杏MAP导航

Pape? hovo?il o evangelijním p?íběhu o Bartimaiovi, slepci, který poznal Mesiá?e, prosil ho o milosrdenství.

Pape? ?el dál a sáhl do hloubi svých vzpomínek a vrátil se do letní noci roku 2005 nebo 2006 p?ed bránu baziliky Nuestra Señora de Luján, patronky Argentiny.

Jeden argentinský kněz nyní  pod podmínkou anonymity vyprávěl argentinské noviná?ce a spisovatelce Virginii Bonardové podrobnosti o tom, co se té letní noci stalo.

?íká:

"Byl jsem svědkem toho zázraku. Kdy? jsem o tom mluvil se sou?asným pape?em, tehdy biskupem v Buenos Aires, po?ádal jsem ho, aby o tom v?dy mluvil v první osobě a aby mě, prosím, nezmiňoval. Byl ohromen tím zázrakem, proto?e jsem mu o něm hodně vyprávěl. Jedné letní noci jsem se vracel z domu p?íbuzných, které mám v Lujánu, myslím, ?e jsme měli oslavu, a kdy? jsem o p?lnoci p?echázel p?es náměstí, uviděl jsem mladého mu?e, který se dr?el brány s větvi?kou r??í. P?istoupil jsem k němu a zeptal se ho, co mu je. Ten mu? mi ?ekl, ?e jeho dcera je velmi nemocná a le?í v nemocnici. Do Lujánu p?i?el pě?ky z hlavního města a větvi?ku r??í mu dali jeho p?átelé, kte?í ho doprovázeli v autě, a on ji obětoval Panně Marii.

?ekl jsem mu: "Poj?me do baziliky.“ Musela být p?lnoc. ?ekl jsem mu: "Jen ty, tvoji p?átelé tam nemohou, já p?evezmu zodpovědnost jen za tebe. Ve?li jsme zadní ?ástí baziliky, p?es d?m, ?ekl jsem strá?nému, ?e se o toho mu?e postarám, ?e pokud se něco stane, vezmu to na sebe. Ten otec nechal větvi?ku s květy ve váze, kterou my (kně?í a slu?ebníci svatyně) v?dycky necháváme p?ipravenou, poklekl p?ed presbytá?em, zatímco já jsem si sedl do první lavice a za?al se modlit. Ti?e poklekl a já jsem se posadil a modlil se za jeho dceru svatý r??enec.Kdy? jsme se domodlili - mohlo to být tak dvacet minut -, mu? vy?el ven, po?ehnal jsem mu a rozlou?ili jsme se.

To se stalo jednu neděli. Následující sobotu jsem se chystal zpovídat, kdy? ke mně p?istoupil onen mu? - nepoznal jsem ho... p?i tolika lidech, kte?í v létě nav?těvují baziliku, jich? se v létě objeví tolik - byl to on, s osmi nebo devítiletou blon?atou dívkou. ?ekl: "Ot?e, poznáváte mě?" ?ekl jsem: "Kdo jste?" "Já jsem ten mu?, který se s vámi onehdy modlil. Tohle je moje hol?i?ka. Panna mi udělila zázrak!  Kdy? jsem se s Vámi o p?lnoci modlil za svou dceru, moje hol?i?ka si sedla a po?ádala o jídlo. P?ijel jsem později, po cestě, za svítání, abych se podíval, jak se jí da?í. ?el jsem na jednotku intenzivní pé?e a bylo mi ?e?eno, ?e moje dcera u? tam není. Myslel jsem, ?e je mrtvá, ale ne, byla se svou matkou v jednom pokoji.

Podívejme se na evangelium: kdy? Je?í? Kristus uzdravuje setníkova slu?ebníka, dělá to na dálku. Evangelium je stále ?ivé, opakuje se i skrze Marii. To je to, co chci ?íct.  Toto je pravdivý p?íběh a existuje mnoho dal?ích, které jsem Franti?kovi vyprávěl, kdy? byl v Buenos Aires. Po?ádal mě, abych si je zapsal, a to také dělám, ale velmi, velmi pomalu."

V tomto popisu nejsou ?ádná jména, jen fakta. Kněz, který se rozhodl z?stat v anonymitě, se u? nikdy nedozvěděl více o rodině, která byla po?ehnána uzdravením své dcery.

Virginia Bonardová/VNS