杏MAP导航

Lisa Zengarini – Vatican News

Historie katolicismu v Kanadě sahá a? k prvním evropským osadník?m v Severní Americe.

Dne 7. ?ervence 1534 slou?il francouzský kněz, který doprovázel objevitele Jacquese Cartiera, první m?i na pob?e?í poloostrova Gaspé v tehdej?í Nové Francii (Nouvelle France). Francouzská kolonizace za?ala zalo?ením města Québec v roce 1608 a Ville Marie, dne?ního Montréalu, v roce 1642.

Proces evangelizace

V tomto období vyslalo několik ?eholních kongregací ve Francii na kolonizovaná území mu?e a ?eny, kte?í vykonávali intenzivní misioná?skou ?innost mezi místními domorodými obyvateli, v?etně Huron? a Algonkin? na západě, Sioux? na východě, a Inuit? na severu. Významnou roli sehráli jezuit?tí misioná?i, kte?í se zamě?ili na evangelizaci Huron?. Jejich misie vzkvétaly v 17. století.

Tato misioná?ská ?innost byla plodná, o ?em? svěd?í svatá Kateri Tekakwitha, známá také jako Lilie Mohawk? (1656-1680), první domorodá světice Severní Ameriky a patronka prvních národ?, která byla 21. ?íjna 2012 kanonizována Benediktem XVI. a poté prohlá?ena za patronku ekologie vedle svatého Franti?ka z Assisi.

Získání Kanady Brity během sedmileté války (1756-1763) znamenalo pro katolickou církev v Nové Francii choulostivou etapu. Navzdory tvrdým omezením uvaleným na katolíky v anglikánském království v?ak mohla katolická církev na kanadských územích dále r?st díky Pa?í?ské smlouvě (1763).

V roce 1841 byla zákonem o unii (p?ijatým britským parlamentem v roce 1840) církev v Kanadě plně právně uznána, co? jí umo?nilo expandovat i na anglicky mluvících územích. O její dynamice svěd?í i rozmach několika ?eholních ?ád? v Kanadě v pr?běhu 19. století.

Významnou roli v rozvoji katolické církve sehrály také církve východního ob?adu, zejména v západní ?ásti země, která zaznamenala velký p?íliv p?istěhovalc? z východní Evropy, zejména z Ukrajiny.

Dnes je ukrajinská církev největ?í východní církví v Kanadě. Mezi dal?í komunity východního ob?adu pat?í sloven?tí, armén?tí, ?ecko-melchit?tí, maronit?tí, chaldej?tí, syromalabar?tí a syromalankar?tí katolíci.

T?i pape?ské náv?těvy

Ve dnech 9.-20. zá?í 1984 nav?tívil Kanadu jako první pape? Jan Pavel II. Po této intenzivní apo?tolské cestě, během ní? cestoval z východu na západ a setkal se s p?vodními komunitami, následovaly dvě dal?í náv?těvy: 19.-20. zá?í 1987, kdy se na zpáte?ní cestě z apo?tolské cesty ve Spojených státech zastavil v Port Simpsonu v Britské Kolumbii, aby se setkal s p?vodními obyvateli Kanady, a 23.-28. ?ervence 2002 u p?íle?itosti 厂惫ě迟ového dne mláde?e v Torontu.

Multinábo?enská a multietnická spole?nost

Katolická církev je v sou?asnosti největ?ím nábo?enským vyznáním v zemi, katolíci tvo?í p?ibli?ně 44 % obyvatelstva. Za nimi následují protestanti r?zných denominací (kte?í tvo?í témě? t?etinu), pat?ící p?evá?ně ke Sjednocené církvi (kongregacionalisté, metodisté a presbyteriáni), ale také anglikáni, luteráni, baptisté a letni?ní. Pravoslavných k?es?an? jsou necelá 2 %.

Dále zde ?ijí r?zné nábo?enské men?iny, v?etně muslim?, ?id?, sikh?, buddhist? a hinduist?. V roce 2011 se k muslimskému, hinduistickému, sikhskému a buddhistickému nábo?enství hlásilo p?ibli?ně 7 % obyvatel Kanady. Stále vět?í po?et Kana?an? se nehlásí k ?ádnému nábo?enskému vyznání.

Výzva sekularizace

Kanadská spole?nost je tedy multinábo?enská, stejně jako multietnická a multikulturní. To má nevyhnutelně vliv na místní katolickou církev a její vztahy s ostatními nábo?enskými komunitami a s kanadskou spole?ností jako celkem, která v posledních desetiletích pro?la hlubokým procesem sekularizace zahrnujícím anglicky mluvící provincie, ale také kolébku katolicismu v zemi: Québec.

Od ?edesátých let toti? ve francouzsky mluvící provincii p?ibývá lidí, kte?í odcházejí z církve, je? ztratila svou vedoucí kulturní a morální roli, kterou v québecké spole?nosti historicky hrála.  Ukazatelem toho je vývoj místního ?kolského systému, který nabývá stále více sekulárního charakteru, a kontroverzní opat?ení, která jsou v otev?eném rozporu s katolickým u?ením.

Kanada dnes pat?í mezi nejvyspělej?í západní země, které za?ívají radikální změny spole?enských norem a hodnot, je? se promítly do nového právního rámce kontroverzních otázek, jako je léka?sky asistovaná reprodukce, status rodiny a man?elství, eutanazie a asistovaná sebevra?da.  Tvá?í v tvá? těmto výzvám zde církev vytrvale vyjad?uje své obavy, prosazuje ochranu ?ivota od po?etí a? po p?irozenou smrt a ochranu rodiny zalo?ené na svazku mu?e a ?eny a staví se proti sňatk?m osob stejného pohlaví (které jsou v Kanadě legální od roku 2005), náhradnímu mate?ství (které je v Kanadě povoleno pouze bezplatně) a propagaci tzv. genderové ideologie ve ?kolách.

Závazek k míru, lidským práv?m a stvo?ení

Církev v Kanadě se v?ak po boku ostatních k?es?anských církví a nábo?enských spole?enství aktivně anga?uje i v dal?ích d?le?itých otázkách v?etně světového míru, odzbrojení, udr?itelného rozvoje, lidských práv a sociální spravedlnosti. 

Tento závazek byl realizován prost?ednictvím Biskupské komise pro spravedlnost a mír, Stálého výboru pro rozvoj a mír a Kanadské katolické organizace pro rozvoj a mír (CCODP), která byla zalo?ena v roce 1967 s dvojím cílem – nabízet pomoc pro rozvoj zemí globálního Jihu, uprchlík?m a obětem válek a p?írodních katastrof. Kanadská církev se také aktivně zasazuje o práva p?vodních obyvatel, p?istěhovalc?, uprchlík? a pronásledovaných k?es?an? na celém světě a o ochranu ?ivotního prost?edí.

Kanad?tí biskupové p?i několika p?íle?itostech upozornili na negativní dopady bezohledné tě?by na ?ivotní prost?edí a ?ivoty milion? lidí, zejména v zemích globálního Jihu, kde p?sobí i kanadské tě?ební spole?nosti. V roce 2013 vydala Komise pro spravedlnost a mír sborník osmi úst?edních témat nedávného církevního u?ení, v?etně vztahu mezi "ekologií ?lověka" a ekologií ?ivotního prost?edí, na které upozornil pape? Franti?ek ve své encyklice "Laudato sì" z roku 2015 o pé?i o ná? spole?ný domov.

Pastora?ní pé?e o domorodé národy

V této souvislosti kanadská církev zamě?ila svou pastora?ní pozornost také na p?vodní obyvatelstvo Kanady, které dodnes doplácí na následky evropské kolonizace. Jedná se o t?i skupiny: První národy, Inuity a Métisy (potomky smí?ených man?elství mezi francouzskými a skotskými obchodníky s ko?e?inami a domorodými ?enami, kte?í vytvo?ili na severozápadě Kanady svébytnou kulturu, kolektivní vědomí a národnost).

P?esto?e se během evangelizace Kanady několik misioná?? a biskup? anga?ovalo v obraně práv p?vodních obyvatel, ?ást církve bohu?el p?ispěla k utrpení, které jim zp?sobili evrop?tí osadníci.

Kanad?tí biskupové si uvědomili odpovědnost a nedostatky církve a podepsali Deklaraci OSN o právech p?vodních obyvatel (UNDRIP) p?ijatou v roce 2007. Církev také aktivně podporuje uznání práv p?vodních obyvatel Kanady (v?etně práv na p?du jejich p?edk? a p?ístupu k p?írodním zdroj?m země) prost?ednictvím intenzivní práce v oblasti advokacie, vzdělávání a osvětových kampaní. Kromě toho spolupracuje se Shromá?děním prvních národ? (ANP) na zlep?ení ?ivotních podmínek domorodých komunit, které se stále potýkají s nejvy??í mírou chudoby v Kanadě.

Systém reziden?ních ?kol

Jednou z nejtemněj?ích stránek dějin kanadské církve je systém reziden?ních ?kol, systém financovaný kanadskou vládou a provozovaný církevními institucemi, jeho? cílem bylo násilné za?lenění domorodé mláde?e do euro-kanadské kultury oddělením od rodin a umístěním do internátních ?kol. ?koly naru?ily ?ivot a spole?enství a mnoho dětí trpělo zanedbáváním a zneu?íváním, co? zp?sobilo dlouhodobé problémy v domorodých komunitách. Celkově bylo v 19. a 20. století nuceno nav?těvovat tyto ?koly p?ibli?ně 150 000 dětí p?íslu?ník? Prvních národ?, Inuit? a Métis?.

Od uzav?ení poslední ?koly v roce 1997 po?adovali bývalí ?áci uznání a od?kodnění, co? vyústilo v Dohodu o urovnání indiánských ?kol (IRSSA) podepsanou v roce 2007 a ve formální ve?ejnou omluvu tehdej?ího premiéra Stephena Harpera v roce 2008.

Sedm let trvající vy?et?ování kanadské Komise pro pravdu a usmí?ení (TRC) dospělo v roce 2015 k závěru, ?e v d?sledku zanedbávání, nemocí a zneu?ívání zem?elo během docházky do těchto ?kol více ne? 3 000 dětí.

Nález desítek neozna?ených hrob? v areálu Indiánské reziden?ní ?koly v Kamloops v Britské Kolumbii koncem května 2021 upozornil ve?ejnost na tuto tragédii a v zá?í kanad?tí biskupové vydali oficiální omluvné prohlá?ení, v něm? p?islíbili podporu ve vý?i 30 milion? kanadských dolar? na proces uzdravení a usmí?ení. Zavázali se také ke spolupráci s p?edstaviteli Prvních národ?, Inuit? a Métis? p?i zji??ování pravdy a v rámci ozdravných program?.

Ke kanadským biskup?m se p?ipojil pape? Franti?ek, který 6. ?ervna adresoval poselství vyjad?ující blízkost obětem a 28. b?ezna a? 1. dubna 2021 se setkal s delegacemi kanadských Prvních národ?, Inuit? a Métis? a vyslechl si jejich p?íběhy o ?ivotě v systému reziden?ních ?kol.

Na setkání se v?emi t?emi delegacemi p?vodních obyvatel 1. dubna po?ádal o odpu?tění za "zavr?eníhodné chování těchto ?len? katolické církve" a zd?raznil, ?e to, co sly?el, v něm vyvolalo rozho??ení i stud. "Bez skute?ného rozho??ení, bez historické paměti a bez odhodlání pou?it se z minulých chyb z?stávají problémy nevy?e?ené a stále se vracejí," ?ekl.  Pape? během modlitby Anděl Páně v neděli 17. ?ervence 2022 zopakoval "svou lítost a solidaritu nad újmou, kterou utrpěli",

Dialog s ostatními církvemi a nábo?enskými vyznáními

V mnoha těchto otázkách katolická církev v Kanadě úzce spolupracuje s ostatními k?es?anskými spole?enstvími prost?ednictvím Kanadské rady církví, jejím? stálým ?lenem se stala v roce 1997. Rovně? udr?uje dobré vztahy s ostatními nábo?enskými vyznáními p?ítomnými v Kanadě, které jsou zalo?eny na vzájemném respektu a hodnotách sou?ití a solidarity.