzuje, plně nám d?vě?uje a spoléhá se na nás, je pro mě opravdovým otcovským pohlazením.
Poslední odpoledne setkání bylo opět ve znamení diskuzí a setkávání ve velké open-space hale. Po spole?ném obědě s na?í vesnicí jsem vyu?il poslední p?íle?itosti objevit konkrétní plody Franti?kovy ekonomiky a setkat se se zajímavými a inspirativními lidmi. Jedním z nich bylo nap?íklad setkání s katechetkou, která praktikuje emocionální vzdělávání. Měli jsme spolu del?í rozhovor, který byl velmi srde?ný, a díky kterému jsme získal více kontakt? i pro ná? vzdělávací program. Také mě zaujala iniciativa ekonomie pro spole?né dobro, která vytvá?í alternativní ekonomický model, který by firmy motivoval k etickému a udr?itelnému fungování.
Vyu?il jsem také p?íle?itosti a nato?il s pár lidmi krátké video s jednovětnou odpovědí na otázku: ?O ?em sní??”, které plánuji sest?íhat jako jeden z výstup? setkání.
Tím, jak se ?as blí?il ke konci, ubývalo i lidí v hale. Nakonec jsem z?stal ve spole?nosti Brazilc?, kte?í vyu?ili ?as ?ekání na autobus bubnováním na odpadkový ko? a zpěvem. Po jejich odchodu byla u? hala docela prázdná a? na pár Afri?an?, kte?í je?tě tu noc cestovali do ?íma. S jedním z nich jsem stihnul prohodit pár slov. Pracoval jako vý?ivový poradce a vyráběl vý?ivové doplňky z místních plodin.
Následující dny p?i?lo do Assisi de?tivé po?así, a tak jsem měl více ?asu na zpracování ve?kerých my?lenek a pocit?. Stále v sobě zpracovávám v?echny osobní setkání, rozhovory a i setkání s pape?em Franti?kem. ?íká se, ?e ?lověk si ani tak nepamatuje, co mu druzí lidé ?ekli, ale spí?e, jak se k němu druzí chovali a jak ho p?ijali. V tomto duchu jsem plný dojm? z nad?ení mladých lidí, kte?í investují ve?kerý sv?j potenciál do práce za lep?í svět, který je více bratrský, solidární a ve kterém hraje hlavní roli spole?né dobro.
Takto proběhlo z mého pohledu celosvětové setkání Franti?kovy ekonomiky v Assii. Rezonovalo ve vás něco? Jakým směrem by se podle vás měla ubírat spole?nost 21. století? A jakou roli v tom hraje ka?dý z nás?
Na závěr bych rád citoval slova pape?e Franti?ka, z jeho dopisu k Franti?kově ekonomice p?i on-line setkání v roce 2021:
?Drazí mladí lidé, nechte vyvstat své nápady a sny a jejich prost?ednictvím p?ineste světu, církvi a ostatním mladým lidem proroctví a krásu, které jste schopni. Vy nejste budoucnost: vy jste p?ítomnost. Dal?í p?ítomnost. 厂惫ě迟 pot?ebuje va?i odvahu. Te?. Děkuji!”
