杏MAP导航

Hledejte

Panna Maria Lujánská Panna Maria Lujánská 

První kontemplativní klá?ter v Tád?ikistánu

Buenos Aires/Du?anbe. Katolické spole?enství ve st?edoasijském a p?evá?ně muslimském Tád?ikistánu otev?elo první kontemplativní klá?ter. P?i jeho inauguraci zároveň za?ilo nev?ední událost – ve?ejné procesí se so?kou Panny Marie z Luján, která je patronkou Argentiny. Právě z vlasti pape?e Franti?ka toti? pochází ?eholní rodina Institutu vtěleného Slova, která zalo?ila nov? klá?ter pojmenovan? po Janu Pavlu II., pape?i, kter? podporoval misie v komunistick?ch zemích st?ední Asie.

Rovně? Tád?ikistán ovlivňuje dění v sousedním Afghánistánu, kde hnutí Tálibán posiluje své pozice. Zemi zaplavují tisíce afghánských uprchlík?. ?Tento klá?ter je znamením Proz?etelnosti, proto?e vznikl d?íve, ne? vypukly problémy v Afghánistánu“, uvedl pro agenturu Asia News otec Pedro López, katolický kněz p?sobící v tád?ické církvi. “Má pro nás veliký význam, nebo? kontemplativní ?eholnice se budou modlit za plody apo?tolské misie. V těchto konfliktních ?asech to skute?ně pova?ujeme za veliké privilegium“.

Nový klá?ter v Du?anbe p?i farnosti sv. Josefa, jednoho ze dvou katolických kostel? na tád?ické p?dě, osídlily ?ty?i ?eholnice z Uzbekistánu, Paraguaye a Argentiny. P?ipojily se tak k nepatrnému katolickému spole?enství, které v devítimilionovém Tád?ikistánu ?ítá zhruba 120 vě?ících, v?etně dvou argentinských kně?í a t?í ?eholnic. První katolíci se v někdej?í Tád?ické sovětské socialistické republice usadili v sedmdesátých letech minulého století – byli to kně?í a laici p?vodně deportovaní Stalinovým re?imem. V devadesátých letech se mnozí z nich vrátili do výchozích zemí, av?ak zanechali po sobě dva zmíněné kostely a malou komunitu sester Matky Terezy, jediné katolické spole?enství v této zemi a? do p?íchodu jednoho z kně?í z Institutu vtěleného Slova v roce 1997.

Inaugurace nového klá?tera se konala o Dni národní jednoty, který se v Republice Tád?ikistán slaví 27. ?ervna. M?i svatou slou?il apo?tolský administrátor Uzbekistánu, o. Jerzy Maculewicz, a po ní následovalo ve?ejné mariánské procesí po zhruba padesátimetrové trase, p?i kterém vě?ící p?enesli so?ku Panny Marie z Luján do prostor nového klá?tera. “Zap?sobilo také na city místních lidí, proto?e ve?ejné projevy víry – na rozdíl od k?es?anských evropských nebo latinskoamerických zemí – v této zemi nejsou bě?né“, vysvětlil otec López pro zpravodajskou agenturu Asia News.

(jag)

22. ?ervence 2021, 14:20