Rektor katolického seminá?e v Karagandě: ?S pape?em impuls k dialogu“
Deborah Castellano Lubov, korespondentka Vatican News v Nur-Sultan
?Náv?těva pape?e Franti?ka v Kazachstánu je pro nás p?íle?itostí, aby na?e malá katolická komunita, na?e 'malé stádce', získala nový impuls“. Novým rektorem Katolického teologického seminá?e v Kazachstánu, jediného katolického seminá?e ve St?ední Asii, byl nedávno jmenován 39letý otec Ruslan Rachimberlinov z Karagandy. Je prvním etnickým kaza?ským rektorem v jeho ?ele. ?Jsem knězem této národnosti, proto?e m?j otec je p?vodem Kazach a matka pochází z Ukrajiny, ale my Kaza?i v?dy ur?ujeme národnost podle otce“, ?ekl z Karagandy pro Vatican News v o?ekávání p?íjezdu pape?e Franti?ka do Nur-Sultanu. Po Janu Pavlu II., který zemi nav?tívil v roce 2001, se jedná o druhou pape?skou náv?těvu. Dva roky p?ed náv?těvou Jana Pavla II. p?ijal otec Ruslan na Velikono?ní neděli k?est.
Druhý pape? v Kazachstánu
?Je to podruhé, co pape? nav?tívil na?i církev za roky od získání nezávislosti Kazachstánu“, vysvětluje dále. ?Pro na?i seminární komunitu je to dvojnásobná radost. Za 20 let na?í existence jsme jediným seminá?em ve St?ední Asii a jsme velmi ??astní, ?e nám B?h dává tuto milost“.
Od k?tu ke kně?ství
Rachimberlinov se poprvé setkal s katolickou církví, kdy? mu bylo 15-16 let. O dva roky později, kdy? se cítil povolán ke kně?ství a povzbuzován jedním p?ítelem, p?íbuznými a knězem, který p?sobil jako rektor, se rozhodl vstoupit do seminá?e v Karagandě. V roce 2008 byl po letech p?ípravy vysvěcen na kněze o slavnosti svatých Petra a Pavla. Po celá tato léta p?sobil jako kněz v několika kaza?ských farnostech, p?edev?ím v karagandské diecézi.
Měnící se mentalita
V pr?běhu let se jako kněz setkal s některými dlouhodobými, poměrně roz?í?enými obtí?emi a p?edsudky, které podněcují ned?věru mezi r?znými nábo?enskými komunitami: ?Podle některých lidí, pokud jsi Kazach, musí? být v?dy muslim. Pokud jste Rus, musíte být pravoslavný, a pokud jste Polák nebo Němec, musíte být katolík. ?asto se setkávám s takovými názory, nebo snad dokonce s obviněními: Co tam dělá?? Jsi Kazach a musí? následovat víru svých p?edk?!“. Tato mentalita se v?ak podle otce Ruslana pomalu mění: ?Dnes lidé více respektují svobodnou volbu ?lověka a mnozí chápou mou volbu, dokonce i moji p?íbuzní“. ?Pro mě je to také zodpovědnost“, dodává, ?je velmi d?le?ité, aby evangelium, víra v Krista a k?es?anství zde v Kazachstánu, kde má ji? hluboké ko?eny, byly uznány. Aby se lidé postupně dozvěděli, co je k?es?anství, co je to radostná zvěst, kdo je Kristus a co je katolická církev“.
Synodalita v praxi
V Kazachstánu, ?íká otec Rachimberlinov, se pape? Franti?ek setká s církví, která zná my?lenku synodality a uvádí ji do praxe, proto?e, jak poznamenává, ?v?ichni si uvědomujeme, ?e spole?enství kaza?ských katolík? je malé stádce. P?edstavují pouze necelé 1 % z 19 milion? obyvatel. Země je ze 70 % muslimská a z 26 % k?es?anská, p?evá?ně ruská pravoslavná. Je zde málo kně?í, ale také ?eholník? a ?eholnic... Víme, ?e na?e budoucnost jako církve nezávisí jen na kně?ích a jáhnech. Je d?le?ité, aby laici, tedy na?i vě?ící, dob?e pochopili, jaká je jejich odpovědnost za církev v Kazachstánu, církev budoucnosti“.
P?íprava na Franti?kovu náv?těvu
V rámci p?ípravy na pape?ovu náv?těvu se seminá? p?ipravoval duchovně, uspo?ádal několik modlitebních skupin a setkání ve farnostech, zejména s ohledem na magisterium pape?e Franti?ka. Rektor ocenil zejména encykliku Fratelli tutti, proto?e p?ipomíná, ?e ?jsme velmi blízko dialogu mezi v?emi na?imi bratry“. ?P?ipravili jsme se na tuto náv?těvu, abychom dali podnět k bohat?ímu dialogu, a to nejen pro nás katolíky, ale také pro na?e pravoslavné bratry, pro na?e muslimské bratry, proto?e muslimové jsou v Kazachstánu velmi po?etně zastoupeni“, uzavírá rektor karagandského seminá?e.
