Newman?v o?istec
Sen Geronti?v (který nyní vychází v nové italské edici: John Henry Newman, Il destino dell'anima. Il "Sogno di Geronzio" e altri scritti escatologici, Lorenzo de' Medici Press, str. 126, euro 12), je vnit?ní cesta, zahájená agonií protagonisty, který vnímá, ?e se ocitl na kraji propasti. Poté, co opustí tento ?ivot, je projektován do duchovní dimenze. Geronti?v anděl strá?ný jej dovede p?ed Bo?í tvá? a během této nadpozemské pouti s ním laskavě promlouvá. Potkávají démony, běsnící, av?ak bezmocné, a nakonec spat?í andělské sbory. Letmé setkání s Kristem, p?i kterém oheň lásky zpopelní ve?keré poz?statky egoistické v?le, uschopňuje du?i k tomu, aby nastoupila cestu o?i??ování. Závěr poemy lí?í p?ijetí, které protagonistovi vyhradili jiné du?e a andělé, p?edtím, ne? andělský pr?vodce pono?í Gerontia do jezera, v něm? se podrobí o?i??ování, ne? vstoupí do nebeské radosti.
“O?istec je pro Gerontia ?asem milosrdenství, které mu daroval B?h; stavem, v něm? je du?i dána p?íle?itost k celkovému vysvobození ze v?ech mezí a nedostatk?, které by jí bránily v plné ú?asti na spole?enství s Pánem”, komentuje v listu Avvenire (6.6.2020) editorka knihy, která do svazku za?adila je?tě několik Newmanových text? na eschatologické téma, v?etně kázání, v něm? ?teme: “Nebylo by p?ekvapivé, kdyby milosrdná Bo?í proz?etelnost po nějaký ?as je?tě vzdálila spasené du?e nebi, za ú?elem r?stu ve svatosti a zdokonalování vnit?ního rozvoje dobré setby, kterou zasela do jejich srdcí”.
Kardinál Newman (1801-1890) rok p?ed smrtí věnoval “Geronti?v sen”, z něho? se mezitím stal skute?ný bestseller, jako svatební dar skladateli Edwardu Elgarovi (1857-1934). Na Elgara poema hluboce zap?sobila a po “osmileté horlivé ?etbě a vst?ebávání autorových my?lenek do hudebních podnět?” ji p?enesl do formy oratoria pro sóla, sbor a orchestr. Skladba Geronti?v sen, “The Dream of Gerontius”, p?ipsaná “Ad Majorem Dei Gloriam”, zazněla poprvé v ?íjnu 1900 na birminghanském festivalu a záhy se (po nad?eném p?ijetí v Německu) stala jedním z nejpopulárněj?ích oratorií na britských ostrovech. V ?eské republice nedosáhla takové známosti a v nedávné době byla kup?íkladu p?i festivalu Janá?k?v máj v roce 2013.
Newmanovou eschatologickou básní se mohla obohatit i ?eská kultura, ale bohu?el se tak nestalo. Nabídku ke zhudebnění “Gerontiova snu” toti? obdr?el rovně? Antonín Dvo?ák, av?ak odmítl ji. “A tak Edward Elgar zhudebnil tento mysteriozní text v roce 1900 a svou skladbu tento katolík a anglický národní skladatel pova?oval za jedno ze svých nejd?le?itěj?ích a nejlep?ích děl. Na poslední straně partitury s datem 3. srpna 1900 se objevuje citát z díla Johna Ruskina (?This is the best of me…“)”, pí?e v ?asopise prof. Ji?í ?tilec.
(jag)
