杏MAP导航

Marine Henriot a Christine Seuss – Vatican News

Pape?ova cesta do Kanady bude zamě?ena na smí?ení a uzdravení: zd?razňuje pro Vatikánský rozhlas Raymond Poisson, biskup diecéze Saint-Jérôme-Mont-Laurier a p?edseda Kanadské biskupské konference. Tato historická pape?ova náv?těva je v?ak sou?ástí ?ady gest, která kanad?tí biskupové od zá?í loňského roku stále ?astěji ?iní, aby p?ispěli k atmosfé?e smí?ení ?s bratry a sestrami p?vodních národ?“, vyzdvihuje mons. Poisson. P?itom je t?eba se vyrovnat s temným obdobím kanadských dějin, zejména pokud jde o internátní ?koly pro p?vodní obyvatelstvo, které provozovaly i katolické komunity, a o neúctu k autochtonní kultu?e a prost?edí. Za tímto ú?elem ji? byly na místě podniknuty některé kroky ke smí?ení:

?Nejd?íve jsme s nimi za?ali pracovat v kruzích lokálního naslouchání. Od prosince 2019 jsem pak se Svatým otcem hovo?il o mo?nosti delegace v ?ímě a jeho cesty do na?í země. O tuto cestu po?ádala ji? v roce 2015 vládní Královská komise pro pravdu a usmí?ení a pape? tehdy vyjád?il velké nad?ení. Po dvou odkladech kv?li pandemii koronaviru se delegace místních obyvatel vydala do Vatikánu letos v b?eznu. Tím první gesto smě?ující ke smí?ení nabylo konkrétnosti a dvojí odlo?ení cesty o ni jen zvý?ilo zájem ze strany p?vodních národ?“.

Dlouhodobě plánované setkání

Na spole?né audienci t?í v Kanadě uznaných autochtonních skupin, Prvních národ?, Inuit? a Métis?, se ve Vatikánu se?lo celkem asi 150 ú?astník?. ?Pro pape?e to tedy byla p?íle?itost vyslechnout si svědectví těch, kte?í p?e?ili, star?ích i mlad?ích lidí“, upozorňuje biskup Poisson. ?Poté se sám ujal slova a spolu s námi, kanadskými biskupy, po?ádal o omluvu za zneu?ívání, kterého se ?lenové církve v tomto historickém období dopustili. Nyní pape? p?ijí?dí, aby u?inil dal?í gesto smí?ení“. To je faktor, který by se v ?ádném p?ípadě neměl podceňovat, zd?razňuje kanadský biskup.

?P?vodní obyvatelé mají toti? ke svému území silné pouto, které dalece p?esahuje západní p?edstavu o vlastním domově. Země pro ně p?edstavuje kolektivní, spole?ný prostor, území, které je velmi blízké p?írodě: Skute?nost, ?e nyní pape? p?ijí?dí, aby osobně vstoupil na tuto p?du a ?ekl jim: Jsem s vámi, mám vás rád a v?ichni spole?ně litujeme toho, co se stalo, je velmi d?le?itá."

V tomto kontextu je t?eba chápat i gesto, k němu? do?lo p?i náv?těvě Prvních národ? ve Vatikánu: p?i té p?íle?itosti zástupci p?vodního obyvatelstva darovali pape?i kus tradi?ní dětské kolébky, ale následující den Franti?ek po?ádal biskupa Poissona, aby kolébku dárc?m vrátil.

?Kolébka měla ilustrovat a symbolizovat problém dětí v internátních ?kolách“, vysvětluje Poisson. Později o tomto daru mluvil s pape?em a ten ho po?ádal, aby památku vrátil Prvním národ?m. ?Byl to zp?sob, jak ?íci: 'Sám se p?ijdu podívat na tato místa, promluvit si s vámi a znovu vás vyslechnout'. Nevím, jestli se kolébka je?tě objeví p?i dal?ím setkání“.

Během ?estidenní pape?ské cesty jsou naplánována celkem ?ty?i setkání s p?vodními obyvateli: páte?ní setkání s p?e?iv?ími na p?dě ?koly v Iqualitu, dvě velké ve?ejné m?e, jejich? sou?ástí budou prvky domorodé tradice, jako je tanec a hudba, a ú?ast na pouti p?vodních i pozděj?ích kanadských obyvatel u p?íle?itosti svátku svaté Anny v první den náv?těvy. Tyto body programu by mohly podnítit dal?í spole?né projekty s p?vodním obyvatelstvem, doufá biskup:

?Vy?lenili jsme toti? fond ve vý?i 30 milion? kanadských dolar? na projekty vzájemného poznávání, jejich kultury, spirituality a historie, proto?e celá kanadská spole?nost je trochu vzdálená realitě těchto na?ich bratr? a sester, a naopak. Nem??eme ?íct, ?e bychom o sobě navzájem mnoho věděli. V tomto smyslu je je?tě t?eba hodně udělat, a náv?těva Svatého otce nám v tom jistě pom??e“.

V Kanadě ?ije více ne? 600 p?vodních komunit, v?etně více ne? 60 národ? Prvních národ?, Métis?, kte?í jsou sdru?eni v národní federaci, a Inuit?, vysvětluje p?edseda Kanadské biskupské konference.

?V?ichni tito lidé nemají stejnou kulturu, stejný jazyk, ka?dý je jiný. P?i organizaci cesty se obracíme na t?i národní organizace, v nich? jsou sdru?eni První národy, Métisové a Inuité. Ka?dý biskup ve své diecézi má vazby na komunitu, která ?ije v jeho oblasti“.

V západní Kanadě jsou komunity p?vodních obyvatel mnohem koncentrovaněj?í ne? na východě, tak?e v závislosti na místě existují r?zné vztahy, upozorňuje Poisson. Obecně se v?ak o?ekává, ?e pape?ovo p?ijetí bude v?ude ?spí?e nad?ené a pozitivní“. I kdy? se setkání nemohou z logistických d?vod? zú?astnit v?ichni, je o pape?ovu náv?těvu v místních komunitách velký zájem.

Jít dál a nezapomenout na minulost

Královská komise, která se zabývala zneu?íváním v internátních ?kolách financovaných státem, od po?átku po?adovala náv?těvu pape?e a jeho omluvu, vysvětluje kanadský biskup.

?To se nyní stalo a my m??eme jít dál. Ani? bychom zapomněli na to, co se stalo v?era, ani? bychom zapomněli na d?le?itost omluvy. Musíme p?ejít ke konkrétním gest?m smí?ení a vytvo?it tak prostor pro ?ivot dnes i zítra, tedy pro ná? rezervní fond projekt?. Myslím, ?e pape?ova náv?těva nám umo?ní otev?ít novou stránku knihy, která se nezavírá a na její? minulost se nezapomíná, a napsat novou stránku s novými projekty. Budeme muset p?emý?let o jiném diskurzu, který je diskurzem budoucnosti. V tomto smyslu církev poskytuje slu?bu kanadské spole?nosti, proto?e celá kanadská spole?nost pot?ebuje smí?ení“.

D?sledky Indiánského zákona z roku 1876, který dodnes diskrimina?ně upravuje právní postavení p?vodních obyvatel Kanady, jsou stále obzvlá?tě bolestivé. Poisson si sice ?nedoká?e p?edstavit, ?e by se církev podílela na zavádění těchto zákon?“, ale p?iznává podíl církve na ka?dodenní správě internátních ?kol.

?Systém byl státní a federální. V indiánských zákonech, stejně jako v zákonech upravujících území a rezervace, byla církev p?ítomna v tom smyslu, ?e stála na straně p?vodních obyvatel“.

Biskup Poisson zd?razňuje, ?e církev nebyla v ?ádném p?ípadě zodpovědná za samotné zákony. Doufá v?ak, ?e gesta usmí?ení, která jsou v sou?asné době vykonávána, povedou také k p?ehodnocení ze strany vlády a ?e bude brán ohled na p?ístup p?vodního obyvatelstva k ?isté vodě a vzdělání: ?Jdeme po této cestě spole?ně, ka?dý v souladu s vlastní odpovědností“.